Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi

Recenze (5 321)

plakát

Medvídek Pú: Krev a med (2023) 

Stačí se podívat na režisérovu tvorbu, aby bylo člověku jasné, co asi tak může očekávat. Průměrný slasher s naprosto otřesnými hereckými výkony! Jasně, v tomhle žánru nemusí jít o oscarové výkony, ale ty děvečky byly k uzoufání. Pokud neodříkávaly strojově text, tak ječely i tam, kde by bylo lepší mlčet. Od vraždících kreatur přirozeně žádné herectví nečekáte... Zklamala mě mizerná kamera, co občas nabídla hezký záběr, ale jinak působila ošuntělým televizním dojmem. Nejhorší je samozřejmě gore, na kterém by asi, vedle případného napětí, snímek měl stát. Přejetá hlava a mačeta v hubě nestačí. Čekal jsem více krve a více medu. A když už se Pú dostane do šarvátky se čtyřmi týpky, pak se vše ztrácí ve stínech a rychlém střihu. Konec tuhle maškarádu korunoval. Přesto dám umolousané 2*, jelikož jako naprostou ztrátu času to neberu. Dvacetiminutový sestřih by byl asi býval lepší...

plakát

Příběhy kožených kalhot 2 (1973) 

-Kam vezete ten hnůj?-Na jahody.-Zajímavé, u nás na ně dáváme jen šlehačku.-Ztřeštěná taškařice nesoucí se v duchu podobných crazy komedií ze sedmdesátých let není oplzlá, nýbrž jen lechtivá. Stejně jako u dalších filmů i tady jde o levnou zábavu v lůně majestátních Alp, co potěší asi nejvíce pamětníky. Kdysi je přebírala naše TV OK3, vysílaly především stanice RTL a SAT1. Velmi podařený dabing.

plakát

Amigo (2019) 

Psychologické drama s přesahem do hororu je určeno především okrajovému publiku. Zpočátku se zdá, že David na sebe vzal těžké břímě, když se rozhodl postarat o přítele, který skončil po autonehodě na vozíku. Během tragédie zemřela Javiho žena. Postupně se ukazuje, že Davidovy záměry nejsou křišťálově čisté. Divák se může jen domýšlet z náznaků a útržků rozhovorů, ale je toho nakonec dost, aby měl jasnou představu o celé situaci. Jen chvílemi jsem si vzpomněl na Polanského Hnus, pak už ale šlo o jiný příběh. Nejděsivější byl zvoneček a já se přistihnul, že postupně se děsím toho, stejně jako David, kdy se ozve. Nejúmornější scéna, a také plná napětí, byla ta, kdy se Javi snaží dostat dolů. A samozřejmě závěr. Skvělé herecké výkony, výborná kamera i atmosférická hudba a občas vtípek, co byl ve svém důsledku mrazivý. V televizi běžely až na výjimku španělské horory a thrillery, k zahlédnutí byla i španělská žánrová hvězda - Paul Naschy. Pro běžného diváka film rozhodně není, čemuž napovídá i zdejší nízké hodnocení. Děkuji Ratchetce za báječný tip.

plakát

Trezor (2017) 

To se lehko řekne, vyloupit banku, jenže co když v ní straší? Duchařský horor, v němž jsou duchové občas až příliš hmotní, by nebyl úplně špatný, pokud by si udržel tempo. Když lupiči zjistí, že v sejfu se nachází bídných sedmdesát tisíc, zatímco oni potřebují půl mega, začnou zuřit a pravidlo, že nikomu z rukojmí neublíží, asi nebude dodrženo. Naštěstí jedno z rukojmí, zaměstnanec banky, ví, kde se další peníze nacházejí. Lupiči jsou samozřejmě tupci, jinak by ovšem mohl film skončit, a tak se naivně vydají do temného sklepení, kam samotní zaměstnanci ani nepáchnou. Slušná kamera, obstojná hudba a herecké výkony odpovídající žánru. Jenže po dvou třetinách se najednou film zadrhne a máte pocit, že nic převratného už nedostanete. Pominu strašáky, kdy si autoři s jejich podobou moc hlavu nelámali, protože z konce je podivný mišmaš, který zazdí vše před tím. Snad jen poslední záběr potěšil, film už ale nezachránil. Škoda. 2,5*

plakát

Příběhy kožených kalhot (1974) 

Gottlieb má na kontě několik wallaceovek, tak snad proto je hlavním motivem téhle crazy komedie tajemný mikrofilm na výrobu benzinu z odpadu, za nímž se honí dva tajní agenti. Půvabné a neustále se svlékající dívky, chlípní muži, spolek toužící po milionech z vynálezu, profesor a neuvěřitelně veliký Erhard Weller. Ztřeštěné, oddechové, vtipné jen místy, se zdařilým dabingem a krásným prostředím Alp. Spíše pro pamětníky, dnešní divák nejspíš neocení vůbec. Pro mne milá vzpomínka, a tak hodnocení ponechávám.

plakát

Malicious (2018) 

