Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi

Recenze (5 364)

plakát

Sisu (2022) 

-Kolik min jsme sem dali?-Všechny.- Fantastický akční snímek, v němž finský avenger Aatami nejprve masakroval Rusáky (to bohužel divák neuvidí) a nyní pro změnu německé nácky (což je v podstatě to samé). Příběh má výstavbu westernu, ale nikoliv amerického, nýbrž špageťáckého, včetně hudby a spousty mrtvol se spoustou krve. Kdo ovšem nepřistoupí na nadsázku a zábavnou hru o nesmrtelném mstiteli, bude nejspíš rozčarován a dost možná i zklamán. Je tedy dobré vědět, do čeho se jde. Nepíše se mi to lehko, ale tady by neobstál ani Wick. Na příklad jak přežijete pod vodou? Když budete nepřátelům podřezávat hrdla a dýchat zbytky vzduchu z jejich plic. Jistě, krom nesmrtelnosti je tu řada scén, jejichž vysvětlení by asi bylo naprosto krkolomné a zoufalé, ale pro diváka očekávajícího jen zábavu to nejsou překážky. Vedle nazi zombií další příjemný zářez v rámci severské kinematografie (vážné válečné filmy sem nepočítám). Netušil jsem, jak moc se laponská krajina podobá norské...krásné.

plakát

Ohnivý blesk (1983) 

Je zajímavé, jaká byla na začátku osmdesátých let představa o současnosti v řadě tehdejších filmů, Terminátora nevyjímaje. Popravdě, jeden se občas diví, že apokalypsu ještě nemáme za sebou, když nám Rusák za kopcem neustále chrastí jadernými zbraněmi. Každopádně je to klasický trash, co se inspiroval (nebo vykradl, dle úhlu pohledu) leccos, Útěkem z NY počínaje a Mad Maxem konče. Celkově jde ale o poměrně pesimistický film, kde většina lidstva je znetvořená či zmutovaná - vede opičí klan, v jehož čele stojí George Eastman. A zatímco světu vládne diktátorská Euroasie, Konfederace v utajení chystá kosmickou výpravu. A ani jí nevadí, že pošle loď někam, kde jsou možná planety jako Země, možná...Krví se nešetří, dojde na probodávání a nabodávání, vyrvané oči a efektní setnutí několika hlav jednou letící šavlí. Herci si jistě natáčení užili a vylepšili si figuru, páč po většinu času běhají. Snímek ocení jen zapřisáhlí žánroví fanoušci, běžný divák by se ani neměl pokoušet nakouknout. Já tyhle taliánské šílenosti miluji, a tak jsem byl více než spokojen.

plakát

Ant-Man a Wasp: Quantumania (2023) 

Celý film ve studiu? Ale proč ne, i když herci si to na rozdíl od diváků moc neužili. Problém je, že si to tentokrát neužívají příliš ani diváci. Vtip a napínavá akce z předchozích dílů se tentokrát kamsi vytratily a boj o život se smrskává do několika málo scén. Pokud už předchozí část nebyla zrovna dvakrát pro děti, tak tohle mi nepřijde vůbec. Jenže pro dospělé je film málo radikální a odvážný, tudíž nevím, komu byl určen. Co oceňuji, je vizuální stránka. Někdo v tom možná vidí nekontrolovatelný digibordel, já naopak řadu krásných surrealistických scén, co se postupně promění v jeden z dílů nekonečných Star Wars. Jak se ale zdá, jméno režiséra není vždy zárukou kvality... Na jedno podívání, proč ne. A ve finále oceňuji práci stovek lidí, co si na filmu zamakaly.

plakát

Feed (2005) 

