darkrobyk

I když jde o začátek 60. let, je už znát, jak se americké sci-fi posunulo od 50. let. Zbývá ještě pět let do Star Treku, kde se výprava i speciální efekty neuvěřitelně zdokonalily, ale právě mně tenhle snímek přijde, jako by byl ze světa Star Treku. Samozřejmě mnohé efekty jsou nedokonalé a z dnešního pohledu úsměvné, ale třeba v kabině rakety už nejsou obyčejné židle a běžné domácí telefony. Na jedné straně akce, zejména když útočí ohniví mimozemšťané, na druhé smysluplné dialogy, co nejsou jen bohapustým žvaněním. Ocenit lze i dotaženost v detailech - když se kapitán Chapman ve svém skafandru zmenší, nemá logicky menší oděv, nýbrž je nahý. Poselství filmu - porozumění, spolupráce a přátelství pak odpovídá přesně tomu ve Star Treku. A nechybí krásné ženy! Samozřejmě dnes lze doporučit především sběratelům a skalním příznivcům starých sci-fi snímků.

Rose, mladá talentovaná houslistka, se dozví o smrti svého otce Richarda Marlowa, který ji i matku opustil hned po narození. Otec jí odkáže zámek ve Francii, a tak se na něj vydá. Tam začne poznávat, kdo pro ni ve skutečnosti cizí muž byl a z jakého důvodu od ní odešel. Na sklonku života dopsal své stěžejní dílo, sonátu pro housle, obsahující tajemné symboly. Její správné zahrání by mělo otevřít dveře...řekněme do Pekla... Zajímavý námět, kdy jsem si vzpomněl na Koncert pro Satana (1971), který jde ale přeci jen jiným směrem. Pěkný vizuál, tajemno, parádní zámek a hledání symbolů jak v Šifře mistra Leonarda. Zejména od druhé třetiny provází film zvláštní neklid a napětí. Že měl Hauer jen cameo mi nikterak nevadilo, protože zajímavější byl osud dalších postav, které tajemství jeho života odhalovaly. Mně film mimořádně sednul, ale kriticky musím poznamenat, že osloví zřejmě jen menšinové publikum. Škoda jen - možný spoiler-, že scéna závěrečného koncertu byla ponechána na fantazii diváka, páč tam jsem čekal armagedon.

Bohatý slepý Howard Trent podezírá svoji ženu Irenu z nevěry, protože ze spaní mluví o mladém pohledném muži. Podezírá svého právníka Barryho, ale než získá důkazy, stane se obětí výbuchu ve své laboratoři. Irena se snaží se vším vypořádat, ale začne se jí zdát opět o onom mladíkovi a navíc do jejích snů začne vstupovat mrtvý (pěkně ohořelý) Howard. Postupně nabude Irena dojmu, že se nejedná o sny, ale skutečnost. Barry se nabídne, že jí pomůže odhalit pravdu. Lehce halucinační až surrealistický mysteriózní thriller s přesahem do hororu. Irena ječí statečně, Joyce je pěkná mrcha a Barry má postranní úmysly. Výborná šerosvitná kamera, pěkná hudba a závěr je pěkný nervák. Podobný motiv není ve filmech nijak výjimečný, ale nejsem si jistý, že by jich před rokem 1964 bylo nějak moc.

Na úvod je třeba hned poznamenat, že se jedná o vztahové drama rozbité rodiny, kde hororový motiv je jen přílepek, i když pro mne příjemný. V téměř vyschlém jezeře se nachází obrovský strom ukrývající v sobě smrtící tajemství. Za všechno může otec, co dá dětem psa, když se vracejí ke své matce. A pak už to jede jako na drátkách - velmi pěkný útok nakaženého psa na malého spratka Owena, pokus o záchranu spratka, děsivé zjištění, co bude spratek potřebovat. K tomu parchant Tyler, co umí také pěkně zavařit a co se až v závěru srovná. Jedinou kladnou postavou je Jess, ale zase je tak trochu cáklá, byť pod vlivem okolností. Výborná je i scéna ve sklepení. Škoda, že nevyšla postýlka v závěru, ale i tak pro mě dobré. Kdo bude čekat prvoplánový horor, bude zklamán. Na konci - nenápadná mezititulková scéna...

Poručík Mario se vydá zatočit s drogovou mafií. Naváže známost s tamější zpěvačkou, aniž by tušil, že je na něho nasazená, aby se ke kmotrovi dostal co nejblíže. Mezitím ale přijede jeho žárlivá manželka s dcerou, aby mu byly nablízku. Protože je ale manželka navíc blbka, tak večer nechá dceru spát v hotelu a jde na výzvědy. Tu mezitím unesou. Nastane hledání dcery, což se pěkně protáhne. Drama s kriminální zápletkou vypadá starší, než je. Horor ani náhodou, po většinu času se žvaní a řeší - tu jak dopadnou mafiány, tam zase jak zajistit, aby členové konkurenční mafie, co mají přijet, neměli problémy a tadyhle jak zachránit dceru. Naprostá ztráta času.

