Mefistofelle

Přiznám se bez mučení, že The Social Network jsem si původně pustila kvůli hudbě Trebta Reznora. Ačkoliv Facebook mám, téma jako takové pro mě nebylo tak atraktivní. Takže pro mě bylo docela velkým překvapením, že mě to bavilo od začátku až do konce. Když teď vezmu stranou již zmíněnou hudbu, která mi podle očekávání skutečně udělala radost, má to silný a zajímavý příběh a Jesse Eisenberg v roli Zuckerberga je více než obstojným ztvárněním této médii často propírané osobnosti. Sledovat vznik jedné z nejvlivnějších stránek na světě bylo místy skutečně fascinující. Samozřejmě to není žádné převratné dílo a kinematografický zázrak, ale myslím, že pro dnešní dobu to jednou bude velmi signifikantní. ----- Mefistofelle LIKES this.

Ufff, tohle jsem teda nečekala. Jasně, dalo se očekávat, že to bude přecpané efektama, akční a celkově děsně "cool", ale že to bude něco TAKOVÉHO, to jsem skutečně nečekala. Musím se ale hned v úvodu přiznat k hříchu horšímu, než napáchal Leterrier natočením tohoto filmu - neviděla jsem originální verzi. To říkám jen pro ujasnění, protože nehodnotím nový Souboj titánů tak nízko proto, že by znásilňoval ten původní. Co ovšem znásilňuje, je dobrý vkus. První z věcí, která mi vadila, jsou bohové v nesmyslně lesklých zbrojích a oblečcích, které by se spíš hodily na nějakou gay parádu, než na Olymp. Další věcí je celkový způsob jakým se děj ubírá. Připomíná mi to jednu z bráchových her - myslím, že God of War se to jmenuje - než film. Hrdinové někam přijdou, přemůžou příšeru, sbírají informace a užitečné předměty, jdou dál, opět něco někde zabijí atd atd. A potom jsou zde samozřejmě dialogy, které jsou napůl nudné a napůl docela nesmyslné. Nějaká pozitiva? Snad jen pár scén (Medúza, Cháron,...), pěkný i když místy přehnaný vizuál a i tempo je docela slušné.

Vždycky jsem si myslela, že jsem proti násilí ve filmech už obrněná a nic mě nedokáže překvapit. Omyl. Srpski film by se dal bez problémů označit jako momentální král exploitationů. Pornografie je už sama o sobě dost špinavý byznys, ale pojem špína zde získává svůj nový a mnohem děsivější rozměr. Tento film totiž boří všechna tabu a hranice toho co považujeme za morální a to dost hrubým způsobem. A v tom to právě je... pojem exploitation chápu nejen jako rozbití všeho lidského ve fyzickém slova smyslu, ale i rozklad psychiky a osobnosti jedince, resp. oběti exploatace. Tenhle film všechno tohle má. A v tomto ani tolik nezáleží na tom, že na hercích je vidět jejich amatérismus. Navíc docela chápu, proč byl tento film spoustou uživatelů zde na ČSFD hodnocen jako odpad. Jedná se zde totiž o něco, co je kontroverzní od začátku až do konce a jen málo lidí se dokáže přenést přes násilí, které se snaží neustále upoutávat pozornost, a vnímat film trochu z jiného úhlu.

Dávala jsem si menší detox od japonských úchyláren. Začalo se mi totiž pozdávat, že mám jaksi přejaponcováno a všechno už mi začínalo připadat jak na jedno brdo. Po nějaké době jsem se jako správný feťák chtěla k japonským úchylárnám vrátit a přemýšlela jsem, co si pustím. Do oka mi padla tahle šílenost o studený rybě a musim uznat, že jsem nezvolila špatně. Pan režisér nám nejdřív servíruje rodinné drama míchnuté trochou toho humoru, posléze přitvrdí a stává se z toho psychothriller. A na konci? Na konci se to přetaví na velmi slušný gore masakr zakončený pekelně grandiózním finále. Rozhodně musím pochválit herecké obsazení, protože každá z postav mě opradu bavila. K pětihvězdičkovému hodnocení to nemá daleko, ovšem trochu to kazí delší stopáž. Kdyby se vystřihlo pár nudnějších scén (především zprostředka), mělo by to větší švih.

