Maq

Maq

Česko

30 bodů

Moje komentáře

<< předchozí 1 2 3 4 11 21 30 40
    • 10.6.2019  20:29

    Ruská civilizace je velmi zakomplexovaná. Jednou z jejích obranných reakcí je klišé, že čeho se Rusům nedostává (tedy vlastně všeho), to mohou vynahradit heroismem. A tak jsou schopni zcela vážně vyplodit a divácky akceptovat v podstatě akční film, ve kterém půltucet dobrovolnic pod vedením řadového poddůstojníčka vyřídí německé diverzní komando o síle dvaceti elitních vojáků. --- Tahle deviace není pouhou kuriozitou. Po Stalinovi nyní i Putin ji povýšili na oficiální ideologii. A tak i pokud Rus narazí na nezmanipulované informace, které mu kupříkladu osvětlí, že výkonnost ruského hospodářství je ubohá, nižší než brazilská, jen dvakrát větší než polská, a šestkrát větší než česká, a že Rusko navíc ve všech srovnáních klesá níž a níž, Rus nachází útěchu v mýtu, že ruské kvality jsou v něčem jiném. V heroismu. A tak si nadále namlouvají, že jsou důležitou globální mocností. A podle toho otravují. --- Filmy jako je tento tedy zapadají do ruské terapie a oficiální propagandy. Nebude to ale dlouho trvat, a zas nějaký pitomý Gorbačov bude vehementně zkoumat, v čem Rusové udělali chybu.

    • 1.9.2015  18:11

    Rozporuplné pocity mám z tohoto filmu. Na jednu stranu, scénář je nezvykle fundovaný a bezchybně vypointovaný. Opravdu dobré drama. Na druhou stranu, nemohu věc nehodnotit jako profesionál, a tady je to složitější. --- Laická veřejnost má často dojem, že v obhajobě zločinců je pro advokáta zakopaný nějaký etický rozpor. To je ohromný omyl. Trestní stíhání v sobě inherentně nese konfrontaci - jedna strana chce chytit a zavřít, druhá chce vyklouznout. Přičemž ta první má za sebou všechno, co moderní stát může poskytnout. Organizovanou mašinérii, která dokáže semlít doslova kohokoli. Určité meze téhle ohromující síle může nastavit jedině obhajoba, svobodná a neomezená ve svých prostředcích. Jistěže, někdy se podaří uniknout velkým lumpům, a jsme z toho znechucení. Ale pokud by veřejná moc nebyla nucena čelit takovému nebezpečí, rychle by zdegenerovala v nástroj útlaku. --- U nás je to hodně živý problém. Dekády nesvobody - tedy celkem pohodlné policejní práce - a následně rychle se měnící společenská situace způsobily, že při stíhání "moderních zločinců" se policie a státní zastupitelství často projevují až groteskně nekompetentní. Chcete to řešit tím, že jim to ulehčíte? Mnozí naši politikové s takovým programem získávají hlasy. Jenže promiňte, přesně tohle přece byla Hitlerova a Stalinova metoda! Jediný způsob jak chránit naši svobodu je dovolit advokátům, aby svobodně a bez skrupulí hájili lotry; jedině tak se práce trestních orgánů zkvalitní a tyto se stanou naší efektivní ochranou, nikoli utlačovatelem. --- Kromě toho, řekněme si to přímo, policisté a státní zástupci ani ve svobodných společnostech nejsou vzorem slušnosti a lidskosti. A nemusíme ani otvírat problém korupce. Jsou to lidé, kteří dnes a denně pracují s lumpy a vším svinstvem co na světě je. A že je ho požehnaně! Člověk by musel být svatým, aby se mu nesnížila citlivost k různým zvláštnostem a podružnostem. Chytá darebáky a chce je mít za katrem, ať to pěkně odsýpá. Lidskost a citlivý přístup do procesu může vnést jedině obhájce, a jakékoli, opravdu jakékoli omezení jeho působení je vítězstvím hrubosti a ignorance. --- Arthur Kirkland je tedy ztělesněním špatného obhájce, tak špatného, že jeho působení je nebezpečím pro svobodu a spravedlnost. Zakázat mu praxi je jediné možné řešení. Howgh. --- Dohromady je film skvělým dramatem, které ovšem nebezpečně mate veřejnost. Rozhodl jsem se obojí sečíst a tedy udělit průměrné dvě hvězdičky filmu, který v žádném ohledu průměrný není.

