thepeabody

U filmů jako je New Year's Eve se dá hodnotit snad jen jedna věc - atmosféra, takové kvantum oblíbených herců poskládaných do pouhých 2 hodin je prostě něco, po čem jsem se cítil fajn ještě druhý den.

Do The Vow se mi dlouho nechtělo a na jednu stranu jsem věděl proč, Tatum u mě není herec, nemůžu si pomoct, i když je to jedna z jeho zatím nejlepších rolí a po Dear John jsem v něj věřil, teď mu zase nevěřím ani slovo a ani mrknutí, což je velká škoda, McAdams byla totiž dobrá a film udržela na koukatelné úrovni. Obsazení Neilla mě nesmírně potěšilo a co musím také pochválit jsou kulisy, ne každý tuctový romantický film si s nimi tak vyhraje a když jsem se nechtěl dívat na Tatuma, stačilo se dívat kolem a byl jsem spokojen. Těsně nad průměrem film drží taky originalita námětu a ne-až-tak nasládlý nádech, kterého jsem se zbytečně obával. Nejsem nadšený, ale rozhodně nejsem zklamaný.

Už jsem si představoval, jak Favreau točí The Avengers, měl velký potenciál a kdyby se posnažil, mohl ho i proměnit. Iron Man byla trefa do černého, konečně hrdina, který si na hrdinu nehraje a nechová se zrovna podle morálních zásad. Na dvojku jsem se těšil moc a to se mi vymstilo. Ze Starka-ne/zdravého egoisty se stal Stark-naprosté hovád, šašek a blbec. Není divu, že Downey chtěl změnit režiséra a není divu, že ho Paramount pustilo. Favreau by totiž z Iron Mana udělal už naprosto dětinský, odfláknutý a moc popový blivajz. O nedomyšleném až hloupoučkém scénáři a o Rockwellovi, který se tu vyblboval jako dítě po tom, co mě v tom samém roku naprosto uchvátil v díle Conviction ani nemluvě. Při životě všechno udržel (s pomocí krásné Johansson) hlavně Rourke, kterému už ani nevěřím, že umí vypadat normálně a na stará kolena se mi zamlouvá mnohem víc než dřív. Snad se Disneymu podaří Iron Mana vzkřísit.

Člověk jde na Promethea, aby dostal odpovědi a dočká se jen dalších otázek. Samozřejmě, Scottovi nikdo nemůže odepřít úžasnou režii, zvuk, efekty a vůbec všechno, co u něj můžeme považovat za tutovku, jenomže já si do kina nešel pro tohle. Špatná zpráva pro fanoušky Aliena a vůbec pro každého, kdo se nemůže dočkat vysvětlení: Tenhle snímek vám hlavu zamotá ještě jednou tolik a jediné, co si budete po odchodu z kinosálu přát je vidět Director's Cut s nadějí, že jde jen o chybu střihačů. Prometheus jako samostatný akční film čerpající z osvědčeného prostřední se špetkou hororu zaboduje, Prometheus jako plnohodnotný prequel bohužel nenadchne. Pokud se chcete vyhnout deziluzi, zůstaňte u nadupaného traileru, nic lepšího Scott totiž v kině nepředvede. Jen díky posledním pár minutám, otevřenému konci a překvapivě úžasné Noomi Rapace jsem domů neodešel zklamaný a nezbývá mi než doufat, že se po druhém zhlédnutí moje nespokojenost zmírní. Radikálně.

Tolik klišé, že se člověk až stydí. Navíc je vtipný jak se seriál snaží o pánprstenovskou osudovost neoriginální hudbou a zpomalenými záběry na postavy, které jsou všem ale úplně u prdele.

Věřím, že fanoušci se ve filmu budou snažit najít něco jakoby skvělého, ale jakožto neznalý Triera hodnotím film sám o sobě, a sám o sobě byl film jenom sebeukájecí otravný prvoplánový rádoby šokující a rádoby hluboký bizár, ve mně se ale nepohnulo teda vůbec nic.

Ne. Ne, ne, ne. Všecko špatně. Všecko. Když si po tomhle filmu musíte pustit aspoň Promethea na spravení chuti, je vám jasné, že jste právě viděli neskutečnou sračku.

U scény, kdy někdo někomu chcípá u okna a on se mezitím vykecává u telefonu jsem tuhle sračku vypnul. Vážně ne, promiň, Majku.

Vyčítat bych del Torovi mohl donekonečna a úplně všecko, ale stejně bych tu sračku přežil. Ale ty postavy. TO OBSAZENÍ. Au.

Tolik potenciálu skončilo v žumpě...