Adam, učitel matematiky, a jeho žena, momentálně v pátém měsíci, Lisa získají krásný dům, když Adam dostane nové místo na fakultě. A pak je tu ještě záhadná skříňka plodnosti, co nejde otevřít, kterou jako dárek zaslala své sestře Becky. A taky se hned v závěsu k manželům nakýbluje. Skříňka přirozeně otevřít jde, ale jen tomu, respektive té, co je v jiném stavu.  No a pak už všichni čelí nevýslovným hrůzám pekelným. Tak dobře, ty hrůzy zas takové nejsou, jde spíše o komorní snímek, v němž démonická bytost začne pronásledovat nejen manžele. Adam, vědec, skeptik a racionalista, nakonec připustí, že jsou věci, které nelze vysvětlit logikou, a tak svolí, aby jim pomohl jeho kolega z fakulty, co se mimo jiné zabývá parapsychologickými jevy. Samozřejmě nic nového, ale motiv skříňky byl fajn. A pak ta zrcadla. Škoda, že už jsou okoukaná a stává se z nich hororové klišé. Nejhorší je, že čekáte, jako by měla explodovat bomba, ale pořád nic. Kamera slušná, herci obstojní, byť Adam je poněkud unylý, tak asi špatná hudba, která atmosféře moc nepomáhá. V podstatě dvouhvězdičkový film, ale za šťastný konec a finální dovětek zvedám na tři. Škoda, že snímek neměl větší říz...

plakát

Blood Pigs (2010) 

Mé druhé a možná i poslední setkání s Paulinem, ještě nevím. Začátek spíše průměrný, i když gore solidní. Herecké výkony jako vždy děsivé, když se dva dohadují, člověk se za ně musí stydět. Zombie opět dají vzpomenout na italské trash zombiárny 80. let, dále se vybaví minimálně Resident Evil či Moucha. Ovšem poslední třetina, respektive čtvrtina je ukázkový gore masomlejn masakr, za nějž ke dvěma hvězdám musím dát třetí. Monstrum naprosto skvělé, smrtící chapadla a roztodivné mutace úžasné. Souboj monstra s jedním z posledních přeživších je surrealistický masakr, jehož výsledek nemá daleko k Věci křížené s Mouchou. Nechybí ani těhotná žena vysávající vlastní plod v těle a další bizarnosti. Čtvrtou dávám za šťastný konec. Paulinova tvorba je ryze pro okrajové publikum, takže pokud nemáte rádi amatérský underground, i když tady se přeci jen posunul výše, než tomu bývá, pak se vyhněte jeho filmům a tím také zklamání. Mimochodem mechanické efekty, ač jsou občas trošinku neumělé, stále hravě válcují pixely.

plakát

Panoptikum (1981) 

Amy se s přítelem, kamarádkou a jejím přítelem vydá na pouť. Nápad strávit noc v domě hrůzy se neukáže jako nejlepší, když se čtveřice stane svědkem vraždy. V patách mají zrůdu s rozzuřeným otcem a před sebou nástrahy a pasti. Na pouť se vydá také Amyn bratr Joey. Je to spratek, co potřebuje za vyučenou! příjemný úvod se nese v duchu kultovní klasiky - Psycha a Halloweenu. Více jak polovina snímku je ale pro hororového fanouška nudou, kdy čtveřice pobíhá od jedné atrakce k druhé a nezávazně klábosí. Vše se rozjíždí až v poslední třetině, nejlepší je závěrečná čtvrtina. Samotný konec je výživný a rozhodně si zasluhuje pochvalu. Po formální stránce perfektní, maska od specialisty Ricka Barkera výborná. Kdysi mne však bavil snímek mnohem více, nyní mi chybělo více strašení a napětí a rovněž šťavnaté gore. Dobře, dojde k nabodnutí či na sekeru v hlavě, ale... Po letech jednu hvězdu z původního hodnocení seberu. 3,5*

plakát

Únik z temnot (1990) 

Typický mysteriózní horor italské kinematografie vypadá, jako by vznikl v polovině 80. let. Reverend Jonathan nabídne knězi Peterovi dům, jenž je na prokletém místě a v němž se nachází brána do Pekla. Věří, že Peter s pomocí lásky ke své rodině a s její podporou zvládne démona, jenž v domě přebývá. Jenže temné síly jsou mocnější. Peterovi přijde na pomoc kněz George, jeho bývalý spolužák, co má s démonem osobní zkušenost, ale zdá se, že ani to nebude stačit. Ano, jde o jakýsi mix především Poltergeista a Vymítače ďábla - čekal jsem, kdy dojde na zelené šavle... Snímek sází zejména na atmosféru, kterou podtrhují kamera s hudbou. Bloudění v domě, jako by šlo o nekonečný labyrint, černé duše čarodějnic, mlha. Celkově jde o snímek spíše podprůměrný, kdy mě nejvíce děsil příšerný dabing Studia D. S odstupem času jsem byl ale vcelku spokojen, dnes asi jen opravdu pro skalní fanoušky žánru.

plakát

Medvěd na koksu (2023) 

Ptákovina, ze které by se dal sestřihat zábavný půlhodinový film. Krásná příroda, ale mohlo ji být více, veselé mordy, ale měly malý prostor. Některé scény nepostrádaly vtip i napětí - stromy, sanitka, altánek, vodopády. Tlachání postav bylo naopak ubíjející a z větší části o ničem. Pěkná kamera, dobrá hudba, potěšila kapela Depeche Mode v jedné z nejrozkošnějších scének s písní z doby, kdy pro ni skládal Vince Clarke. Ke dvěma hvězdám přidávám jednu za střeva ven, páč to se počítá! A digitální medvěd byl obstojný, pokud se tedy až příliš nerozzuřil. To pak z něj s koksem lítaly pixely na všechny strany...