    • 3.1.2011  15:04

    Film pozoruhodný jak formou, tak zejména obsahem. (I když, jak mi zrovna včera někdo vysvětlil, „v 21. století se už bitvy o formu a obsah nevedou“. Inu, v 21. století se už nedělá leccos.) --- Tak nejprve obsah. Je jím sdělení, že „revoluce“ roku 1989 je z valné části mýtus, vítězství, které si falešně přivlastnili falešní vítězové. Neměli bychom se chlácholit ujištěním, že film je z Rumunska a o Rumunsku. Tam i u nás (a nejen v roce 1989, ale třeba i při vzniku republiky v roce 1918) jacísi aktivní a stateční odpůrci režimu existovali, ale moc se nezhroutila ani tak pod jejich tlakem, jako mnohem spíše díky ztrátě důvěry v její pokračování ze strany těch, kteří dosud byli její oporou. --- A jak divákovi ukázat děravost onoho mýtu? Autor zvolil prostředí šedivého okresního města a studia lokální televizní stanice. Malost a neumětelství jsou všudypřítomné. A právě díky této okolnosti, díky nepřítomnosti mediálních profesionálů, mýtotvůrců moderního věku, mohlo dojít k tomu, že se televizní diskusní pořad trapně rozsypal po několika diváckých telefonátech, které civilně a autenticky odhalily, že v daném městě žádní disidenti nebyli a žádná revoluce se nekonala. --- Film je, pravda, náročnější na pozornost, ale současně velmi zábavný svým záměrným buranstvím a provinčností. Ne náhodou si člověk vzpomene na jiného mýtického velikána, Járu Cimrmana, a kolektiv zanícených vědeckých propagátorů jeho zapomenutého a nezapomenutelného díla. Cítíme, že kdyby Cimrmanů a jiných revolučních hrdinů nebylo, museli bychom si je vymyslet.

    • 25.7.2016  13:08

    Milovníci akčních střílaček si přijdou na své. I já jsem byl spokojený, protože film se nepokouší o nějaké posrané poselství, nýbrž bez přemíry patosu zaznamenává, jak se někde mordovalo, pálilo, umíralo a uteklo. --- Při sledování filmu jsem si ujasnil, proč nemůžu být americkým prezidentem, protože já bych v takové situaci nařídil, aby ef šestnáctky pokropily široké okolí té bráněné pozice nějakou příšernou sračkou, která by všem těm bojechtivým Arabáčům pokazila náladu.

