Segrestor

Řeknu vám jedno, když jsem tento zajímavý film viděl po druhý a věděl už od začátku, kdo je Kayser Soze, už to tak napínavé a záhadné nebylo. Jenže mýtus kolem Kaysera Soze není jen to jediné, co dělá tento film unikátní. Jsou tu ostatní party, které stojí za povšimnutí. Dá se říct, že celá kompanie obvyklých podezřelých je složena jen ze samých adeptů do žebříčku mých nejuznávanějších herců počínaje Beniciem Del Torem a Byrnem konče. Navíc kriminální zápletka je tu pojata tak trochu jinak a to je také to, proč bych se na to podíval již po šesté.

Tento seriál má snad reflektovat současný americký život, ukazovat tu jeho horší stránku. Člověk by až nevěřil, jak to může být zábavné. Potom, co jsem se překousal přes hnusáctví hlavního hrdiny a zvykl si na jeho způsoby, začal jsem mu fandit a zároveň se těšit, kdy si to zase zavaří, kdy někoho zase poníží a kolik přátel zase ztratí. Tento antihrdina je mi v podstatě dost blízky.

Když tento seriál poprvé uvedla Česká televize (a dost dlouho nás na to připravovala) byl jsem už otrávený celým tím haló kolem nějakého seriálu. První díl mě nijak neohromil. Rozhodně ne tak, že bych hned letěl k počítači, abych založil první fans stránku. Náhodou a dnes mohu říci, že šťastnou náhodou, jsem později zhlédl epizodu „Nachystejte květináče“ a to rozhodlo. Díly jsem si nahrával na VHS a pak je sledoval do zblbnutí a učil se nazpaměť hlášky. Ještě teď mám z toho smíchu vrásky kolem úst. Red Dwarf může působit jako laciný sitcom s prvky sci-fi, ale když tomu podlehnete, připadá vám, že lépe to udělat nešlo. Ta jednoduchost je totiž hlavní silou celého díla. Silně pochybuju, že ještě někdy uvidím něco tak kruťáckého jako je právě Červený trpaslík. Nejraději bych si vymazal paměť a prožil to celé znovu.

Tak jako se stal Blade Runner kultem pro moje starší kamarády, se stal v devadesátych letech Pátý element pro mě. Brilantní sci-fi, fungující hlášky (hodnocení - zelený a superzelený používám dodnes), skvělé výkony všech zúčastněných a spoustu další nej. Ve sci-fi musí sranda být, to vám řekne každý, kdo není z NASA. Vlastně v celé světové kinematografii stěží naleznete film, který by v sobě tak geniálně snoubil všechny žánrové prvky navíc zabalené v dechberoucím vizuálu.

Inu, nebýt Jima Carryho, film by byl bit na scénáři a timingu. Poskládané gagy začnou v půlce trochu nudit a všichni už čekají, kdy to teda skončí. Málem bych napsal, že filmu chyběl kultovní gag oproti prvnímu dílu, ale když si vezmeme, že dvojka jede podle úplně stejného schématu jako první Ace jenom to celé na druhou, tak je tu hned kultovních gagů víc. Starý páprda jako Aceho boa a Ace kontra rozbitý nosorožec mi rozlechtal bránici natolik, až jsem se dusil a prosil manželku o pneumotorax.

Pro normálního smrtelného konzumenta skvělé vytržení ze stereotypu amerických komedií. Pro ignoranty poučení, že zvířátka máme mít rádi. Pro transsexuály naděje, že s takovou to lze dotáhnou i dál. Pro lačné fanoušky vynikajícího Jima Carryho důvod říct: "Ano, to je on, komik mé doby." Každopádně bych si dovolil poznamenat, že tento snímek mistrně paroduje známé bijáky, ale trousí i své vlastní gagy, které bych klidně hned parodoval také, kdybych na to měl.