Zajímavý nápad - přesvědčíte ženu, že být silná je trendy, ba co dím, čím více kilo člověk má, tím je šťastnější, protože - konzumace je evoluce. Samozřejmě postranní úmysly Michaela, jeho skutečná motivace a záměry jsou někde zcela jinde - sázky na internetu! Škoda, že kladné postavy chybí, a tak se těžko někomu fandí. Policajt Philip je protivný, nadutý a nesympatický trouba, až se jeden diví, že nezařve po první třetině filmu. Michael je tak trochu úlisný a dost připomíná Jamese Spadera. Popravdě fandil jsem hlavně jemu. Snímek lehce bizarní, místy snad trošku nechutný a mírně dekadentní. Kdyby byl jen trochu drsnější, hodnotil bych ještě výše. Atmosféra solidní. Snímek asi ne pro každého...

plakát

Mrtvá jáma (1989) 

Začíná to ďábelskými experimenty a končí velkým útokem zombie. Nostalgická vzpomínka na TV OK3 a Kabel Plus Film mi zůstává natrvalo v paměti, a proto mám k tehdejším filmům často nekritický vztah. Mrtvá jáma disponuje na jedné straně temnou atmosférou podpořenou strašidelnou hudbou a několika pěknými scénami bez použití počítačů, mezi nimiž je efektní roztékání se zombií či obnažený mozek nebohého doktora. Rovněž vizuální stránka je solidní - s modrými filtry, co postupně nabraly na oblibě, hra světel a stínů v prostorách blázince, červené světlo i rudá krev a tajuplná jáma vyzařující jedovatě zelené světlo protkávající kouřové jazyky. Na druhé straně ale poměrně hovadské chování postav, jimž kraluje blbka Jane - tedy hezká je, a tak se chodbami blázince promenáduje napůl nahá, ba co víc, ve snové scéně jí nechal režisér servat část oblečení pomocí vodní hadice, ovšem většinu filmu neskutečně ječí, mluví s cesty a pobíhá sem a tam. Většina ostatních statečně přehrává, u bláznů to ale zas tak nevadí. Objeví se utržená hlava a vyrvané mozky, střeva ven ne. Dnes bych jednu hvězdu ubral, ale původní hodnocení ponechám, protože místy je atmosféra vskutku povedená a zombie jsou rovněž fajn. Nu a samozřejmě za šťastný konce.

plakát

Das Verlangen der Maria D. (2018) 

Marian Dora je dekadentní filmový básník, pro jehož dokonalé vizuální ztvárnění mám slabost. Mnohé obrazy by se daly zarámovat jako umělecké fotografie. Samozřejmě, kdo zná jeho tvorbu, nebude zaskočen ani šokován, snad si jen řekne, že lyrika tentokrát vítězí na plné čáře a typický Dora se projeví až v poslední čtvrtině. A byť používá pornografické prostředky (piss, golden shower, kaviár, masturbace), nejde o film pornografický. Impresionistické obrazy střídají výjevy smrti a zkázy, v nichž si Dora libuje - pláž posetá mrtvými zvířaty a ptáky, hřbitov s mumifikovanými těly a lidskými kostmi, usmrcení ptáčka (zebřička) a jeho pitva. Dora má smysl pro detail a perfektní kompozici a vše doprovází atmosférická hudba, na níž se podílel. Scény nahé ženy s lebkou připomenou díla dekadentních mistrů konce 19. století. Jen si nejsem jistý, zda sex s lidskými kostmi je také nekrofilie, ale to nakonec nevadí. A tak trochu jsem čekal, zda se kosti neobalí masem.... Život a smrt v protikladech a věčném koloběhu výhradně pro okrajové publikum.

plakát

Vrah přichází v noci (2001) 

