Stegman

■ Film vznikl k 250letému výročí začátku druhé výpravy Jamese Cooka, při které došlo k prvnímu kontaktu Evropanů s mnoha národy Oceánie. 8 žánrově pestrých povídek natočilo 10 domorodých australských, maorských a pacifických umělců. __________ Po "boji proti patriarchátu" (viz oficiální obsah Cinemaxu) tu není ani stopy, bojuje se tu "jen" s kolonialismem a rasismem, ale i tak člověk získá solidní představu o těžkém životě australských/oceánských domorodců. Občas lidi žehrají u povídkových filmů na to, že jednotlivé filmečky nedrží nic pohromadě; tady to rozhodně neplatí: Všechny filmečky totiž spojuje nejen společné téma a vyznění, ale i to, že jsou rozděleny na několik částí rozprostřených v průběhu celých 90 minut, takže všechny filmečky začínají, vrcholí i končí ve stejných částech filmu. __________ Lured (Danielle MacLean) ** psychedelická animace: rybářka potká na moři britské otrokáře; Woke (Dena Curtis) *** starý Austrálec pomáhá ztracenému bělochovi najít rodinu; Te Purru (Tom Worrall & Richard Curtis) **** Maorský kmen se rozhoduje, zda jít s Brity do války; The Uniform (Miki Magasiva & Mario Gaoa) ***** Austrálec a Turek náhle sami v zákopech u Gallipoli; Blankets (Chantelle Burgoyne) ** dystopie, rok 2274: dcera shání lék pro otce; Rebel Art (Tracey Rigne) **** boj s kolonialismem prostřednictvím graffiti; The Bull & The Rūrū (Renai Maihi) *** mladík pátrá po své rodině při nepokojích v JAR; Grog Shop (Beck Cole) ***** mladý Austrálec se v zapadákově snaží koupit zakázaný alkohol.

Nejpovedenější ze čtyř Leonových animovaných příběhů. Pokud jde o výtvarnou stránku, tak ta je u všech těch příběhů naprosto mimořádná (kromě křiklavě digitálního pozadí v Melie na jaře). No schválně: který jiný animák při zobrazování postav a perspektiv vychází ze středověkých maleb či Picassa a zároveň to dělá tak neokázale, že si toho mnohdy ani nevšimnete? Konkrétně tenhle (zimní) příběh má ale i skvělý děj, kterému se nedá nic vytknout (napínavé dobrodružství, pochopitelné chování hrdinů, humor, dokonce i romantika a ponaučení). V jarním příběhu trochu hapruje logika, v letním je to (jen) akční dobrodružství a v podzimním příběhu jako by tvůrci chtěli všechno -trochu násilně- dopovědět a uzavřít. Přes pár zmíněných nedotažeností jsem rád, že to čtvero příběhů vzniklo.

Velmi objektivní svědectví té doby; Všichni zpovídaní viděli pražské jaro jako dobu velkých nadějí, ale zároveň se ukázalo, že lidi tehdy podporovali demokratizaci nejčastěji proto, že si ji spojovali s nadějí ohledně změn ve svobodě projevu, cestování a bytové politice. Cokoli víc bylo nad jejich rozlišovací schopnosti. To jim ale nelze mít za zlé, všechno to přece tehdy bylo nové. (Podle mě by tedy ani dnes lidi v ČR/SR neobstáli o moc líp, ale to je téma na jinou debatu. :)) Dokonce i vládní ekonom Šik jen opakoval mantru, že není důvod pro ohrožení Sovětským svazem a že si můžeme zvolit hospodářskou politiku jakou chceme. (Otázka je, jestli tomu sám věřil, nebo jen chtěl, aby ČSSR vypadalo jako neviňátko.) Snad jedině Havel a Werich nemluvili o roce 1968 zasněně: Werich mluvil o Pražském jaru jako o anomálii, u které by byl zázrak, kdyby to pokračovalo jako doposavad (ale že v něj věří). Havel tvrdil bez příkras, že bez plurality (a ne-komunistů u moci) to stejně nikdy nebude skutečná demokracie - a že se tedy neděje ani žádná demokratizace. __________ Je škoda, že se kvůli invazi SSSR nikdy nedozvíme jakou by pražskojarní demokratizace měla mez a jak by na to zastavení demokratizace naše společnost reagovala. Přizpůsobením? Protesty? Nebo by se vláda rozhádala a rozpadla?

Žasnu, jak sebejistě dokážou někteří lidi (xxmartinxx) prosazovat svůj (dost pokroucený) pohled na svět. - Že potápěčův vztah s chobotnicí ve skutečnosti neexistoval? A jak by to mělo vypadat, aby ten vztah byl nezpochybnitelný? Měla mu ta chobotnice napsat do písku svoje vyznání?! - A že měl radši tu chobotnici nechat být a o nic se nesnažit?! Tak určitěéé... Přece každý, kdo se zajímá o víc, než o vlastní blaho, si jen něco projektuje, někým manipuluje nebo dělá jiné podobné nepředloženosti, že? Achjo. Je mi docela líto těch, co vidí za každým rohem jakousi krizi mužství nebo post-moderní cosi a nedokážou si kvůli tomu ani užít film. Ale třeba jim na to doktor něco předepíše.

Montáž ze surreálných obrazů, kde se po celou dobu ozývá Yoko Ono, resp. její sténání, hekání a syčení. - Např. se muž dívá do krabice připevněné k obřímu robotovi, načež ta krabice muže vcucne a robot pak krabici i s ním zahodí. __________ Netušil jsem, jestli za tím hledat nějakou metaforu, nebo to má být jen blbina beze smyslu. Na netu jsem pak našel názor, že v tom filmu má jít o jakousi sexuální úchylku. Tak nevím. Všemu fakt rozumět nemusím.

Výtvarně nápadité ztvárnění toho, co s člověkem udělá přestávka na kafe. :) SPOILER: Vlastně je to příběh s ponaučením: Nepřehánějte to s kafem, nebo kafe přemůže vás!

The Midnight Parasites __________ Paraziti se klubou odevšad, společně s nestvůrami "vládnou" světu, resp. pustině post-apokalyptického světa. Prý inspirováno obrazy Hieronyma Bosche. __________ Takovéto kraviny jsem si maloval do sešitu při nudných hodinách ve škole, ale nenapadlo by mě to někde zveřejnit.

Human Zoo __________ Krátká hříčka bez pointy?! Muži jsou zavřeni v klecích, někteří jsou dokonce uvázaní na obojku a ženy do nich píchají deštníkem. Po celou dobu se ozývají jen zvířecí skřeky těch trýzněných mužů. __________ Doteď nevím, jestli to mělo být vtipné, skandální nebo jakási snaha o popularizaci praktik BDSM. Našel jsem o tom jen tolik, že režisér vycházel z nějaké básně (Shuntarou Tanikawa).

Burácivá hudba mi připomněla Markétu Lazarovou, animace zase Prince a princezny. Zajímavá kombinace!

KAPKA VYHLOUBÍ KÁMEN, PADÁ-LI ČASTO. __________ Oficiální obsah z Anifilmu: "Sama doma? Perfektní čas na dovádění na zahradě!" __________ Postarší nudistka se plácá po zadku a natáčí se u toho. :D