    • 7.6.2012  10:19
    13 samurajů (2010)
    *

    Z tohohle filmu by byl nadšený můj syn. Kdybych mu ho dopřál. Abyste rozuměli, je mu pět let. Žije v nepřetržité bojové pohotovosti, vždy připraven tasit zbraň, postavit se nepříteli, vybourat se s automobilem či jiným dopravním prostředkem. Proč jsou kluci takoví? Domnívám se, že je to projev naší genetické výbavy, kterou jsme nabrali za stovky milénií vývoje lidského rodu. --- Žvaněním o míru a rovnosti pohlaví se téhle orientace jen tak nezbavíme, ale snad se vědcům brzy podaří vyšlechtit nějakého geneticky modifikovaného euro-samce se silikonovým přirozením. Do té doby se bude dospívání kluků vyznačovat tím, že budou od nesmyslného máchání mečem přecházet k užívání zbraní přiměřenějších a účelnějších vzhledem k současným životním podmínkám. --- Jinak řečeno, tohle samoúčelné mečování je záležitost dětská a dětinská. --- Zaujala mě ale jiná věc. Civilizační pozadí celého příběhu. Nedávno jsem se totiž zapletl do jakési diskuse o japonské kultuře, kdy jsem byl pokárán za svoje nevalné mínění o schopnosti Japonců zachovávat míru. Bylo mi vysvětleno, že naopak smysl pro rovnováhu patří k základním pilířům japonského myšlení a kultury. --- Nu, něco na tom asi bude. Rozpoznávám v tom i vliv čínského konfucianismu. Tahle nauka si rovněž mimořádně cení mírnosti a stability, často je označována za svrchovaně humanistickou. Podle mého soudu je ale zrada nikoli v cílech, nýbrž v prostředcích. Konfuciánský mandarín i japonský samuraj usilují o rovnováhu skrze bazírování na striktním dodržování hierarchické disciplíny. Tahle morálka vede k potlačování svědomí a vědomí vlastní odpovědnosti právě v té míře, v jaké rozhodování o svém osudu přenášíme na druhé, tedy stojící výše ve společenské hierarchii. --- Takové uvažování je v naprostém protikladu vůči křesťanské etice. Rozdíl je dobře patrný při srovnání s filmem Sedm statečných, takto vlastně západním remakem samurajského příběhu. Místo mečů bouchačky, ale to je podružnost. Všimněme si: pistolníci se rozhodují jako svobodní lidé. Pohnutky každého z nich jsou jiné. Každý z nich je individualitou, každý z nich má možnost vlastní volby. Pochopitelně, i západní kultura zná situace, kdy člověk nasazuje život na něčí rozkaz. V zásadě však vždy stojí v pozadí nějaká reciproční dohoda, nějaké meze, nějaká – ano – MÍRA! --- Žádný západní středověký feudál – zhruba ekvivalent samuraje – ba ani kmán nebyl nikdy vůči pánovi vázán věrností a poslušností bezpodmínečnou a ničím neomezenou. Křesťanská etika nedovoluje nikomu se takto zříct odpovědnosti za své jednání. Naopak samurajové v tomto příběhu nikdy nejednají z vlastní vůle; jejich ctí je bezpodmínečná poslušnost a vynakládají všechen svůj um na co nejdokonalejší splnění vůle někoho jiného. --- Můžeme namítat, že tohle není historická skutečnost, jen mýtus. To je jistě pravda. Ale mýtus je součástí kultury častěji než reálná historie. Patří k české kultuře historické husitství, anebo obrozenecko-marxistický mýtus husitství? Zajisté to druhé. A právě tak v Japonsku je silný a byl donedávna důrazně svrchu posilován mýtus bušidó. Dobro skrze přenášení odpovědnosti na druhé. --- Na Západě najdeme jen nemnoho paralel, a to výlučně novodobých a ateistických. SS-mani byli v tomto ohledu poučným extrémem, se silným vědomím stavovské cti, kulturní pýchou, ba ani ta umírněnost jim nechyběla: jakékoli excesy při vyhlazování Židů byly nečestné a nepřípustné. --- „Já jen plním předpisy, rozkazy.“ Takto melduje každé hovado, které se vzdalo svého lidství. Tento film je cirkusovým číslem hovad cvičených v šermu. ---

