Ralna

Můžete u toho hrát Mahjong a nic vám neunikne. :) Tyhle filmy už nejsou nic pro mě... Ale uznávám, že není nejhorší.

Jednoho ne tak krásného dne se nad Johannesburgem objeví vesmírná loď. Mimozemšťani, přezdívaní kreveťáci, jsou vyhladovělí a skoro nad hrobem. Lidé jim poskytnou pár hektarů na své planetě a tím vznikne ghetto s 1,8 milionu těchto tvorů. Z kreveťáků se stávají výtržníci, lidé je musí hlídat a průběžně jim zabavovat zbraně... Situace dospěje k tomu, že je chtějí přesunout na jiné, "lepší" místo, aby se obyvatélé města nemuseli bát vyjít na ulici. Jenže dojde k malé nehodě, kdy Wikus, jeden z členů organizace dohlížející na mimozemšťany, přijde do kontaktu s jejich zařízením, je kontaminován a začne se měnit na jednoho z nich... Od filmu jsem nic moc nečekala, recenze jsem nečetla, a jsem spokojený divák. Chválím způsob zpracování - dokumentární forma. Podle konce by mohlo přijít pokračování, ale lépe by udělali, kdyby to nechali být.

Romanťárna, která mě ani potisící nezklame.

Do těchto dveří jsem vstoupila "jen" kvůli hereckému obsazení. Juliette Binoche jsem si za poslední dobu hodně oblíbila (o Judovi nemluvě) a v tomto snímku opět potvrdila, jak dobrá je herečka. Zpočátku jednoduchá zápletka se pomalu rozrostla a donutila diváka přemýšlet, jak by se sám zachoval. Poznámka pod čarou: Robin Wright bych ten švédský původ uvěřila i mimo kameru.

Proč to ještě sleduju? Mám za sebou osm dílů a můj zájem upadá. Čekám už jen na rozuzlení, abych mohla jít po poslední epizodě s klidem spát. Neočekávala jsem moc, jen něco jiného. Více sci-fi, méně kulek. Faktem ale je, že v každém dílu bylo několik dobrých scén, které opět strhly moji pozornost.

Film bez atmosféry, vrah chladnokrevně zabíjí, divák to chladnokrevně sleduje a ani to s ním nehne. Stejně tak jako neprojevuje emoce Michael Myers, nevyvolal ve mně film žádné emoce, kromě pár zasmání se. K tomu ještě trapný závěrečný okamžik. Oceňuji jen tu krátkou stopáž.

Napřed si vás film omotá okolo prstu netradičním zpracováním a skvělými scénami, kdy jsou hlavní protagonisté ve svém vlastním světě. No a pak se přistihnete, jak mačkáte posmrkaný kapesníček. Poláci umí a tímhle filmem si u mě zase šplhli. Benek a Lena vám za tu chvíli přirostou k srdci. Chemie mezi herci 100%.

Michelle Pfeiffer i Rupert Friend, oba dva jsou úžasní. Konec filmu se mi zdál tak náhlý, ale vlastně přišel v nejvhodnější okamžik. Happy end jsem nečekala, takové příběhy šťastně nikdy neskončí. Líbil se mi občasný vstup vypravěče, hudba, a barevnost filmu - ta zahrada a vůbec všechno v domě. Neomrzel mě ani po čtvrtém zhlédnutí (během hodně krátké doby).

Nedoporučuju maratony posledních dvou sérií, nedělá to dobře na psychiku. :)) Jinak zvláštností tohodle seriálu je, že nemám nejoblíbenější postavu. Neobvyklý jev.

Nejchytlavější film, jaký jsem za poslední dobu viděla! Tleskám Tildě! Bravůrní herecký výkon, tímto se oficiálně stává mou oblíbenkyní. Film zpočátku spíš nenápadný, ale jak překročíme mexické hranice, vše se (hned několikrát) otočí o 180°. V posledních minutách jsem sotva dýchala a pak jen s úsměvem na rtech kroutila hlavou a potom zase jen zírala. Nic tomu nechybělo, žádný záběr nebyl navíc - což stojí za zmínku při takové stopáži, plus bezva kamera. Takže...vřele doporučuji! ................ Poznámka pod čarou: Tilda mi svým projevem hodně připomínala Cynthii Nixon (míněno v dobrém).