zoze

Nostalgie se mi vervala pod kůži a zůstala zakousnutá ještě dlouhou dobu po skončení filmu. Film se spíše vrací nazpět než aby se snažil rozvíjet svůj příběh kupředu ale to přece není dostatečný argument, který by mě měl donutit označit film jako zbytečný. Je to krásně natočené, je to vtipné, je to milé a to mi v tomto případě bohatě stačí ke spokojenosti.

Podlé mého geniální komedie, při které sice nebude vaše bránice podrobena velkolepé zátěžové zkoušce, přesto se tak nějak po celou dobu filmu spokojeně usmíváte. Celé je to úžasně absurdní a nepředvídatelné. Unikla mi ovšem ta nekompromisní skica čínské společnosti, která mi byla v popisu přislíbena.

Po tak dlouhé době jsem opět narazil na seriál, který mi totálně vyrazil dech ihned prvním dílem. Nedokázal jsem se odpoutat a první sérii jsem zkouknul, jak by řekli čtenáři, jedním dechem. Mickey ( Gillian Jacobs) je totální rebelka, která mě svým chováním a zjevem neuvěřitelně rajcuje a naopak Gus (Paul Rust), který v seriálu vypadá jako potomek Seana Penna a Woodyho Allena, mi hýbe žlučí. Prostě dvojice, kterou jednu vteřinu milujete a druhou nenávidíte. K tomu ten typicky falešně nadšený kalifornský život (znám jen z TV), prostě paráda. Jak se série blížila ke svému závěru, tak gradovala moje roztouženost po šťastném konci, o kterém jsem téměř do poslední minuty neměl páru, zda přijde. Nyní je čas se před druhou sérii nadechnout a zklidnit své nadšení do roviny znuděného diváka. Ach jaká to skvostnost!

Noční zvířata balancují na hraně mezi přeumělkovaným nudným dramatem a mezi geniálním filmem. Naštěstí pod taktovkou Toma Forda se ze zvířat vyklubal opravdu geniální film, který vás nenechá spát. Netřeba vyzdvihovat herecké výkony, jejichž brilantnost není žádným překvapením.

Až na pár momentů je to vcelku jedna velká, nudná a totálně předvídatelná podívaná s vypiplaným vzhledem a vypiplanou dvojicí herců. Potenciál je nevyužitý a postava Fishburna příběh totálně zazdila do končin béčkových akčňáků. No, alespoň mám radost z ušetřených sto šedesáti korun.

Bylo by lehkovážné nepřiznat tomuto filmu originalitu, je očividná stejně tak jako jeho fekálnost a vlastně i nesmyslnost. Nápad udělat z mrtvého muže víceúčelový nástroj je super a je škoda, že film měl spíše potřebu více se zabývat filosofováním o životě a to ještě dost nešikovně. Vtipem to také extra nepřetékalo, ale pár momentů stálo opravdu za to.

Na takovýto film bych se vydržel koukat klidně i celý den. Bylo krásné si připomenout všechny své oblíbené scény na velkém plátně. Film je sestříhán velice chytře a nápaditě. Chvílemi se smějete, chvílemi pláčete a nejhezčí na tom je, že se cítíte být součástí filmu. Po 136 minutách odcházíte ze sálu dojati a naprosto spokojeni.

Kevin Smith si nejspíše usmyslel, že ať natočí sebevětší hovadinu, lidé na to budou stejně koukat.

Western v jednadvacátém století s hudebním doprovodem Nicka Cavea se opravdu povedl. Celou dobu na vás doráží pustý život upocených texasanů, ozbrojenými až po zuby. Pine, Foster i Bridges to zahráli na jedničku. Jen by se mohlo trochu opustit od bezduchého žvatlaní a místy přidat trochu na akčnosti.

Jennifer i Mélanie to zahrály na jedničku, kamera je neméně chvályhodná a příběh je dle mého názoru také velmi zajímavý. Problém v tomto filmu je vyprávění toho příběhu. Chvílemi se z toho stává nudné žvatlání o ničem nebo o sokolnictví u kterého netuším, zda mělo nějaké poselství, či mělo za úkol jen hezky vypadat. Film se tváří trochu mysteriózně a snaží se diváka udržovat zmámeného, ale v mém případě jsem byl spíše zmatený. Přesto koukání na Aloft bych neoznačil jako ztrátu času ale žádný transcendentální zážitek, který by mi nutil přemýšlet o velikosti myšlenky, se také nedostavil.