    • 13.11.2012  14:55

    Významným literárním útvarem středověku byly hagiografie, legendy o životech světců. V češtině slovo "legenda" získalo význam velmi nepřesného vylíčení historických událostí. Z historického hlediska samozřejmě nepřesné jsou, a jako historický pramen vypovídají více o autorovi a jeho době než o popisovaných událostech. Je však důležité chápat, že legenda není zamýšlena jako vědecká práce, nýbrž jako krásná literatura s mravním naučením. Proto například kritizovat Bibli jako vědecky nevěrohodnou je ztráta času: autoři biblických legend nikdy vědecké ambice neměli a hodnota jejich díla spočívá v něčem jiném. Novověkou paralelou je historický román, anebo třeba Shakespearovy hry. --- Stejně zbytečné je posuzovat Scottův film z hlediska historické věrohodnosti. Je mizivá, jako pramen historického poznání je zcela zavádějící, každou scénou, každým vyřčeným slovem, každým gestem. Je to taková filmová legenda - o Kolumbovi a jeho době neříká vlastně nic, zato vypovídá o nás, našich názorech, představách, mravních postojích. Myslím že její naučení se dá shrnout do stanoviska, že Nový svět bez Evropanů byl ráj, a že Evropané jej zmršili, a to proto, že byli zabednění ve svých předsudcích a pověrách. --- Jednou z pověr posledních dvou století je přesvědčení, že jedině vědecká pravda je tou pravdou, která má nějakou cenu. Je to pověra na kvadrát, protože jednak je (jako každá pověra) úzkoprsá a zjednodušující (především zanedbává poznání skrze umění), kromě toho však naše víra v ni je lživá, lžeme sami sobě! Kolik z nás studovalo dějiny zámořských objevů z vědeckých studií? A kolik lidí si utváří své názory a představy z legend, například z filmů jako je tento? Koho si víc všímáme a víc vážíme: vědeckých historiků, anebo tvůrců filmových legend? --- A tak když nějaké vyprávění začne slovy (cituji): "Před 500 lety žili Španělé v zajetí strachu a pověr", říkám si - doprdele, a dneska snad né? Co to zase plkáte? --- Všechnu vědeckou nepřesnost bych prominul, kdybych měl před sebou hodnotné umění. Jenže nemám. Film je to výpravný, ale scénář je pitomý. Je to soubor scén naaranžovaných tak, aby postavy mohly neživotně deklamovat tuctové myšlenky autorů. Tenhle film neobstojí ani jako drama (legenda), ani jako historický obraz. Neobstál u mě vůbec. ---

    • 15.7.2020  23:11
    1917 (2019)
    *

    Audiovizuální dokonalost vnímám, ale neboduje u mě. Nevyžaduji ji. V tomto ohledu jsem ignorant, budiž. Pro mě je celovečerní film především drama. Tohle není dobré drama. Má to triviální průběh a není nad čím se zamyslet. Prostě to proběhne. Jako program v automatické pračce.

    • 2.6.2011  22:13
    1984 (1984)
    *****

    Můj nekonečný obdiv a vděk patří především Orwellovi. V dobách, kdy západní intelektuálové žrali Stalinovy návnady i s navijákem (ne že by dnes byli jakkoli opatrnější), Orwell si ve Španělsku zachoval otevřené oči a rozum (na rozdíl od takového Hemingwaye) a pochopil, co je socialismus. Jaká je jeho podstata a jak nekonečně je zlý. --- Není žádná náhoda, že Orwell pro svůj román delší dobu marně hledal vydavatele. Británie měla nakročeno výrazně doleva a Churchill, oslavovaný spasitel a válečný vítěz, prohrál volby. Není problém najít kritiku této knihy oplývající superlativy, problém je ji sehnat. V češtině už řadu let nevyšla. Snad mají čtenáři (a nakladatelé) dojem, že dnes už stalinský systém, Maova kulturní revoluce nebo severokorejský koncentrák patří na smetiště dějin. Ale já bych rád, aby tu knihu naše děti dál četly a kladly nám otázku: „Je v Bruselu Velký Bratr?“ --- Radfordovo zpracování knižní předlohy je velmi pietní, to jest věrné, důkladné, pozorné k detailům. Přesvědčivě zachycuje to podstatné - atmosféru všudypřítomné kontroly, nedůvěry, přetvářky, strachu a chronického zblbnutí. Přesto, anebo právě díky těmto kvalitám, se nemohu zbavit dojmu, že nutně potřebujeme upgrade, nějakou aktualizaci Orwellova díla, nějakou „2024“. Něco, co by jasně ukázalo, že je jen jedna svoboda a jeden socialismus, že žádný socialismus není dobrý, a že i ten vlídný, demokratický eurosocialismus se obratem zvrhne v kasárenský, jakmile Evropu znova postihnou potíže. Mám zkrátka obavu, že jasnozřivou hodnotu tohoto díla dnešní generace čtenářů a diváků tuze často nechápe.

