Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi

Recenze (5 352)

plakát

Herkules: Zrození legendy (2014) 

Tohoto Herkula by si dal Superman k snídani, tudíž by na Iron Mana a Hulka nezbylo nic. Tolik k obsahu distributora. Jelikož jsem očekával hrůzu, nebyl jsem nijak překvapen. Tvůrci si samozřejmě vycucali příběh z prstu, ovšem že by žárlivá Héra dohodila manželovi milenku, když Hérakla k smrti nenáviděla... Dobře, je to Herkules, ale toho měli Římané, tak proč je Řekem? To je ale binec... Trochu mi vadilo, že nebyl schopen podříznout tatíka na jeden šmik, zatraceně, byl polobůh, ne? Na druhou stranu jsem se příliš nenudil a na antické téma jsou větši hovadiny. Dokonce jsem se chystal dát tři hvězdy, když jsem si myslel, že všichni na konci zařvou...hm, nezařvali, tak jednu ubírám. K minusum bych ještě připočetl: stále se mi sekal obraz a zpomaloval se (aha, to byl záměr) a tvůrci si dali hodně záležet, aby ani ňadérko nevyklouzlo. A mohlo být víc krve. A mýtických postav, ne jen vypelichaný lev. Mizerné triky. Hlavní hrdina byl železobeton (beton místo mozku). A....nojo, tak snad příště....

plakát

Ogroff (1983) 

V žánrovém zařazení chybí KOMEDIE. Je to děsná ptákovina, ale od jisté chvíle jsem se smál až do konce. Vizuálně se to tváří jako ze 60.let, čemuž také napomáhá časté znovu opakování řady scén (typické pro experimentální snímky 60. a 70.let). Triky jsou naprosto otřesné - gumové ruce, nohy hlavy a celé figuríny...vrcholem je pád auta do vody, které se ve finální scéně promění v malý hračkářský model... Postavy se chovají tak zmateně, že jejich výkon ani nemá cenu komentovat. 99% se obejde beze slov, takže máte pocit, jako byste sledovali němý film doprovázený prapodivnými zvuky, ruchy a psychedelickou hudbou. Řádění maskovaného řezníka (jestliže se o noži říká, že je prodlouženým penisem muže, pak zde je to sekera) přeroste v zombie apokalypsu (jen jsem čekal, kdy se objeví Michael Jackson), do které se vejde i upír... Jen pro fajnšmekry.

plakát

Robocop (2014) 

Verhoevenovu brutálně syrovému a nekompromisnímu snímku to nesahá ani po ocelové kotníky. Ještě horší je, že jsem se těšil na divokou akci, ale dostal jsem snímek, na který jsem nebyl připraven - psychologické drama muže, co se mu zhroutí svět. Snad nebýt stínu původního RoboCopa, díval bych se na film jinak. Snímek je rozdělen na dvě části - v první sledujeme smutný osud policisty tak, jak byl již kdysi odvyprávěn. Druhá část (výrazně kratší) nám předkládá pomalý rozběh znovuzrozeného poldy a něco málo toužebně očekávané akce. Zatraceně, tak si měli rozmyslet, jestli psycho a nebo akci! Satirický pohled na nejlepší stát světa připomněl další Verhoevenův film - Hvězdnou pěchotu. Chvílemi jsem si film užil, ale vracet se k němu nejspíš nebudu...

plakát

Les Lèvres rouges (1971) 

Upírský příběh plyne zvolna jak líné vody Léthé... Hraběnka Bathoryová je zde vampýrem, který díky krvi mladých dívek nestárne. Vizuálně mi připomínal Smrt v Benátkách, atmosférou a především osudem hraběnky a její milenky Hlad T.Scotta. Modrá, červená! (šaty, šátek, světlo, župan....krev), noc a den, klidné a rozbouřené moře (je důležitou kulisou), opuštěná pláž i hotel. Stísněná atmosféra prázdnoty a nejasného nebezpečí. Bouře. Blesky. Moře šílí. Ruka s páskem dopadá na nebohou dívku. O násilí se více mluví (způsoby mučení nebohých dívek), než aby bylo předváděno. Hraběnka je typově mezi C.Deneuve a M.Dietrichovou. Stříbrná garderóba, svícen, broušená mísa...Pomalé s erotickým nádechem a jemným odkapáváním krve.

plakát

Nepřítel (2013) 

,,Vše se v dějinách opakuje, podruhé je to ale spíše fraška..." Téměř artový film lehounce šmrcnutý Cronenbergem (Kanaďani jsou fakt divní, ale David by z toho udělal větší bizarnost). Film jen pozvolna vtahuje diváka a opakovanými rituály připomíná bílou pentalogii Vladimíra Párala. Honba za dvojníkem, neklidné sny, postava z jiných světů a obří monstrum mezi mrakodrapy. Ač se příběh odehrává ve velkoměstě, po většinu času se hlavní hrdina pohybuje ve světě betonu sám. Odlidštění, samota a cosi znepokojivého ve vzduchu. Na filmu je dobré, že působí jako báseň - lze ho vykládat různě. Stačí jen jedno - pustit ho k sobě.... konec vyloženě potěšil!

