kaylin

Film, který se chvíli tváří jako thriller, něco ve stylu "Mlčení jehňátek", ale po nějaké době se to změní a vy sledujete něco, co je hodně podobné komiksu "Skalpy". Má to podobný náboj i podobné řešení témat, kdy navíc dostáváte celkem zajímavý případ, jehož pointa je docela nečekaná, i když ne přímo odzbrojující.

„Krvavá hostina 2: Masakr“ je otevřenější ve smyslu prostoru, ale jinak mi to přijde jen jako slabý ovar prvního snímku, který podle mého bořil hranice, a to především toho, co je ještě humor a co už by se dalo považovat jen za úchylnost. Druhý film nic z toho nemá a má jen prdlé postavy, které jsou místy celkem fajn, scény, které místy potěší, ale celkově prostě tolik nevyniká a nebaví.

Rádoby heist movie v animované podobě, který ale ukazuje, že i dnes je možné natočit 3D animovaný film, kde bude slabinou nejen příběh, ale i animace samotná. Ta titulní veverka vypadá strašně, stejně jako další zvířata. Možná kdyby tam bylo více žab, tak je to ještě snesitelné. Když vás nebaví koukat na animaci animáku, je to pro něj zlé.

Snímek, který se možná snaží něco říct a možná se i snaží něco vyprávět, ale je to vedeno stylem, který se mi prostě vůbec nelíbí. Je to levné, jasně, ale je to tak okatě o ničem, až mi to vadilo. Snímek se hodně snaží filosofovat, čímž se stává celkem úspěšně ubíjející. Gradace naznačena, ale fakticky provedena není.

Jeden z těch filmů, u kterých si uvědomíte, jak je také možné si hrát s obrazem a vytvořit něco naprosto jedinečného. Tady je propojení pohybu a scény tak úchvatné, až se budete divit, jak je možné, že jste něco takového ve filmu viděli jen málo. Íránský film 90. let rozhodně stojí za větší prozkoumání.

„Lake Placid vs. Anaconda“ nezachrání ani nějaký sem tam celkem povedený vtip, protože tohle je béčko, které se nebere vážně. I tak je to ale zlé a místy tak klišovité, až se z toho budete ošívat. Herci si jedou svůj standard a jsou snesitelní, příběh je však vyčpělý a nemá v sobě nic. Sem tam se ale i nějaký ten trik povede, třeba jako na konci. Nahota nechybí, takže nakonec slabý podprůměr.

Více jak dvě hodiny dlouhé konverzační drama, které ukazuje, že si Mike Leigh vybral do jednotlivých rolí naprosto skvělé herce, kteří svoje party zvládli dokonale. Je to lidské a přece je to trochu vzdálené, ke to hodně emotivní, ale nemáte pocit, že b bylo přehráváno. Ty postavy jsou tak dobře zahrány, že jim jejich emoce věříte.

Možná jsem měl jen štěstí na dobré filmy, ale Bollywood mě začíná čím dál víc bavit. Kromě toho, že dovede vyprávět dobré příběhy, v tomhle případě i epické, tak je přitom neskutečně cool. Tady byly akční scény, při kterých se mi tajil dech, a já jsem si říkal, že tohle je přesně to, co chci vidět, co mě ohromuje. Jasně, každý další si řekne, že to není možné, že to je hloupost, ale ono to prostě vypadá tak skvěle!

Nemám Larse von Triera mezi svými oblíbenými tvůrci, ale musí se mu nechat, že umí vyprávět silné příběhy a ví, jak dostat z herců i z diváků ty skutečně temné emoce. Přijde mi, že snímek na to, co vlastně říká, obsahuje dost minut navíc, ale je pravda, že u jiného filmu bych stopáž kritizoval více. Zážitek, o kterém budete přemýšlet.

Snímek "Záře" jsem viděl kdysi jako školní promítání, nejspíš to bylo jen na televizi ve třídě, ale už tenkrát to ve mně zanechalo silný dojem. A ten se opakoval i při druhém zhlédnutí. Jak Geoffrey Rush, tak Noah Taylor a Armin Mueller-Stahl hrají naprosto strhujícím způsobem, který zasáhne hluboko.