    • 19.5.2015  00:03

    Kubrickovo slavné dílo mi připadá příliš intelektuálské (což nemusí být nutně totéž co "inteligentní"). Tady je to tak trochu opačný extrém. Knižní předlohu neznám, ale pokouší-li se autor sci-fi o mírovou propagandu, je to nejspíš stejně trapné v knížce i ve filmu. --- Film má své světlé momenty, trikově to vůbec není špatné. Že mi to nepřipadá příliš napínavé, to bude nejspíš chybou režie.

    • 4.2.2011  12:18
    21 gramů (2003)
    *

    Vytvořit zajímavé charaktery v normálních životních situacích, to je těžké a nemuselo by to fungovat. Spolehlivá metoda (tzv. „Jiří Hubač“) je následující: Vezměte zhruba tři lidi, obsaďte je nějakými populárními a hezkými herci, a postihněte je nějakým neštěstím. Buď umírají na nevyléčitelnou nemoc, nebo jim umřela rodina do třetího kolena, nebo jsou alkoholici, nemůžou mít děti, někoho nechtěně zabili, něco takového. A teď je hezky ukažte ze všech stran, jak TRPÍ. (Je Jiří Bartoška vynikající herec? Sotva. Ale v Hubačově Sanitce rozbrečel celou ženskou polovinu národa. Na chlup stejnou roli zde má Sean Penn.) --- A teď záleží na tom, k čemu to potřebujete. Pro nováckou publicistiku z toho uděláte „šokující pravdivý příběh“. Pokud máte rozpočet a známosti, můžete to hvězdně obsadit a udělat úspěšný celovečerní film. Samozřejmě neuškodí, když k tomu máte nějaké nápady. Tak třeba můžete to vyprávět napřeskáčku, to vypadá inteligentně a dobře to zamaskuje banalitu příběhu. Dobře působí flashbacky do šťastné minulosti, samozřejmě s dětmi, kdo by slzu neuronil? A záběry hejn tažných ptáků, rozházených odpadků, to je velmi hlubokomyslné, až metafysické. Hudba? Zajděte do kteréhokoli studia a kupte kytaristovi flašku. Pak natočte, jak v opilosti zasněně brnká na zkreslenou kytaru. Budete se divit, jak je takové fidlání účinné. --- Pokud mi nevěříte, doporučuji vám toto: Zkuste příběh tohoto filmu vyprávět někomu, kdo ho neviděl. Ručím vám za to, že to bude pokládat za béčkovou telenovelu. Howgh.

    • 26.1.2021  00:35

    V podstatě klišé, hloupoučké. --- Patří to do velké rodiny filmů, o kterých bych byl raději, kdyby se netočily. Jejich morální poselství je vadné. Já vím, že mi kdekdo namítne, že to stejně nikdo nebere vážně... jenže to je sebeklam. Ve skutečnosti tahle díla udělají v lidských kebulích své. --- Kariérní kriminálník, který dospěl v morálně ušlechtilého člověka?? Běžte doprdele.

    • 15.9.2013  19:57
    25. hodina (2002)
    **

    Nepůsobí to slaboduše, ale opravdu netuším, jakou zprávu to mělo ke mně vyslat.

    • 27.9.2011  12:43

    Mám rád katastrofické filmy, protože nabízejí prostor jak pro velkolepou podívanou, tak pro zobrazení lidí v jejich genetické nahotě, bez civilizační fasády. Proto jsem si náležitě vychutnal Dawn of the Dead, a tento snímek je docela podobný. Základní předpoklady jsou splněny i v tomto případě. Film se nevyžívá v efektních brutalitách ani napětí za každou cenu, naopak si všímá lidí na skoro komorní a psychologické úrovni. Vyzdvihuje problém sexuality mezi přeživšími. To je podle mého soudu velmi správný postřeh; u lidí zbavených civilizačního bezpečí a konvencí se okamžitě projeví sexuální motivace velmi přímočaře a nemilosrdně. --- Takže myšlenka je dobrá a kostra příběhu je načrtnuta zajímavě. Z jejího zpracování už tak nadšený nejsem. Charaktery a dialogy jsou spíše průměrné, detaily nejsou bůhvíjak domyšlené a vyvrcholení je docela konvenční: akce a romantika. I ústřední motiv sexuality selhává, a to dost zásadně. Ti chlapi se chovájí jako žoldnéři na dobytém území, což je forma sexuální agresivity zcela nemístná vzhledem k situaci. Ať jsou třeba hrubci, jejich pudy by je spolehlivě navigovaly správným, a tedy jiným směrem.

