Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (15)

plakát

Rytíři spravedlnosti (2020) 

Anders nezklamal a lahodným Ementálem, Madsovo prošedivělým plnovousem, skvěle přikořenil další komedii se statistickou zápletkou. Ram pa pa pam

plakát

Tanec draků (2010) 

Trochu Bollywood, trochu Hollywood...Na mě film působil tak, že režisér si vzal to nejhorší z obou filmových velmocí, protřepal, zamíchal a máme tu efektivní automobilové honičky a napínavé střílečky společně s plytkou romantikou a láskou, která hory přenáší. Obé ovšem značně skřípe, akční scény jsou nedotažéné, stejně tak romantický příběh a dohromady mi to zkrátka neladí. Nicméně moderní indickou produkci to táhne na západ a podobných snímků bude jistě přibývat, což mě jako milovníka klasického bollywoodu mrzí, ale nenadělám nic. Sic mě to vůbec nenadchlo…, ale nu což, kamera je cool, hlavní hrdinové sexy, Hrithik zatančil, tak dáme tři hvězdy.

plakát

Braindead - Živí mrtví (1992) 

Není to dost hnusné a není to ani vůbec vtipné. Humor je asi vůbec největší problém tohoto snímku. Snaha o chabou řachandu za každou cenu z toho dělá jen snůšku trapnosti. Víc bych si film užila, kdyby šlo jen o seriózní "béčko" s bezděčným humorem.

plakát

Tak jde čas (1965) (seriál) 

Je to hrozná píčovina, ale za tu neuvěřitelnou vytrvalost si tu hvězdičku zaslouží.:-)

plakát

Černá labuť (2010) 

Thriller z baletního prostředí proč ne, ostatně balet určitě není rozkošné navoněné pozlátko, ale pot, tvrdá dřina, závist, nenávist a předčasný odchod do důchodu. Doufala jsem, že tuhle temnou stránku baletu uvidím v Černé labuti a náznaky toho se tu opravdu objevily. Ale bohužel se ze zajímavého tématu zdaleka nevytěžilo maximum. Divák moc nepozná špatnou stránku baletu, ale pouze špatný scénář a herecký výkon Natalie Portman. Hororové vize a halucinace hlavní představitelky jsou podle mě úplně mimo mísu a daleko víc bych ocenila „tuctové“ psychické problémy baletky, která se dere na vrchol. Tohle pojetí mi vážně nesedlo stejně jako výkon Natalie Portman, která své herectví ve filmu prezentovala tupým výrazem v kombinaci s dramatickými hororovými pohledy. Její přerod v Černou labuť sice doplnila patřičně samolibým kukučem podpořeným temným make-upem, ale stačí tohle na Oscara? Je mi líto, ale mám pocit, že si ho vysloužila jenom za tu fyzickou dřinu, ale za to by se filmové ceny udílet neměly…

plakát

Králova řeč (2010) 

Můj jasný favorit na Oscara a vlastně mě docela překvapilo, že to nakonec vyšlo, neboť akademici se většinou s mým názorem neshodují. Tady není moc co dodat, zajímavý příběh, skvělé herecké výkony, velmi příjemný film, což mu v mém případě bohužel ubírá pátou hvězdičku, na můj vkus až moc příjemný, chtělo by to větší dávku syrovosti a autenticity. Na druhou stranu, proč si to prostě neužít tak, jak to je. Králova řeč má svoje mouchy, ale vlastně se mi to hodně líbilo a možná si tu pátou hvězdičku ještě rozmyslím…

plakát

127 hodin (2010) 

Zrovna mě moc nelákal snímek, kde většinu stopáže trčí chlap v díře, ale nadmíru lichotivé kritiky a hlavně Danny Boyle ve mně vzbudily zvědavost, jak se asi dá zpracovat tak nezáživný námět, aby to někoho bavilo a dokonce z toho padnul na prdel. No, pro mě z toho vyplynulo, že se to prostě záživně zpracovat asi nedá, i kdyby Franco s rozdrcenou rukou trsal na bollywoodské vypalovačky. Vážně to byla hrozná nuda a já si jen přála, ať už si tu ruku konečně třeba přehlodá a film skončí. Ale než došlo na samotnou amputaci, dodělala mě Ralstonova motivace k přežití v podobě halucinace o případném synovi. Pominu to, že mu šutrák rozdrtí ruku a zjevně ho to vůbec nebolí i to, že mu spadne nožík a on odkudsi vyloví perfektní klacík, kterým ho zvedne, třeba se to takhle vážně stalo, určitě je Ralston frajer, ale samotný film se mnou zkrátka nepohnul víc, než zpráva v novinách.

plakát

Divotvorný hrnec (1968) 

Těžko uvěřit, že chlapík, který má tohle na svědomí, to o čtyři roky později dotáhnul až na Kmotra...

plakát

Uvnitř tančím (2004) 

Tomuto filmu jsou tu často vytýkány dvě věci. Přehnaně hraje na city a z diváka se urputně snaží vymáčknout slzu dojetí a fakt, že dosti nereálně zobrazuje život lidí na vozíku. S prvním tvrzením příliš nesouhlasím. Samozřejmě se ve filmu hraje na city, ale vzhledem k ústřednímu tématu jsem spíš čekala, že to bude daleko horší. Nestalo se, film mě citově neznásilňoval a ani v závěru se to s tou srdceryvností tolik nepřehánělo. S druhým tvrzením nelze nesouhlasit, ale to bylo právě to, co se mi na filmu líbilo. Ostatně se domnívám, že kdyby se snímek více zaměřil na reálný život postižených, citového vydírání bychom si užili o mnoho více.

plakát

Devdas (2002) 

Je asi těžké hodnotit klasickou bollywoodskou produkci s hudebními a tanačními scénami, častým nehorázným přehráváním herců a mnohdy děsivou režií vedle "seriózních" filmů. Buď těmhle indickým spektáklům přijdete na chuť nebo to pro vás budou doživotní donebevolající kraviny. Ačkoliv se považuju za náročného diváka, mám zkrátka pro bollywood slabost, a tak mu budu zřejmě vždycky trochu nadržovat. Je to samozřejmě strašná nespravedlnost, to co naprosto odsoudím u průměrných hollywoodských filmů, to u těch bollywoodských toleruji a ještě si to užívám. Jsem prostě fanda, ale nemám tužbu někoho přesvědčovat o kvalitě bollywoodských filmů. Výjimku udělám u nejnovějšího ztvárnění Devdase, který má sice klasické prvky bollywoodu, ale objektivně věřím, že je zkousnutelný i pro člověka netknutého nebo přímo odpůrce bollywoodu. Asi ne zrovna na 5* jako u mě, ale řekla bych, že strčí do kapsy většinu současné hollywoodské produkce. Zkrátka a dobře se domnívám, že tento snímek je ukázkou toho, že i klasický bollywood nemusí být úplná hovadina.:-)