Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Dobrodružný
  • Krátkometrážní

Recenze (1 436)

plakát

Válka o planetu opic (2017) 

V poslední době jsem viděl hodně ne-tak-úplně-dobrých filmů, a proto se už dostavila pravá kinofilská žízeň. Tu uspokojil třetí snímek o agresivních opicích, složených převážně z lidoopů. A to naprosto uspokojil. Nevím, co vychválit dřív. Tady fungovalo naprosto vše. Perfekt. Hejl Sýzr!

plakát

Strážci Galaxie Vol. 2 (2017) 

Myslím, že je to lepší než jednička. Žádný šablonovitý superpadouch, žádný celogalaktický souboj dobra a zla, příběh je daleko přímočařejší, tím pádem stravitelnější a člověk má čas pozorovat tu vizuální parádu na pozadí. Navíc bych řekl, že je ve dvojce humor jakože lepší. Dokonce jsem se musel párkrát fakt zasmát, u jedničky jsem byl spíše na rozpacích.

plakát

Boj za svobodu (2016) 

Opravdu krásný film, jen škoda, že byl tak divný. Všechno je super, exteriéry, herci, bitvy apod. Ale po asi třech hodinách vám dojde, že se hraje na trochu jinou notu, a že příběh pěkně kecá, i když sami o tom víte kulový. Nebo aspoň sporadicky tušíte, jak to tam na Jihu tenkrát bylo - vlastně chci říct, že z toho získáte tak akorát dojem, že to ROZHODNĚ bylo jinak, ten film jako kdyby se přiznával k tomu, jak moc chce kecat, aby byl pro současnost korektní. Servíruje vám dezertéra a vraha jak nám za komára servírovali jiné vrahy jako ňuňu klaďase. Ono to tedy tak bývá, selektivní paměť si pamatuje jen to dobré, tak bylo fuk, kolika lidem podřezal Jánošik hrdla, hlavně že obrali bohaté. A tady je to to samé. Jakýsi boj za svobodu tam vidíte, ale hlavní postava to pořád ne a ne dotáhnout do konce, vyčpí to vždycky a zůstanou jen oči pro pláč. Nakonec si právě jako já řeknete: co vlastně teda udělal? Nic. Povraždil pár sousedů, kteří se nedali automaticky na jeho stranu a zachránil jednoho otroka a jednoho zbytečně. No a závěrem, jakmile si říkáte, kdy na vás vybalí tu pointu, začnou to tam sekat do titulků jak v groteskách Čárlího Čaplina. To hlavní tedy ve filmu zahrané není, to si jen přečtete, což je docela trapné. K podivu.

plakát

Tvoje tvář má známý hlas (2016) (TV pořad) 

Princip "Hvězdné pěchoty" tu zcela dokonale funguje. Lidi se prostě rádi dívají, když se někdo mrzačí. A proto zcela nenápadně propasírovali tvůrci do programu ty největší extrémy z hudební průmyslu, což ve finále znamená to, že se většinou musí někdo namaskovat jako černoch, chlap na ženskou nebo holka na chlapa. Nejprve mě ty extrémy docela zajímaly. Jak si asi známá tvář poradí s imitací jiné známé tváře. Časem však jsem zjistil, že soutěžící jsou pro mě tváře neznámé a idolové se občas opakují. Navíc ta touha po extrému snižovala tu fázi pěveckého projevu. Jinými slovy, maska přebila výkon. V podstatě se to stalo pro mě nesledovatelné. Čest výjimkám. Honza Nedvěd Petra Rychlého fakt pobavil, zvlášť pak při hodnocení. Těžko to úplně odsoudit, jelikož to plní svůj záměr lacinou zábavou pobavit laciného diváka, ale v momentě, kdy jsem namátkou viděl některá pozdější vystoupení, např. imitace Hetfielda jakousi slečnou (píseň Whiskey in the Jar, což je stejně nepůvodní píseň od Metallica), jsem se již jen oklepal vnitřní nespokojeností v poznání, že se jedná o totální prznění, kde už normálně končí legrace. Vidím však, že tu káru táhnou dál, asi to sype, a televizi jako médiu to asi patří, ale raději již klopím zrak s blahou vzpomínkou na někdejší pořad pro děti: Mini talent show na RTL, od kterého je to zřejmě trochu opsané :)

plakát

Vetřelec: Covenant (2017) 

