NinonL

Strašně smutný dokument, při jehož sledování se mi několikrát draly slzy do očí. Kdo si myslí nebo věří v nějaké přátele v podobě cizích mocností, na kterékoli straně oceánu, měl by tento dokument shlédnout alespoň dvakrát. Projev prezidenta Beneše, který už věděl, že je vše ztraceno, a přesto vyzýval národ k hrdosti a síle, je naprosto unikátní a dokonalý.

Škoda. Hugo Haas si zasloužil lepší vzpomínku, než tenhle recyklát, jak píše uživatel sator. Dokument Na návštěvě u Hugo Haase je brilantní, tenhle z nouze ctnost šot se mi nelíbil skoro vůbec. Chybí mu totiž to hlavní - velké a bolavé Haasovo srdce a je studený jak psí čumák.

MOŽNÉ SPOILERY ! První díl se věnuje "tvorbě nového člověka". Člověka konzumenta a investora, resp. otroka konzumu. Popisuje období zhruba od konce první po druhou světovou válku. Hlavními hrdiny jsou Sigmund Freud, jeho synovec Edward Bernays, američtí prezidenti, Goebbels, Hitler atd. Díl se věnuje také chování a ovládání mas nebo davů, iluzi demokracie a svobody a tomu, co se stalo, když uměle vytvořená bublina "šťastného konzumenta, který nepřekáží vládě ve vládnutí" splaskla. Druhý díl Manipulace veřejnosti se po válce začala více využívat i k prosazování politických zájmů (např. podpora účasti vlád na válečných konfliktech a výdajů na zbrojení). K ovládání lidských tužeb přibylo ovládání a využívání lidského strachu. Vše, co se vládám nelíbilo (doma i v zahraničí) bylo nazváno hrozbou komunismu a vnuceno veřejnosti jako důvod ke strachu z ohrožení "amerických demokratických hodnot". Vznikaly první nevládní a neziskové organizace sloužící k ovlivňování médií a veřejného mínění. Docházelo ke svržení prvních vlád v zahraničí, které se nepodřídily americkým zájmům (Guatemala). Rostl vliv CIA a psychiatrie, kde se začaly masivně používat drogy, elektrošoky a produkty farmacie, jejichž cílem bylo potlačit individualitu a svobodné myšlení člověka. Ke stejnému účelu se začal používat film a filmové hvězdy. Třetí díl Výsledkem dosavadních experimentů byl izolovaný, zranitelný a chamtivý jedinec, poddajný manipulaci ze strany byznysu i politiky. Dalším úkolem bylo ovládnout v něm nahromaděnou negativní energii (strach, zlobu, nenávist, agresi). Zejména agresi nové generace, která se proti naordinovanému konzumnímu způsobu života bouřila. 60. léta minulého století znamenala tisíce demonstrací, ničení vnucovaných produktů a symbolů korporací. Vláda zpočátku reagovala tvrdě, demonstrace brutálně rozháněla, bylo i mnoho mrtvých. Od násilí proti nespokojeným však brzy ustoupila a raději do tvorby "nového svobodného Američana" infiltrovala vlastní zájmy a možnost korporací profitovat na něm. Životní styl, nákupy, preference se staly prostředkem zařazení jednotlivců do skupin, které pak byly ovlivňovány individuálně. Cílem bylo, aby si na zařazení do třídy zakládali a byli na ně patřičně hrdi. Na společenské třídy byly směrovány i ambice politiků. Politici rozdělili společnost na pravici a levici. Volič pravice byl prezentován jako samostatný a svobodný člověk, volič levice jako závislý a méněcenný. Výsledkem bylo, že pravice (R. Reagan nebo M. Thatcherová) drtivě zvítězila ve volbách. Čtvrtý díl Roste vliv a působení průzkumů individuálních potřeb lidí placený výrobci zboží. Lidem se zalíbilo být součástí davu (třídy), ale toužili se v rámci něho i projevit. Byznys na to okamžitě zareagoval a nabídl individualitu v podobě zařízení bytů, oblečení, parfémů, šperků, sportovního náčiní atd. Cenově diferencované podle třídy, do níž chtěl konzument patřit. Reklama stále více zahlcovala média. Média ke sledování lákala lidi exkluzivními pořady s celebritami, skandály, sexem. Cílem bylo prodat více a získat více konzumentů zboží i informací.Pravicové vlády v lidech podporovaly cynismus, odmítání soucitu k méně úspěšným lidem, teorii, že bezdomovci se tak rozhodli dobrovolně, že chudí lidé odmítají tvrdě pracovat, proto jsou chudí. Během volebního období si však tisíce voličů uvědomilo, že přes své touhy a tvrdou práci, často nepatří ani mezi střední třídu, natož mezi elitu. Jejich životní úroveň neodpovídala tomu, co jim pravicové vlády tvrdily. Mnozí z nich ztratili práci, zkrachovali, onemocněli. To způsobilo, že následující volby navzdory stejnému pravicovému brainwashingu vyhrála levice. Součástí politiky se stalo i to, že formou intenzivních průzkumů, telefonického kontaktu s voliči a následného přizpůsobování názorům a tužbám voličů, byl Bill Clinton zvolen opakovaně. Odstoupil od mnohých předvolebních slibů i levicových principů, zrušil např. automatickou podporu nezaměstnaným a bezdomovcům, nerealizoval zdanění bohatých nebo korporací ap. Podobná situace se odehrávala ve Velké Británii. Koloběh získávání hlasů voličů čím dál komerčnějším způsobem, jehož základy položili Sigmund Freud a Edward Bernays, se zřejmě již nikdy nezastaví.

