Maq

Ambice to vysoké nemá, ale v rámci žánru je to perfektní práce. Můj oblíbený.

Jak bude vypadat svět za 500 let, až inteligentní a vzdělaní lidé vymřou a zůstanou jen blbci? Tento film to ukazuje. --- Film je svižný a humorný. „A vítězem se stává… Co? To si děláte prdel!“ Vítězem se stává pop-kultura. Autoři zvolili milosrdný přístup, tedy nadsázku. Nechali blbce tvářit se opravdu blbě, takže divákům dovolí si myslet, že oni sami jsou ti kulturnější. Ale upřímně, pijete Svalotvor? Má elektrolyty! Ne? Vy nekupujete výrobky s antioxidanty, koenzymem Q10, kapslemi stříbra, DNA kódem mládí, kašmírovým proteinem, makrobiotickou stravu s řízeným uvolňováním energie? Jakou reklamu máte napsanou na tričku? Kterou celebritu obdivujete? Nesledujete sitcom „Au, moje koule?“ --- Máme nakročeno, si nedělám prdel! --- K závěrečné poznámce mě inspirovaly mnohé zdejší komentáře: Člověk se instinktivně brání vysmívat se sám sobě. To "oni" jsou blbci, ne já! A tak tedy, vážení, tenhle film je určitě jen o tzv. Američanech; my Češi, Slováci, ev. ostatní Evropani jsme přece kultůrní jako prase!

Nesedlo mi přesmíru klaunské ladění Boba. S neurotiky se dá užít mnohem delikátnější sranda.

S přiměřeně štíhlým rozpočtem, nedomrlým scénářem a vrtákem režisérem i dobří herci dokáží odbýt svou práci.

Jedním z pilířů starozákonní i křesťanské etiky je oddanost pravdě. Člověk je nadán rozumem, a je tedy povinen pravdu vyhledávat, poznávat a přijímat, a to i když je bolestná a její kauzalita se vzpírá plnému porozumění. V tomto příběhu je to ovšem kněz, který pravdu vytěsňuje a popírá, a naopak holohlavý nácek, kdo uvažuje nepodjatě a pravdu hledá a akceptuje. Podobenství se tak stává mimořádně konfúzním a paradoxním. --- Netvrdím že je to hloupý či bezcenný přístup, ale mám s ním docela problém. Sděluje totiž vlastně, že milost nás navštěvuje zcela náhodně, nezávisle na našich činech a úsilí. Je to velmi ošemetná idea právě proto, že ji nelze odmítnout jako nepravdivou. Paradox je součástí našeho bytí. Nebezpečí probírání téhle látky spočívá v tom, že může vést k odevzdanému mravnímu relativismu. Jako bychom ho neměli všude dost. --- Tak například: Mnoho komentátorů zde označuje postřílení pár ptáků a jedné kočky za ohavné, či přinejmenším provokativní. Ale nic nenamítají proti filmům plným násilného sexu a brutálních vražd. To je mravní relativismus a jeho důsledek - mentální idiocie.

Banální, děravé, a k tomu ještě liché. Že by k vyléčení sociální poruchy stačila konfrontace s otcem, který není docela tak geniální, jak se zdálo? To fakt hraničí s Červenou knihovou. --- Brad Pitt je nepochybně velmi chytrý chlap, není to žádný hrající atlet s mozkem jako hrášek (i když jednoho brilatně zahrál v Burn after Reading). Ale tady kopl do kytek. Béčkový scénář výprava nezachrání. --- A můj oblíbený uživatel Matty tady předvádí, jak (post)moderní intelektuál dokáže nalézt skryté umělecké hodnoty i v kádrovém dotazníku.

Hollywoodské parodie jsou poslední dobou dost hojné a často úspěšné. Věčně populární je třeba i Hunebelleho Fantomas. Snad bychom si při sledování těchto děl měli pokaždé připomenout, že referenční třídu v oboru parodie představují díla Lipského a Brdečky. A Adéla je mezi nimi možná vůbec nejlepší.

Tak já půjdu zase jednou proti proudu a tvrdím, že tenhle film až tak podařený není. Možná jsem ovlivněný nekvalitní kopií; má-li promlouvat hodně obrazem, moc se mu to nedaří, dobrá polovina filmu je ve tmě. Z filmu na mne nedýchla ona vlhká vlezlá zima, která na tom místě nutně musela být a která je pro příběh důležitá. --- Naivní hrdina uprostřed zdevastovaného lidství je ovšem velké téma. Vláčilův styl úsporných dialogů mám rád. Ale oproti starším, černobílým Vláčilovým filmům zde dost chybí ona síla obrazu, a konečně příběh samotný je dost přímočarý, od počátku beznadějný.

Myslím že to není kritika ničeho. Je to důsledně realistický historický film. --- Poznámka vzhledem k některým komentářům: Rumunská zaostalost a barbarství NENÍ výsledkem turecké nadvlády. Valašsko platilo do Istanbulu tribut, jinak si žilo po svém. Historická smůla Balkánu a Ruska pramení z toho, že tyto národy volily a podržely pravoslavnou, byzantskou verzi křesťanské kultury. Hlupáci dnes očerňují církev a nechápou, že unikátní západní hodnoty mají své kořeny právě v působení katolické církve. Příklad? Katolická církev se vypořádala s otroctvím v 10. století. Zatímco ta pravoslavná...

K čemu tahle hra, když Severní pól již byl dobyt?! Vypadá to jako takový druhý výluh téhož čaje, ale pravda je mnohem horší. Srovnejme si jen zdánlivě opakovaný námět kanibalismu. V Severním pólu se Češi (a Sokolové k tomu!) chtějí sežrat navzájem. To je, panečku, téma! „Neměli bychom zapomínat na ideály lidství. … Víte co? Pojďme ho nechat zmrznout.“ A tady? Jacísi rádoby divoši nemající své reálné protějšky ani v Africe, ani nikde ve vesmíru, zkrátka žerou na co přijdou, například bílé cestovatele. No, a co s tím? Komáři snad lidi nežerou? --- K tomu to nejapné rytí do kněze. Budiž, většině lidí to nevadí, jenže právě proto je to sranda laciná, ano, pokleslá, až kamsi do hlubin, kde potkávat Cimrmana nejsme zvyklí. --- A je to vůbec ještě Cimrman? Není tahle hra nakonec podvrhem zlořečeného prof. Fiedlera?