Zabijáci a jejich metody se v rámci hororu vyvíjí vskutku zajímavým směrem. Dřív stačil nůž, mačeta či nějaká podobná snadno dostupná zbraň a obsazenstvo kina si nadělávalo do kalhot. Dnes je však moderní divák podobné klasiky poněkud přesycen a tak přichází na řadu nové a někdy velmi originální metody likvidace. Co třeba takový upravený nitroglycerín, který velmi rád vybuchuje v nepředvídatelných chvílích? Proč ne, budeme s ním kropit lidi a uvidíme, co se stane! Musím uznat, že po dlouhé době mě něco opět silně zaujalo. Ačkoliv zápletka a koneckonců i celý vývoj děje není ničím originální, nápad s výbušninou se mi líbil natolik, že mi to v nejmenším nevadilo. Za zmínku též stojí i velmi kvalitní hudba a hrátky s kamerou. Argentina mě v tomto směru velmi potěšila.

Parta nesympatických lidí se sejde v lese... a všechny postupně unesou mimozemšťani, protože jsou dost retardovaní na to, aby furt lezli ven, trhali se od party a vůbec dělali všechno pro to, aby k tomu došlo. A u toho afektovaně ječeli jako buzny (i když počkat, minimálně dva buzny skutečně jsou). Tenhle film je nezvládnutý snad po všech stránkách. Laciná minizápletka v podobě sváru mezi hlavním párem, dementní dialogy, přehrávání herecky nepříliš obdařených figurek, divní ufouni, ničím nepřekvapující závěr. Prostě fuj...

Tenhle film byl pro mě takřka povinnost. V Srbsku jsem totiž byla se svým ex, který tam zkoumal v rámci své školy formy srbského pravicového extremismu. Srbská historie jevům, které jsou zobrazeny v tomto filmu silně nahrávala, a to, co je zde zobrazeno, se tam opravdu dělo a svým způsobem, i když už v mnohem menší míře, se děje dodnes. Ostatně, srbští hooligans jsou známí svým silně pravicovým zaměřením i agresivitou. Novica a jeho trhlí kámoši jsou ukázkou mládeže, která byla naštvaná tím, co Srbsku způsobila válka, stejně jako sociálním prostředím, ve kterém se pohybovali. Pod vlivem svého skinheadského kámoše Reljy se z nadaného matematika Novicy stává vůdce jinak nepříliš inteligentní bandy neonacistických chuligánů. A jako každý mladý člověk nespokojený se současnou situací cítí touhu něco změnit. O to se pokusí dost razantním způsobem, který se pohybuje daleko za hranicí zákona. Za sebou zanechává nejen slibnou matematickou dráhu, ale i rodinu, kterou mu nahradil jeho gang. Kdo trochu zná Srbsko, tamní skinheadskou scénu a její historii, odnese si z filmu samozřejmě trochu víc, protože některé souvislosti bez daných znalostí nejsou lehké k pochopení. Ale samozřejmě i ten, kdo se danou problematikou nikdy nezabýval, si z toho odnese přinejmenším dost znepokojivý pocit. Hlavní hrdinové totiž nejsou lidi, ke kterým byste cítili sympatie, a prostředí celkově nepůsobí zrovna přívětivě. Co se narace týče, občas mi to přišlo zmatené, skoro jako kdyby tvůrci občas nevěděli, co chtějí danou scénou říci. Ovšem nejedná se o podprůměrný film, proto nemám problém udělit tři hvězdičky.

The Shrine je jako celek nevyvážený, ale nenudí. Rozdíl mezi jednotlivými scénami bývá výrazný. Například scéna se sochou v mlze je vysoce kvalitní a samotná by stála za pět hvězdiček, ovšem o pár minut později to zcela pohřbí některá ze scén, kde se postavy chovají až neuvěřitelně hloupě. Tak jako tak mě to ale většinu času bavilo a finální čtvrthodina velmi potěšila a to nejen pro docela obstojné efekty. P.S.: Jak už někdo poznamenal, je docela vtipné sledovat, co si Američani myslí o středoevropských slovanských národech :).

Když jsem se dočetla, že film je natočen na jediný záběr, byla jsem vcelku zvědavá. Bohužel ale musím říct, že mě film nenadchl tolik jak jsem původně očekávala. Ono se tam většinou totiž vůbec nic neděje. Svým způsobem mi to připomínalo geniální REC, akorát s tím rozdílem, že to nebylo schopno upoutat mou pozornost právě díky absenci akce. Bloudění hlavní hrdinky po prázdném (alespoň zdánlivě) domě přestane poměrně rychle bavit. Původně jsem filmu chtěla dát pouze dvě hvězdičky, ale naštěstí to zachránila pointa, která sice není kdovíjak originální, ale v tomto případě do filmu krásně zapadá.

Další důkaz o úpadku televizních pořadů a o neutuchající touze jednodušších Čechů vědět všechno o životě lidí, kteří jsou z nepochopitelného důvodu považováni za celebrity.