    • 17.9.2015  10:15
    3-iron (2004)
    odpad!

    Žádné sdělení, žádná zábava, a ještě se to tváří intelektuálně - to je odpad.

    • 10.8.2013  02:28

    Nejsem si jistý, zdali se vyjádřím přesně, ale zdá se mi, že reakce na tento film jasně rozdělují dva divácké typy. Jeden chce být baven a stěžuje si na úmornou suchopárnost tohoto díla. A druhý nežádá předžvýkanou potravu a oceňuje, že dostal něco, čemu se dá uvěřit. Patřím k těm druhým a uvěřil jsem, že takhle nějak se to dělá. --- Myslím že nejsou namístě politicky zabarvené a moralistní komentáře, které někteří uživatelé k tomuto dílu vyslovují. Bigelow je jako Čechov - nehodnotí, jen zaznamenává. Jestli se v ní nemýlím, srovnání s Čechovem by ji potěšilo, a já je jako poctu míním. Klobouk dolů. Skvělé!

    • 2.1.2011  19:21
    32A (2007)
    ***

    Dramata čtrnáctiletých dívenek nám připadají jako legrace, jenom jako taková přípravka na dospělost. Ale zrovna tenhle film zdařile ukazuje, že právě v tomto věku dokáže být život docela pes. --- Citlivý, nesentimentální scénář a pozoruhodné výkony náctiletých hereček (i herců). Taková věc se málokdy vidí.

    • 17.1.2011  14:37

    Až do tří hodin je to opravdu výborný western. Pak, zřejmě aby závěr přinesl „něco, co tady ještě nebylo,“ se všichni začnou chovat jako duševně nemocní. Je to neuvěřitelné. Na moji radu asi nedáte, ale vsadím se, že nakonec se mnou budete souhlasit, že ve tři hodiny jste to měli vypnout a nějaký konec si domyslet. Škoda, mohla to být westernová klasika.

    • 24.2.2011  22:33

    Učebnice pro začínající spisovatele (scénáristy, režiséry), str. 9, poznámka pod čarou: Často se stane, že jsme vázáni smlouvou s vydavatelem, ale napadají nás jen velmi slabé a už tisíckrát vytěžené zápletky. V takových případech se někdy osvědčuje příběh rozvíjet zvolna a prvních sto až dvě stě stránek zaměstnat čtenáře líčením různých odboček a drobných příhod, o nichž čtenář v tu chvíli nemůže vědět, že jejich účelem je pouze napínat a zdržovat před trapným odhalením. Tento postup je začátečníkům zapovězen, mohou ho použít jen slavní lidé. (Ti to někdy dělají i dobrovolně, pokud chtějí něco říct, ale nemají co.) Důrazně doporučujeme sjednat výši honoráře pevnou částkou nezávislou na prodaném nákladu. K reedicím takových děl dochází méně často než k sebevraždám čtenářů, v právním smyslu však nejde o trestný čin. Vyhrožuje-li Vám někdo za takové dílo smrtí, nedoporučujeme žádat o ochranu policii, protože přinejmenším někteří policisté Vaši knihu pravděpodobně četli. Někdy je jedinou pomocí útěk do zahraničí. --- Že, Polanski?

    • 22.9.2011  00:21
    8 MM (1999)
    *

    Plytký děj, slabá atmosféra, žádné napětí, žádné překvapení. Páteční polévka v závodní jídelně.

    • 12.11.2016  17:59
    A co Bob? (1991)
    **

    Nesedlo mi přesmíru klaunské ladění Boba. S neurotiky se dá užít mnohem delikátnější sranda.

    • 30.1.2021  21:39
    A co ten ruksak, králi? (TV film) (1985)
    *

    S přiměřeně štíhlým rozpočtem, nedomrlým scénářem a vrtákem režisérem i dobří herci dokáží odbýt svou práci.

