PAVEK

Tak včera jsem měl konečně možnost zhlédnout poslední dílo mého oblíbeného režíséra Nolana, Interstellar. Bude to asi trošičku klišé, ale ten film je prostě geniální. Zatímco chválit tento film klišovitě vypadat může, samotný film se jakékoliv klišovitosti obloukem vyhýbá, což je jeho velkou devízou, jelikož řada holywoodských blockbusterů má často zančné sklony k lacinnosti, které jsou navíc často naplněny. Zde ale mluvíme o Nolanovi, a to je trošičku jiná liga. Pro mě osobně byl Interstellar jeden z nejintenzivnějších filmových zážitků a klidně bych se na něj podíval znova. Způsob, jakým bylo téma, kterým sem film zabýval, podáno, je totiž jedním slovem zcela strhující. Myslím, že pro každého, koho zajímá vesmír více než na povrchní úrovni a kdo strávil hodiny a hodiny sledováním dokumentů o vesmírů a kdo strávil dny, týdny a možná měsíce čtěním populárně-vědeckých knížek o vesmíru, je tenhle film tak trošku splněným snem. Rozhodně zde nechci mluvit o nějaké totální fyzikální akurátnosti – to v některých pasážích snímku ani nebylo možné. Ovšem všude, kde to alespoň minimálně šlo, se Nolan zcela jednoznačně snažel držet tu linii, která má blíže k "science", než k "fiction". Celkově vzato se tedy domnívám, že se jedná o epický snímek, který rozhodně zaujme širokou populaci právě svou majestátností. Pro lidi, kterří mají k černým a červím dírám poněkud nadstandardní vztah, se však jedná doslova o povinnost :) Snad jen poslední část filmu v tomto poněkud ulítla, ale kdo ví... A ve výsledku se nemohu zbavit dojmu, že se tak trošku (ale doopravdy s hodně velkou nadsázkou) jedná o do monstrózních rozměrů dovedenou a zpracovanou Europu Report (http://www.csfd.cz/film/309312-europa-report/).

Hodnocení po čtyřech řadách.

Hodnocení po dvou sériích.

Skvost naprosto mimořádného kalibru a těší mě, že patřím mezi tu hrstku lidí v ČR, kteří zatím měli s Hatufimem tu čest. Nebudu zakrývat, že Homeland miluju, nicméně jméno "Gideon Raff" pro mě dlouho bylo jménem neznámým, jelikož jsem se příliš nezajímal o to, kdo Homeland vlastně napsal. Letos o prázdninách jsem však začal sledovat další Raffův počin, seriál Tyrant, když tu jsem si všiml, že před Homelandem a Tyrantem spáchal Raff ještě "Hatufim". Hodnocení 93 % a pouhých 27 hodnotících na čsfd - v ten moment mi bylo jasné, že jsem objevil skvost, skrytý klenot a seriálový poklad. Má očekávání byla extrémně vysoká, což bylo poněkud nebezpečné, jelikož při příliš vysokých očekáváních může být člověk nakonec lehce zklamán. Hatufim však snesl již od prvního dílu ta nejpřísnější kritéria a měřítka a žádné zklamání se tak nekonalo. První a druhá série Hatufimu se od sebe poměrně výrazně liší. První série představune unikátní psychologické drama, což je mimochodem žánr, který miluju. Emoce doslova stříkají ven z obrazovky a člověk se jim jednoduše nemůže ubránit. Nic z israelské tvorby jsem předtím nesledoval, tudíž herce jsem vůbec neznal, ale vážení, ty herecké výkony, to byla skutečně extratřída. Představitelé dvou hlavních postav první série, navrátivších se vojáků / zajatců Nimrod a Uri si mě neskutečně získali svou autentičností a realističností a dá se říct také lidskostí. Je až neuvěřitelné, jak uvěřitelně Hatufim působil. V první sérii klapalo úplně vše, nedá se jí nic vytknout. Je však třeba poznamenat, že Hatufim rozhodně není Homeland. Homeland je hodně "americký", což nemyslím pejorativně, ale spíše jako označení určité kategorie seriálů. Hatufim vůbec není akční a je skutečně vybudovaný ryze na psychologi vypjatých interakcích. Zatímco Homeland přesahoval do psychologického dramatu / thrilleru, u Hatufimu thrillerová složka chybí. Je jasné, že neakční seriál, vybudovaný na pečlivě propracovaných charakteristikách postav, je určitě na natočení těžší, tedy o to větší laťku nastavil Hatufim sám sobě... a v první sérii se s touto laťkou vypořádal více než dobře. Druhá série je typologicky úplně odlišná. Je více "homelandová", ostatně druhá série Hatufimu se začala vysílat až v době, kdy již běžel Homeland. Zatímco v první sérii Hatufimu jsme takřka neviděli žádné zbraně (respektive střílení ze zbraní) či něco podobného, druhá série ikonicky začíná prvními vyobrazenými vraždami v celém seriálu. Druhá série je více akční, více rychlá, více napínavá a zřejmě taky o chlup lepší než ta první. Což je trošičku paradox, protože první série vážně nemá chybu, přesto lze říct, že ve druhé sérii děj graduje do nevýdaných kvalitativních výšin. Nejen Nimrod a Uri, ale i všechny ostatní postavy jsou zahrané skvěle. Těžko nacházím jediný slabý článek tohoto veledíla. Konec druhé série nechává zcela jednoznačně otevřený konec pro další pokračování, a Gideon Raff se již v prosinci 2013 vyjádřil, že třetí série Hatufimu by, opět po několikaleté pauze od konce druhé série, mohla být. Budu doufat v to, že se třetí série nakonec dočkáme, nicméně pokud ano, bude to pro Raffa a pro celý tým okolo Hatufimu neskutečná výzva. Udržet kvalitu na úrovni prvních dvou sérií bude mimořádně obtížné. Osobně řadím Hatufim k absolutní seriálové špičce. Tento seriál snese srovnání snad jen s pro mě elitními a jen těžko překonatelnými kousky typu Oz nebo The Wire.

Hodnocení po první sérii. FInále bylo velice povedené.

Pro Zdéňu mám prostě slabost :)

Hodnocení po všech čtyřech sériích. Oproti předpokladům musím konstatovat, že poslední, čtvrtá série, byla skutečně vynikající.

Musím říct, že jsem docela váhal, jestli tomu mám udělit i tu třetí hvězdičku. Prakticky celý film jsem se nudil, přičemž jediné co tuto takřka konstantní nudu narušovalo, byl pravidelný přísun klišovitých situací, které byly natolik klišovaté, že si člověk při sledování říkal: "No počkat, teď se nestane tady tohle, že ne? To už by byla až příliš silná káva." No a za pár sekund se to stalo. Když se to takhle stalo asi po dvacáté, do toho okořeněno mimořádně trapnými pokusy o jakýsi "humor", tak se vlastně divím, za co jsem tu třetí hvězdu dal. Asi za efekty.

Tohle jsem asi úplně nepochopil. Nicméně vyloženě nudné to nebylo.

Naprostá pecka z pole hard sci-fi filmů. Pokud si libujete v populárně vědeckých knížkách o vesmíru a jména jako Tyson, Sagan, Krauss či Kaku pro Vás nejsou ničím neznámým, tak Vás to zaujme. V opačném případě doporučuji se filmu širokým obloukem vyhnout, ostatně to je taky důvod toho nic-moc hodnocení na čsfd :)