Je třeba se smířit s tím, že atmosféra někdejších vetřelců je tatam. Scott přináší novou verzi podle starého scénáře, který obohatil zádumčivým tlacháním dvou adroidů o jejich elektronických snech, avšak pryč je i napětí a hrůza z monster. Spíš se zaobíráme vznikem finální podoby xenomorfa, jako kdyby to bylo nějak extra důležité. Takže, zatímco ve Vetřelci 1979 se jen naklonili nad vajíčko a vzali si příšeru na loď a tam s ní bojovali, zde se děje to samé, jen se sáhodlouhou přestávkou mezi "nakažením" a exportem na loď. Načež samozřejmě samotná naháněčka v chodbách korábu nemá prakticky ve srovnání žádný grády, jedná se jen o rutinní akci. Z vetřelce jde strach asi jako z babičina štrůdlu. Po akci ultimátního mimozemšťana ve filmu LIFE zde Scott se svým zabijákem blatantně selhává. Vetřelec je sice mrštný, ale celkem neschopný a křehký. A hloupý jako ostatně celá posádka. Budiž to tím, že je to ještě mladík, že za pár let, kdy začne obtěžovat posádku Nozdroloma, už trochu nabude formu, nemluvě o kadenci útoků v Aliens 1986.

plakát

Proč právě on? (2016) 

gagový humor pro nenáročné, pro ty, co se zasmějí, když někdo někam spadne nebo se posere. Můj případ, takže mě to bavilo, ačkoliv mi bylo divné, že se v tom kině chlámu na celé kolo sám.

plakát

Infiltrátor (2016) 

Mládež může v dnešní době vystoupit z matrixu ajfounů a podívat se, jak to dělali jejich dědové v osmdesátých letech. V časech, kdy hlavní výbavou policie v utajení byla kobercová lepící páska a pětikilová VHS kamera pod kšiltovkou. V době, kdy kvůli počítači nezbylo na stole místo, přičemž se data stejně uchovávala na děrných štítcích v budově naproti. A v době, kdy policajti mohli někoho jen tak odbachnout, hehe. Amerika, no. To tenkrát byly i nejlepší filmy. O policajtech. Infiltrátor dá trochu z této doby ochutnat a to je prostě skvělý. Příjemná podívaná.

plakát

Lilo a Stitch (2003) (TV seriál) 

Kdo má rád sci-fi, resp. kdo má rád humor, resp. kdo má rád humor ve sci-fi, zajisté najde zalíbení i v této taškařici pro malé. Každý díl je napěchovaný dobrodružstvím s rozličnými experimenty a je kolem toho veselí a sem tam padne hláška, že i dospělý nahodí úsměv. Odehrává se to na Havaji, z toho plyne celkem i pohodová atmosféra.

plakát

Šmoulové: Zapomenutá vesnice (2017) 

Prošvihli jste film Avatar a ještě vám nebyli tři roky? Vaše odpověď je ano? Pak rozhodně jděte na Šmoulí zapomenutou vesnici. Ti mrňaví degeneráti se dostanou na takzvanou Pandoru a tam vám předvedou, co je to genderová vyváženost, smradi! A ještě vám ta modrá pakáž vysvětlí, co je to kurva integrace! Ještě je tu však ten židovský kupec Gargamel a jeho věrný kocour Izrael. Nebo Azazel... čert ví, odkud to jméno tvůrce Peytla vůbec napadlo. Po pravdě, tentokrát byl docela i vtipný a zábavný. Inu, mě však tato pohádka plná hysterických a v drtivé většině totálně připitomělých postaviček za srdéčko nevzala. Ale jo, děti to v tom kině fakticky bavilo, což nás dostává na začátek tohoto komentáře...

Reklama

Reklama