darkrobyk

Osmdesátkový look mám rád, chvílemi evokoval gotické horory - mlha, les, hra stínů, bouře.. Doktor Magrew je parchant, co si hraje na Frankensteina, ale kdyby znal jeho příběh, věděl by, co ho čeká. Většinu filmu zabírá rodící se vztah Jane a Roberta, což mě příliš nebavilo. Ale místy je pěkná atmosféra, loutky se dají do krvavého díla hned několikrát a jedna z bizarních scén se odehraje v závěru u lesního hrobu. Hezké jsou i Robertovy noční můry. Konec snad až moc otevřený. 2,5*

Remake slasheru o chlapovi s hodně velkým vrtákem není samozřejmě nijak překvapující. Nechybí stejné odkazy na Psycho či Pátek třináctého, naopak chybí nahota tak typická pro 80. léta. Vlastně decentní tu je, jen ženskou nahradila mužská. Nějaké gore se také najde, i když s vrtákem se dají dělat onačejší věci v přímém přenosu. Provrtaný krk, vyvrtané oči, rozvrtaná hlava či nezbedná pilka vykukující z hrudníku v místě srdce, vrtulka motoru, hřebíkovačka a otrávené sušenky. Až poslední třetina přestane být komedií a dostane spád. Postavy se samozřejmě chovají hovadsky, což už je u podobných filmů klišé. Škoda, že nebyla lepší kamera, hudba a že vše nemělo větší říz. To už by ale byl úplně jiný film. 2,5*

Tak tohle je hodně povedený díl a je vidět, že za ním stálo několik společností v čele s Fangorií. Příběh je vcelku jednoduchý - do místa, kde loutky naposledy vraždily a kde se nachází Toulonova vila včetně jeho mauzolea, se sjíždějí zájemci o loutky na aukci, kde je mohou prodat nebo koupit. Jenže loutky ožijí a nastane masakr. A to je samozřejmě hlavní náplň filmu. Mordů je požehnaně, krví se nešetří, dojde na střeva ven i hezkou citaci Vetřelce. Jedna z nejrozkošnějších vraždiček se odehraje na toaletě. Loutky využívají svůj bohatý arzenál zbraní, takže dojde na nože, háky, vrtáky, plamenomet nebo jen siláka, co dokáže člověku utrhnout ruku. A kromě rozličných zvláštních loutek je pěkná ta s vrtulí, pobaví Hitlerovo dítě či jakýsi kříženec hmyzu a mimozemšťana. Občas se objeví i vtípek, tedy pokud vám přijdou legrační uříznuté dětské ruce. Pěkný vizuál, solidní triky, především klasické mechanické, což se cení, obstojné herecké výkony. A jakmile se loutky pustí do práce, film se rozjede a už nezastaví. Milovníci gore případně série si přijdou na své.

Mladá žena Moa vyloví z moře záhadnou skříňku omotanou řetězem se zámkem. Vezme ji domů a uloží do kolny. Pak ale uslyší klepání, otevře dveře a za nimi leží skříňka. Moa to považuje za hloupý vtip od neznámého vtipálka. Jenže brát si domů tajemné skříňky není nejlepší nápad... Pěkná atmosféra, hezký nápad s klíčkem a mrazivá pointa připomínající jednu pohádku...ale to už by bylo vyzrazeno příliš.

Příběhy z lodi Nostromo mám rád. Velmi dobrá atmosféra, škoda, že to vypadá jen jako výsek z celovečerního filmu. Tedy divák je vhozen rovnou do děje a konec je ponechán na něm.

Čarodějnice úpí spoutaná v kobce, ale nevzdává to. Stačí jedna neopatrnost věznitelů a naděje se blýskne jak čerstvě vystříknutá krev z tepny. Po technické stránce OK, maska pěkná...a to je asi tak všechno. Přeci jen jsem čekal zajímavější pointu. Závěr ponechali tvůrci na divákově fantazii, ale já bych přeci jen chtěl něco konkrétnějšího.

Typická osmdesátková záležitost se všemi znaky nejen italského hororu - dlouhovlasé děvečky, ale nahota kupodivu chybí, hudba, kdy vedle průměrné středního proudu zazní i metal, a samozřejmě klasika od Simonettiho, krev a kupa znetvořených mrtvol. Stačí jedno kousnutí infikovanou opicí a chudáka ovládnou nekontrolovatelná zuřivost a síla. Ta má blíže ke vzteklině, než zombie filmům. Oběť se ale pomalu mění v monstrum, kdy nechybí trhající se kůže na obličeji doprovázená rudými výstřiky. Samozřejmě speciální efekty, jež měl na svědomí mistr Carlo Rambaldi, a krvavé masky jsou tím nejlepším. Ale i příběh má smysl, a jakmile se rozjede, nezastaví se až do rozkošného konce se zavlažovacím rozstřikovačem. Za pozornost stojí také bizarní a nápadité masky účastníků halloweenského večírku a jejich vtipné využití během mordů - oběšenec či postava s obličeji a vodovodními kohoutky vyloženě potěšili. Děkuji Ratchetce za tip na titulky. p.s. jen ve filmu hráli jiní herci, než jsou uvedeni zde v přehledu.

Cesta na pohřeb se promění ve Velké nesnáze v Malé Číně! Jasonův strýc zemřel, a tak se mu vydá i s manželkou a malým synem na pohřeb. Jenže se ukáže, že za bohatstvím strýcovy firmy jsou pěkné špinavosti a že teta byla jejich součástí. Velmi pěkný lesní začátek, pak následuje vcelku průměrný duchařský příběh a v závěru dojde na hezkou scénku ve staré továrně. Nic šokujícího ani překvapivého, ale film poměrně rychle uteče. Žánrový divák se však jistě bát nebude - 2,5*

Čekal jsem akční mazec a ne vztahové drama, kde se vždy po půl hodině dostane na průměrnou akci. Úvodní scéna evokující Indiana Jonese navnadila, jenže pokračování už byl jiný film. A ruku na srdce, zmlsaný divák nemůže být uspokojen odbytou akcí bez větších nápadů, kde ještě převažují počítačové efekty včetně trapně pixelové krve stříkající proti fyzikálním zákonům (a to by vadilo nejméně).  Místo masakru fackovaná s občasným výstřelem či mihnoucí se čepelí. Kdyby to bylo alespoň kratší....třetí hvězdu dávám za mezititulkovou scénu, jelikož ta měla náboj i vtip.

Když si pozvete do bytu uklízečku Shelly, univerzální uklízečku, tak se potom nedivte! Od Knautze jsem zatím viděl vše a začátek je velmi podobný předchozím snímkům v tom, že se rozjíždí pomalu a vy čekáte, co z toho vyleze. Alice má poněkud rozháraný život, páč miluje ženáče Michaela, co jen slibuje. Je přesvědčena, že její láska k muži se proměnila v nemoc, kterou nedokáže nikdo vyléčit. A přeci! Ta šmudla v kšiltovce ví, jak na to. Mezi několik bizarních scén patří výroba masky či konfrontace Alice s Michaelem. A protože Shelly má za sebou temnou minulost, nečeká Alici ani Michaela výlet do Itálie, jak by si možná přáli. V jedné chvíli jsem si vzpomněl na fotografku Irinu Ionesco, která fotila svoji malou dcerku Evu nahou a ve vyzývavých pózách, což tenkrát způsobilo pěkný poprask - náš dobový tisk využil případ k poukázání na prohnilost Západu. Pravda, Shelly na tom bylo o něco hůř... Snímek ne pro každého.