Sympatické giallo má nejnapínavější úvod, kdy zoufalá prostitutka prchá od muže spojeného s dávnými vraždami. Sice jsem nějak nepobral, jak se dostal do jedoucího vlaku, ale výsledek jeho pomsty byl krvavě brutální. Scéna, kdy přítelkyně zavražděné vychází svižně z nádražní budovy do nočního deště, připomene úvod ze Suspirie. Max von Sydow exceluje v roli bývalého komisaře. A pak už autoři vodí diváka za nos, aby si tipoval, kdo je vrah. Vraždy jsou vesměs drsnější, nejbrutálnější je použití hudebního nástroje a rozmlácení obličeje o zeď. Závěrečná střelba je rovněž šťavnatá. Interiéry starých domů připomenou 70. léta, kdy si v podobných italské filmy libovaly. A samotnou kapitolou je opět skvělý Goblin... Dnes bych váhal mezi třemi a čtyřmi hvězdami, nakonec ale původní hodnocení ponechám.

plakát

Neduživý gurmán (2022) 

Stricklandovy filmy mám rád a tak nějak vím, co bych mohl očekávat. Samozřejmě každý jeho další snímek ocení především menšinové publikum, kterému je určen, tudíž nechápu, že někdo jde do projekce naplno, aniž by tušil...a pak je z toho perplex. O čem film není? O vyměšování, výkalech a rozkladu, páč o tom jsou zcela jiné filmy. Zájemcům doporučuji minimálně skvostný snímek Carcinoma (2014) od M. Dory - ten je nejen o tom, ale především o tom. Častokrát mě během projekce napadl P. Greeneway, a to nikoliv jeho Kuchař a spol, nýbrž dílo jako celek, protože Strickland zde používá podobné postupy, zdánlivé roztříštění příběhu a rovněž podobné motivy. Jenže Greenaway by byl vizuálně vytříbenější a v mnohých scénách odvážnější. Performance tříčlenného družstva jsou tím nejlepším, z herců hraje prim Gwendoline Christieová. Zajímavá je i hudba doplněná četnými ruchy. Nechybí rituály, jako je třeba ranní vstávání či společná večeře. Jen na kratičko jsem si vzpomněl na Pasoliniho Saló, než jsem zjistil, že tady jde o něco zcela jiného. Možná, že po dalším zhlédnutí půjdu s hodnocením výše, zatím jsem ale trochu v rozpacích.

plakát

The Dinner Party (2020) 

Pán rozlehlého domu pozve na večeři Jeffa s manželkou Haley. Zatímco Jeff je pozvánkou nadšený a těší se na smetánku, jejíž kontakty by coby dramatik mohl využít, tak jeho žena by raději seděla doma. Hned po vstupu do honosného sídla zavládne podivné napětí mísené s tísní, které vydatně pomáhá udržovat velmi dobře zvolená hudba. A ačkoliv manželům nedochází, kam se to dostali, divákovi vše poměrně brzy dojde. Možný spoiler - Haley je blbá, vykulená a ufňukaná kráva, které přejete, aby co nejrychleji byla semleta do salámů, jenže pak přijde zlom a divák dostane jakousi obdobu Krvavé nevěsty. Připouštím, že někdo by to uvítal možná od začátku, mně ale konverzace postav vůbec nevadila, páč se občas probíraly věci, co měly hlavu a patu. Byl jsem rozhodnut dát tři hvězdy, k vyššímu hodnocení mě ale přinutily dva momenty - střeva ven a - možný spoiler - Lilith, pro niž mám slabost. A to ona satanská mše vypadal jen jako snobské divadélko! Snad jen gore mohlo být výživnější, byť krví se nešetří...

plakát

Silo - Holstonova volba (2023) (epizoda) 

I nadále temné a s výborným vizuálem. Nejsem příznivec rozsáhlých flashbacků, ale zatím to jde. Doufám, že nebude podobně celý seriál, to už by mě bavilo méně. Tvůrci se očividně rozhodli pro oblíbené - skončit v nejnapínavější chvíli, aby čekání bylo trýznivější. Fergusonová výborná! V jednu chvíli bych se nedivil, kdyby se objevil xenomorph... Jinak Juliette na nic přicházet nemusela, věděla to jistě od začátku.