Vynikající dokument o následcích a skutečném stavu země napadené jadernými zbraněmi. SPOILER ! Počáteční teror státu vůči obyvatelstvu (násilné přesídlování na venkov pod hrozbou zastřelení, násilné ubytovávání městských obyvatel u venkovských po desítkách na jeden dům - bez ohledu na to, co budou jíst atd.). Ceny potravin i dalšího zboží astronomicky rostou. Následuje samotný jaderný výbuch. Těla mrtvých se spalují většinou bez identifikace. Zranění se rozdělují do kategorií, z nichž ta nejnižší je ponechaná na pospas, umírá bez utišujících prostředků a má štěstí, pokud ji někdo zbaví bolestí zastřelením. Za nějakou dobu, kdy dojdou potraviny, voda, léky i disciplína se obyvatelstvo obrání proti armádě, policii, opatří si zbraně a začne se chovat nejprimitivnějším způsobem. V té době si už nejsou jisti životem ani ti, co jaderný útok přežili v relativním zdraví. Až polovina obyvatelstva země umírá do několika měsíců na následky ozáření a další nemoci. Doporučuji všem, kdo berou válku na lehkou váhu.

Krásný film, který strčí do kapsy všechny moderní horory. Prolínají se zde dětské intriky, krutost, zbabělost s naivitou, úzkostí, ale i statečností hlavní hrdinky. V průběhu filmu i na konci se málokdo ubrání slzám. Zkrátka prolínání emocí na základě velmi realistického příběhu, jaký se jen tak nevidí. Kdo aspoň trochu zvládá ruštinu, doporučuji všemi 10ti.

Zprvu romantický, poté dramatický příběh z Kambodži v době před a po nástupu Rudých Khmérů k moci. Znovu mě překvapilo, že nejkrutější a nejbrutálnější vrazi byli z řad (hodně) mladých lidí. Stejně jako ve filmu Vražedná pole. Někteří mladí se asi dají zmanipulovat k čemukoliv. Film je nad očekávaní dobrý, nemá hluchá místa a kromě velmi nepříjemné kambodžské češtiny (spisovné a nepřirozené) se mu nedá nic vytknout.

Vynikající film, který shlédnete jedním dechem. Stella není vůbec sympatickou dívkou, má ostré lokty a jde tvrdě za svým. Nezmění se ani když už má své jisté (vytouženého ženicha). John Boles v roli bohatého Dallase byl úžasně sladkokyselý a Barbara Stanwyck hodně peprná s hořkou příchutí. Chvílemi jsem žasla, co všechno si dovolila, jak byla odvázaná. Cítila jsem, že všechno není tak, jak se zdá. Ale závěr na mě byl příliš hrr a starosvětský. Proto nedávám plné hodnocení.

Na mě film hodně zapůsobil. Drama poníženého a všemi zatracovaného člověka, který v sobě má nalézt, projevit lidskost a riskovat pro druhé život. Kontrast pohledů na židovského lékaře, odpudivé jednání s ním a plochost ostatních charakterů byly velmi působivé. Pro nikoho není plnohodnotným člověkem, tak co po něm chtějí? A vlastně ani on zpočátku nechce ... Atmosféra všech partají zavřených ve sklepě byla děsivá. A konec skvělý. Úplně jsem cítila tu obrovskou sílu, která z doktora Brauna najednou čišela.

Drama z exotického prostředí, v němž nezkušený mladý pár stále hlouběji zapadá do nástrah velkoměsta. Postavy mi bohužel sympatické nebyly a jejich neustálé vyjukané pohledy mi lezly na nervy. Jako by na sebe každou další ránu osudu přivolávali. Nicméně konec je docela zajímavý a zvyšuje mé hodnocení na průměr.

Zajímavá kriminálka. Socialistické prostitutky, pasák, který pochází ze SSSR. Děj je trochu překombinovaný, nestíhala jsem jednotlivé souvislosti. Ale docela se divím, že socialistická kinematografie natočila film se záporným sovětským hrdinou. Proto asi to "zapomnění".