Ač lokace nabízely natočení gotického hororu, zůstalo jen u pokusu. Jenni se vyrovnává s tragickou minulostí a Eric se jí snaží být oporou. Jenže stačí klepající okenice, portrét Ericovy bývalé manželky a křičící pávi, aby se Jenni pomalu vrátila do starých kolejí, tedy do času, kdy byla zavřená v blázinci. Nabízely se mlha, bouře (konec nepočítám), pavučiny případně sklepení....a momentálně zaostalý zahradník byl také nevyužitý. A - možný spoiler - jakmile padne slovo, že Jenni je bohatá, diváka už v té souvislosti leccos napadne, i když...posledních deset minut fajn, ale to je málo. Laciné speciální efekty raději ani nepočítám. Nejvíce mne potěšila remasterovaná verze, páč černobílý obraz byl v některých scénách naprosto skvělý! 2,5*

Výborný napínavý horor s přiměřenou stopáží a žánrová ikona v hlavní roli. Karloff má démonický pohled i bez maskování a pro šíleného vědce je ideálním představitelem. Pěkně je ukázána strastiplná pouť při výzkumu, kde nevěřící obec sledujících se vědci vysmívá a hází mu klacky pod nohy. Černobílá kamera, temná hudba. Zkraje jsem očekával více hororové atmosféry, napínavá druhá polovina to ale vyvážila. Stínem na příběhu pro mě je - možný spoiler - že jsem fandil Borisovi... Za tip děkuji kolegovi pornogrind.

-Krvácí vám ucho. Nesahejte si na to, setřete si krev. Vyfotím si vás.- Více ještě osmdesátková záležitost, jejímž největším kladem je Mark Hamill - psychopat k pohledání. Snímek je vcelku svižný a plný vražd a automobilových honiček. Samozřejmě fanoušci Dudikoffa budou nejspíše úpět, jelikož zde ztvárnil policejního moulu, nad kterým po většinu času vítězí hlavou i svaly choromyslný Hamill. Dudikoff se logicky za celý film nesvlékne do půl těla ani jednou, páč by bylo hned vidět, jak má fyzicky navrch. Při závěrečném souboji, který je dosti dlouhý, se film přehoupne do komedie a člověk si říká, proč z Lawsona museli za každou cenu udělat dřeváka a troubu. Ani z nostalgie více jak 3* nedám, byť akční scény byly fajn.

Mysteriózní podivnost, jaké vznikaly v italské, ale i španělské kinematografii především 70. let. Legendy, prokletí, troška pagan hororu (mohlo být více!) a divný spisovatel. Zkraje jsem si myslel, že půjde o jakousi obdobu příběhu, v němž vystupuje gévaudanská bestie (Bratrstvo vlků 2001), snímek se ale nakonec vydal zcela jiným směrem. Na jednu stranu je příjemně tajemný, na druhou tempo drhne a děj ani hudba nedokážou udržet napětí. Největším minusem je však hlavní postava - spisovatel Antonio, nesympatický alkoholik, je po většinu času na zabití, a tak mu i přejete, když dostane reálně přes hubu. Směrem k závěru je sice vše vysvětleno, ale to už mi bylo jedno. Vesničané jsou divní, OK, děti ovšem spratkové, a tak jich člověku líto není. Škoda, že více prostoru nedostala třeba oslava o svatojánské noci. Lepší průměr, většinového diváka však film asi možná neosloví vůbec.

Tak se podařilo klesnout ještě níž a málokdo si bude asi přát, aby se postradatelní vrátili. Hned zkraje mě zarazil ošuntělý vizuál, páč tak levně vypadající kameru už dnes nemají ani televizní projekty. A laciné počítačové efekty celkový dojem ještě dorazily. Zavedená žánrová klišé místo pobavení nudí, a tak když jde parta ve zpomaleném záběru vstříc divákovi, je to spíše jako odcházení, než bombastický nástup do akce. Mrtvých je sice možná více než v Robocopovi, ale souboje jsou otřesné. Nejlépe vše zvládají Statham a ten poletující Asiat s nožem, ostatní předvádějí fackovanou jako ze sedmdesátých let, kdy se prali B. Spencer + T. Hill. Megan Foxová vypadá, jako by ji v každém záběru vystajloval počítač, a tak možná měla hrát androidku, pak by její role měla smysl. Jo, když se pere se Stathamem, tak to není jako rvačka Smithových, spíše jen taková pošťuchovaná. Přesto oceňuji dvě věci - jednak že staříci přeci jen odvedli kus práce, kterou bych v jejich věku určitě nedal, a pak poslední čtvrtinu na lodi, protože tam se alespoň dělo něco tak, že člověk nemusel koukat na hodinky. Z nostalgie k žánru zaokrouhluji 2,5* nahoru, ale rychle, než si to rozmyslím.