plakát

Felidae (1994) 

Jak se zdá, ani kočičí svět není místem, kde by se žilo lehce... Kočky se rvou, až krev stříká, co dím, až střeva lítají, a divák si jistě brzy uvědomí, že sleduje bajku. Detektivní příběh nás zavede mezi kočky, kde je třeba vypátrat vraha...vraha bratrů. Je jím člověk nebo jiná kočka? Animace koček není perfektní jako u Disneye, ale možná to byl i tvůrčí záměr. Ovšem pozadí - interiéry i exteriéry - je důsledně propracované a navozuje patřičnou atmosféru - noc, bouře, chodby, půdy. Temný příběh má místy blízko k horroru. Mrazivé jsou snové scény - noční můry plné krve, mrtvol a bolesti - i laboratorní pokusy na kočkách. Hlavním hrdinou je švihácký kocour, který se snaží přijít všem záhadám na kloub. Celkový dojem mi kazil jen mizerný anglický dabing, takže příště se podívám na německý originál.

plakát

Wolf Creek 2 (2013) 

,,Létající klokani? Promiň, Skippy!" Klokaní masakr za doprovodu písně The Lion Sleeps Tonight patří k jedním z mála zlatých hřebů Wolf Creek 2. Jedničku si příliš nevybavuji, takže byla průměrná. Pokračování je zábavným mixem Mad Maxe s buranskými horrory. Film chápu jako návod, jak se nechovat, jelikož nesympatické postavy - oběti se chovají jako hovada, a tak jim tu smrt přejete. Budete snad běhat po cestě, když vás honí auto? Blb samozřejmě ano... Gore efekty jsou zábavné, především když jde o hlavu... ale mučeníčko bylo hooodně slaboučké. Zastřelení staré dámy za doprovodu Straussova Na krásném modrém Dunaji mi připomnělo Mechanický pomeranč. Dal bych 3*, avšak jednu navrch za klokany, přírodu, veliké auto a ty hlavy.

plakát

Žár (1981) 

Film, kde se vraždí zahradnickými nůžkami... Snímek je klasickým klonem Pátku 13. a má všechny ingredience, které k táborovým vyvražďovačkám patří - otloukánka (Brian Backer), frajera, blbou bloncku, starostlivou vedoucí a šíleného zabijáka, který měl zřejmě křídla, nebo v zadku vrtuli, jelikož nechápu, jak rychle dokázal být na několika místech najednou. Jde sice o béčkový film, vznikl ale v produkci MGM. Asi nejdůležitější pro tenhle horror je přítomnost Toma Saviniho - kvalitní masky a gore efekty. Zabodnutí nůžek do břicha vyděšené šlapky či přišpendlení svalovce skrze krk k trámu jsou vskutku mistrovským dílem. V jedné scéně na voru si Savini připomněl svoji práci na Pátku 13. - při probodnutí krku použil stejné trikové postupy, jako když je krk Kevina Bacona, ležícího na posteli, probodnut šípem. Obstojná kamera, dobrá hudba (místy připomene Carpentera), oblíbená sprchová scéna, přiměřená nahota a rozkošné rudé šplíchance. Dnešní vyškolený horrorový divák musí ovšem přetrpět (po slibném úvodu) pomalý rozjezd a následně si povzdychne, že masakr mohl mít daleko větší grády...

plakát

Hunger Games (2012) 

Žádný zázrak jsem neočekával, ale tohle? Místo akčního nářezu je půlka filmu konverzační drama plné blábolů, poslední tři přeživší včetně konečného výsledku jsem uhádl bez ztráty desítky a televizní vizuál s rozhoupanou kamerou vše dorazil. Film pro nejmenší snad nemá ani šanci dospěláky zaujmout. Zlatá brutální béčka s podobným námětem! Running Man je klasika, ale osobně se mi v podobném duchu více líbily drsné japonské školačky v Battle Royale. Další díly? Děkuji, nechci, jeden mi na ubití úplně stačil...

plakát

Pontypool (2008) 

Film, který není pro jednoduchého diváka (ten by se mohl unudit k smrti...a mít pocit, že poslouchá Český rozhlas 3). Nezávazná konverzace v jednom maloměstském rádiu se postupně stává vážnou, jelikož venku se počnou dít prapodivné věci. Dav okupuje budovu s lékařskou ordinací, do rádia volají vyděšení lidé, ztratí se spojení s policií, redaktor venku je zoufalý...Jenže osazenstvo rozhlasu pořád neví, zda to, co je venku, se děje opravdu... Příběh postupně graduje, velmi zajímavá je pointa. V jisté chvíli jsem měl pocit, že snímek se inspiroval Romerovou Nocí oživlých mrtvol ze 60.let. Nápadité!