NinonL

Ano, je to tak. Neznám stvoření, které dovede více rozzuřit svými naschvály, ani více milovat. U psů platí jejich bezpodmínečná láska k člověku. S kočkami je to stejné, ale někdy by je člověk s chutí zabil :-)))

Nechci tady hodnotit smysl Palachova činu ani to, zda to bylo dobře nebo ne. Jako mladý člověk věřil ideálům (iluzím?) a byl pro ně ochoten i zemřít. V každém případě je škoda mladého života (i dalších, co ho následovali nejen v Česku, ale např. i v Polsku). Hodnotím jenom film A. Holland. Jakmile se ve filmu objevily nejprofláklejší herecké xichty (Trojan, Kotek a další), tušila jsem, že je zle. Ano, totálně zneužitý (pochybuji, že nepochopený) čin Jana Palacha. S patřičným výplachem mozku nádavkem a rozbředlý jako březnové meze. Navíc nuda k uzoufání. Z vlastní zkušenosti a zcela zodpovědně konstatuji, že bolševický režim stál za ho... a kdyby odtáhli soudruzi do pekel, byla by to skvělá zpráva. Jenže soudruzi nikam neodtáhli, sedí dodnes v parlamentu, senátu a někteří ani nepřevlékli kabáty. Tvoří pro nás zákony a vládnou nám dalších 25 let (od slavného Listopadu). Tak na co si to, sakra, hrajeme? Za tohle neskutečné pokrytectví a dělání z lidí idioty dávám filmu zasloužený odpad.

Na můj vkus trochu příliš jednostranné. Hodní a trpící černoši versus samé bělošské svině. Kladně hodnotím vysvětlení, jak vlastně vláda ve Washingtonu dělala (snažila se dělat) pořádek na jihu země. Gene Hackman i Willem Dafoe byli skvělí, celý postup jejich vyšetřování se mi líbil. Celkově ale příliš černobílé.

Já jsem ve filmu tu takřka dokonalost našla. Film je neuvěřitelně vzrušující od počátku do konce, nemá žádná hluchá místa ani nelogické sekvence. Není krutý bezúčelně, jen pro efekt. Svět drogové mafie jedná tvrdě a Scottův film není v tomto směru přehnaný. I ty sáhodlouhé Bardenovy proslovy mají smysl. Aneb ani sebejistý mafián nemá nic jistého. Vždycky existují mafiáni, co jsou o krok napřed.

Tento film se mi těžko hodnotí, protože na téma ženské/mužské lásky vs. nenávisti považuji za vrchol Polanského Hořký měsíc. Kubrickův Eyes Wide Shut je hodně podobný, ale pravdu halí do samého konce. Film není prvoplánově o sexu ani o orgiích. Je o rozdílu, jakým neuspokojivý sexuální život řeší muž nebo žena. Žena o snech vypráví, muž se je snaží realizovat, ale většinou nemá odvahu dotáhnout věci do konce. A jak říká Polanski ve výše uvedeném filmu: "V lásce a nenávisti muž ženu nikdy nepřekoná." Otázka na závěr zní: Kdo položil dr. Harfordovi do postele jeho ztracenou masku?

Mladý kapitán dostane za úkol střežit novou finsko-ruskou hranici. Lidé na obou stranách však žádné hranice nechtěli, volně se v místě pohybovali stovky let. Tomu byl najednou konec. Navíc v Rusku vypukla bolševická revoluce a tisíce lidí si chtěli zachránit život za finskou hranicí. Kapitán von Munck je nejdříve velmi zanícený pro správnou věc a o úkolech z velitelství v Helsinkách nepochybuje. Poznává však život obyčejných lidí a najde si přátele na obou stranách hranic. Objeví se i láska a finská posádka ho pomalu začíná podezřívat a dělat mu naschvály. Čím dál více Munck poznává, jak špinavou věcí válka je. A čím dál víc i na vlastní kůži. Konec je velmi silný a celý film určitě stojí za shlédnutí. Souhlasím s cabadayem24. Na tohle současní čeští tvůrci nemají ani náhodou.

Cynické, drsné, strašidelné, plné černého humoru. Hrozně se mi líbil Juhan Ulfsak aneb arogantní rocková hvězda Zäk. Sledovat jeho xichty v jakékoli situaci byla lahůdka. Závěrečná tiskovka ukazuje, že politici jsou všude stejné svině, které zneužijí kohokoli jen aby jim koryto zůstalo.

Pohlazení po duši. Líbily se mi obě levandulové dámy, hlavně zamilovaná Judi Dench. Líbila se mi strašidelná babice Miriam Margolyes. Daniel Brühl byl skvělý, kontrast mládí z něho jen sršel. I celé zbylé osazenstvo anglického městečka. Krásný příběh ze života, odehrávající se v těžké době. Řekla bych, že při závěrečném koncertu jedno oko nezůstane suché.

Krásně zpracovaný příběh podle skutečné události. Tisíce irských "padlých žen" a jejich prodaných dětí se hledají, často marně a často už to nestihnou. Občas se mi draly slzy, ale Judi Dench, moje oblíbená herečka, to vždycky zachránila lehkostí, s jakou tak vážnou roli hrála. Bylo tam hodně životní moudrosti i odpuštění. Nečekala jsem, že si mě Philomena Lee a její syn tak získají.

Dokument se mi líbil. Davidu Siegelovi jsem, myslím, rozuměla dobře. Byl mi sympatický a bylo mi ho dost líto, jak se mu situace vymkla z rukou. Krutý svět bank se podepsal i na něm a nepomohl mu ani George Bush jr., kterého dostal na místo prezidenta USA. Jak sám řekl, ne všechno bylo legální. Tudíž riskoval kvůli nevděčnému kreténovi, který ve světě působil jen zlo. Siegelových 7 dětí a osmé, hloupé botoxovo-silikonové blonďaté, komentovat nehodlám. O to víc ho ale lituji. Docela bych mu přála, aby získal zpět svoji jachtu, letadlo, dům a kdo ví, co ještě. Ne kvůli sobě, ale kvůli své afektované příšerce a taky aby mohl jednou v klidu zemřít.