    • 16.10.2011  15:20

    Spielberga vnímám jako tvůrce mimořádného v tom ohledu, že sice umí natočit nákladný a prudce výdělečný film, ale současně - na rozdíl od takového Camerona - se bezostyšně nepodbízí publiku a snaží se do díla nenápadně vložit špetku zajímavých otázek. AI je právě takový: na povrchu dojemná sci-fi pohádka, rozhodně však ne bezduchá. --- Srovnání s Čapkovým R.U.R. ukazuje, jak doba pokročila, a současně jak některé otázky platí trvale. Technologický pokrok plodí pohodlí, tyranii a devastuje lidství. V obou případech je klíčovým problémem láska a schopnost (či ochota) lidí mít děti. Sebelepší robot dítě nenahradí, protože mít děti, to je především projekt s rizikem, nejistým výsledkem. Plyšový medvídek ani dokonalá napodobenina není projektem (nikam nesměřuje) a kvalita je garantována výrobcem. Děsivá představa. Scéna ničení robotů jako show návratu k lidství je velmi silnou satirou. A „nastavený“ konec? Souhlasím, že kvůli příběhu nemusel být, skončil by i tak velmi působivě. Jednu funkci však má: sdělí divákovi, že výsledkem této cesty je zánik lidského druhu. --- Je to pohádka s mravním naučením. Spoustu takových nám zachovala tradice, mezi moderními je to vzácnost.

    • 8.6.2019  12:21

    Ambice to vysoké nemá, ale v rámci žánru je to perfektní práce. Můj oblíbený.

    • 15.6.2013  01:12
    Absurdistán (2006)
    ****

    Jak bude vypadat svět za 500 let, až inteligentní a vzdělaní lidé vymřou a zůstanou jen blbci? Tento film to ukazuje. --- Film je svižný a humorný. „A vítězem se stává… Co? To si děláte prdel!“ Vítězem se stává pop-kultura. Autoři zvolili milosrdný přístup, tedy nadsázku. Nechali blbce tvářit se opravdu blbě, takže divákům dovolí si myslet, že oni sami jsou ti kulturnější. Ale upřímně, pijete Svalotvor? Má elektrolyty! Ne? Vy nekupujete výrobky s antioxidanty, koenzymem Q10, kapslemi stříbra, DNA kódem mládí, kašmírovým proteinem, makrobiotickou stravu s řízeným uvolňováním energie? Jakou reklamu máte napsanou na tričku? Kterou celebritu obdivujete? Nesledujete sitcom „Au, moje koule?“ --- Máme nakročeno, si nedělám prdel! --- K závěrečné poznámce mě inspirovaly mnohé zdejší komentáře: Člověk se instinktivně brání vysmívat se sám sobě. To "oni" jsou blbci, ne já! A tak tedy, vážení, tenhle film je určitě jen o tzv. Američanech; my Češi, Slováci, ev. ostatní Evropani jsme přece kultůrní jako prase!

    • 7.5.2014  11:12

    Jedním z pilířů starozákonní i křesťanské etiky je oddanost pravdě. Člověk je nadán rozumem, a je tedy povinen pravdu vyhledávat, poznávat a přijímat, a to i když je bolestná a její kauzalita se vzpírá plnému porozumění. V tomto příběhu je to ovšem kněz, který pravdu vytěsňuje a popírá, a naopak holohlavý nácek, kdo uvažuje nepodjatě a pravdu hledá a akceptuje. Podobenství se tak stává mimořádně konfúzním a paradoxním. --- Netvrdím že je to hloupý či bezcenný přístup, ale mám s ním docela problém. Sděluje totiž vlastně, že milost nás navštěvuje zcela náhodně, nezávisle na našich činech a úsilí. Je to velmi ošemetná idea právě proto, že ji nelze odmítnout jako nepravdivou. Paradox je součástí našeho bytí. Nebezpečí probírání téhle látky spočívá v tom, že může vést k odevzdanému mravnímu relativismu. Jako bychom ho neměli všude dost. --- Tak například: Mnoho komentátorů zde označuje postřílení pár ptáků a jedné kočky za ohavné, či přinejmenším provokativní. Ale nic nenamítají proti filmům plným násilného sexu a brutálních vražd. To je mravní relativismus a jeho důsledek - mentální idiocie.

