Maq

Mezi uměním a pornografií je rozdíl. Umění iniciuje představivost. Věci, které jsme dříve neznali, nechápali, nebo nevnímali, nám umělecké dílo pomůže odhalit. Tím nás umění obohacuje, vzdělává, vychovává. Pornografie funguje jinak - materializuje naše představy. Nepřidává nic nového, jen nám vychází vstříc v tom, co chceme vidět, slyšet. --- Tento film tedy není uměleckým dílem, má svým fungováním blíže k té pornografii. Uspokojuje naši poptávku konstatovat, že rasismus je špatný. A když ten milý čerňoušek je ještě k tomu teplouš, Akademie masturbovala na plné pecky. --- Oscary jsou významným indikátorem trendů obecného vkusu. Takto nám oznamují, že účelem filmového "umění" není umění, nýbrž potvrzení a uspokojení většinových představ. Je to čistě věc nabídky a poptávky, tedy byznysu. --- Do věci vhodně zapadá i pojmenování výběrové komise slovem "akademie". Zákazník rád slyší, že kupuje "odborně" oceněné zboží, žádný šunt. Současně mu hoví dávat najevo, že je slušný člověk; v daném případě antirasista a zastánce sexuální tolerance. --- Obě strany tedy lžou, až se práší. Následkem jsou báječné tržby a všeobecné zhroucení hodnot.

Film jsem neviděl, na takové věci nemám čas. Ale zaujal mě komentář: "svou tvorbou i životem vzdoroval všem myslitelným stereotypům, díky čemuž se stal jedním z nejvýraznějších umělců na světě. " --- Tohle - je - hrozné! Popkultura nás tak zavalila, že většina lidí naprosto nevnímá, že někde na okraji ještě žije skutečná kultura. A tak se v superlativech píše o tuctovém hudebníku, který na pódiu uměl pobavit lidové vrstvy. A tyto, s popleteností jim vlastní, plkají hovadiny, že milý Freddie "vzdoroval stereotypům"! Přátelé, vždyť on je přece definoval!

Čím více se film se svými technickými vymoženostmi vzdaluje činohře, tím je hloupější. Drama, to je dobrý text a dobří herci.

Daněk zaslouží uznání za pokus zachytit věčnou absurditu ruské existence. Vznikla taškařice plná gagů, ale hloubku to nemá. Je to jen "jeden den"... ale takových by se našlo.

Potenciálně dobrý scénář zasloužil vycizelovat a mnohem lepší produkci. --- Nevím co jste viděli, kolegové. Kostýmy dobové moc nejsou. Hudba určitě ne. A špičkoví herci, kteří si své role užívali? Copak tam měl někdo roli? S výjimkou Vyskočila, jenže ten nikdy špičkový nebyl. --- A najde se zde už konečně někdo, kdo má trochu jasno o pojmu "středověk"? Byl to rok 1611, vážení, 1611! Podle vás skončil středověk nejspíš až s dobytím Bastily, ne?

Pobavila mě inscenace, dost podařená a výborně zahraná. A neméně mě pobavily zdejší komentáře. Tak on ten Přemysl byl bezcharakterní cynik? Jémináku! To je hodnocení trouby, který nikdy nevedl žádný kolektiv. Vančura se pravděpodobně nemýlil, když si Přemysla představoval jako inteligentního a zodpovědného. Zdědil "statek" Čechy a staral se, aby prosperoval a předal jej dědicům v co nejlepším stavu. V tomto je soukromé vlastnictví nepřekonatelné a evropský feudalismus ohromně progresivní; kam se hrabe nějaká republika s volbami co čtyři roky! Zodpovědný státník si samozřejmě nemůže dovolit podléhat nějakým romantickým citům k té či oné ženě. Zapíchat si přece mohl s kým chtěl, ale královna musela být plodná a politicky výhodná. --- Přemysl v podání Vančury a znamenitého Josefa Somra není v žádném ohledu sprostý ani cynický. Nezpůsobuje víc bolesti, než mu povinnost velí. Ostatně ty jeho ženy rozhodně nebyly žádné husopasky a hrály tu hru taky, podle svých možností a platných pravidel. --- Kutná Hora a slabý císař byly předpoklady českého vzestupu. Přemysl to určitě nezvoral.

Oproti těm částem cyklu, které jsem dosud viděl, tento je intimnější a nezabíjí ho strojenost. Mám dojem že Maciuchová a zejména báječná Hlaváčová si to odrežírovaly víceméně samy, a je to jen ku prospěchu věci.

Nejsem příliš nadšený. Daněk to dělá vykonstruované, aktéři deklamují, leč evidentně necítí nic. Zajímavé to je, umělecky jen tak tak. --- Historické nepřesnosti bych Daňkovi nevyčítal. Je kvůli nim Shakespeare horší?

Nalejme si čitého vína: patří-li Procházka k tomu nejlepšímu, co v tehdejší české kultuře bylo, bylo to s tou kulturou už tehdá dost špatné. Procházka myšlenkově patří k osmašedesátníkům, lidem požívajícím nezasloužený respekt díky tomu, že dostali od Brežněva po hubě. Leč i reformní komunisté byli stále komunisty, a zůstalo jim navždy nekonečně vzdálené vědomí, že zotročit lidi se sebelepšími úmysly zůstává tyranií, a tedy zlem. (Kéž by to lidé chápali aspoň dnes!) --- Zelené obzory stojí jasně na těchto pozicích. Jak jen to namíchat tak, aby nám to hospodářství fungovalo? Procházka to chápal stejně málo, jako (z definice) každý socialista. Navíc pevně věřil, že strana (moudrá) může lidem (hloupým) i lhát, je-li to v zájmu dobré věci (již strana rozpozná, lidé však ne). Opět nevymyslel nic lepšího, než že nějaký "uvědomělý předvoj", zde správce statku, svým příkladem strhne ostatní. "Ahááá, tak v tom to vězí! Musíme lidi přesvědčit, aby se nechovali jako lidi," zkoušel o dvacet let později Gorbačov, taky takový pitomec. --- Procházka tápe, míchá do věci romantické linky, a uteče z příběhu cestou nepravděpodobné hospodské rvačky. On nebyl jako literát žádný vrták, ale celkově byl a zůstal beznadějně popletený. Podle toho jeho díla vypadají.

Na televizní úroveň dobré, nicméně... Daňkův text je jen těsně nad úrovní triviálního bombastu, jeho režie špatná, a Brodská hraje mizerně (vzpomínám, zda jsem ji vůbec někdy viděl hrát dobře). Drží to jen Munzar.