    • 7.10.2015  13:07
    Adelheid (1969)
    ***

    Tak já půjdu zase jednou proti proudu a tvrdím, že tenhle film až tak podařený není. Možná jsem ovlivněný nekvalitní kopií; má-li promlouvat hodně obrazem, moc se mu to nedaří, dobrá polovina filmu je ve tmě. Z filmu na mne nedýchla ona vlhká vlezlá zima, která na tom místě nutně musela být a která je pro příběh důležitá. --- Naivní hrdina uprostřed zdevastovaného lidství je ovšem velké téma. Vláčilův styl úsporných dialogů mám rád. Ale oproti starším, černobílým Vláčilovým filmům zde dost chybí ona síla obrazu, a konečně příběh samotný je dost přímočarý, od počátku beznadějný.

    • 26.9.2010  11:13

    Hollywoodské parodie jsou poslední dobou dost hojné a často úspěšné. Věčně populární je třeba i Hunebelleho Fantomas. Snad bychom si při sledování těchto děl měli pokaždé připomenout, že referenční třídu v oboru parodie představují díla Lipského a Brdečky. A Adéla je mezi nimi možná vůbec nejlepší.

    • 14.11.2016  10:54
    Aferim! (2015)
    ***

    Myslím že to není kritika ničeho. Je to důsledně realistický historický film. --- Poznámka vzhledem k některým komentářům: Rumunská zaostalost a barbarství NENÍ výsledkem turecké nadvlády. Valašsko platilo do Istanbulu tribut, jinak si žilo po svém. Historická smůla Balkánu a Ruska pramení z toho, že tyto národy volily a podržely pravoslavnou, byzantskou verzi křesťanské kultury. Hlupáci dnes očerňují církev a nechápou, že unikátní západní hodnoty mají své kořeny právě v působení katolické církve. Příklad? Katolická církev se vypořádala s otroctvím v 10. století. Zatímco ta pravoslavná...

    • 25.3.2011  02:59
    Afrika aneb Češi mezi lidožravci (divadelní záznam) (2004)
    *

    K čemu tahle hra, když Severní pól již byl dobyt?! Vypadá to jako takový druhý výluh téhož čaje, ale pravda je mnohem horší. Srovnejme si jen zdánlivě opakovaný námět kanibalismu. V Severním pólu se Češi (a Sokolové k tomu!) chtějí sežrat navzájem. To je, panečku, téma! „Neměli bychom zapomínat na ideály lidství. … Víte co? Pojďme ho nechat zmrznout.“ A tady? Jacísi rádoby divoši nemající své reálné protějšky ani v Africe, ani nikde ve vesmíru, zkrátka žerou na co přijdou, například bílé cestovatele. No, a co s tím? Komáři snad lidi nežerou? --- K tomu to nejapné rytí do kněze. Budiž, většině lidí to nevadí, jenže právě proto je to sranda laciná, ano, pokleslá, až kamsi do hlubin, kde potkávat Cimrmana nejsme zvyklí. --- A je to vůbec ještě Cimrman? Není tahle hra nakonec podvrhem zlořečeného prof. Fiedlera?

    • 12.5.2014  23:28

    Zabiják který obratně maří snahu jiných zabijáků ho zabít. Bylo mi předem jasné, že tohle není můj nejoblíbenější žánr, ale když na to všichni pějí takovou chválu... --- Tak jsem to zkusil a jsem jaksi zaražený. Přesně stejné zápletky měly filmy už v mých dětských letech. Pravda, tenkrát neměli mobilky, počítače a podobná udělátka. Ale to by se taky dalo říct, že film je skvělý, protože v něm jezdí auta jaká dřív neexistovala a obrázky mají víc puntíků na čtvereční palec. Fakt, neviděl jsem nic, ale vůbec nic, co bych neviděl už aspoň stokrát. A mnohdy v chytřejším vydání.

<< předchozí 1 2 3 4 11 21 30 40