lamps

Bohužel asi tak poloviční zábava, než jsem od toho očekával. A přitom to má skoro veškeré ingredience zábavně pokleslé podívané, jejichž sečtením neúprosně vzniká specifický kult - úžasně toporné herce (s výjimkou Plummera a vlastně i Hasselhoffa, jenž hraje oproti hlavní dvojici dost civilně), laciné kulisy, porno kostýmy s retro účesy a neskutečně cheesy dialogy, které jsou často opravdu vtipné. Jenže vážné dramaturgické uchopení jinak lehké zábavě moc nepomáhá a například závěr už je prostě jen nepovedenou kopií Star Wars, která vzbuzuje spíš lítost než upřímný smích. Ale robot byl super a bikiny Caroline Munro jakbysmet.

Je mi nějak úplně jedno, jestli to má dokumentaristické rezervy (jakože má - je to sladký sentiment). Tohle může neoslovit vážně jen někoho, komu ukradla srdce spolužačka Maruška ve čtvrté třídě, a zapomněla ho vrátit. Neotřelé, krásně natočené a ukazující, že spojení hnusných lidí s krásnou přírodou prostě je možné.

Naprosto standardní dokument, který si samozřejmě neodpouští trochu okaté agitky, ale jinak jde o řemeslně bez problému zvládnutý pohled do zákulisí, který se jen snaží o trochu porozumění. Vášnivé reakce však dokazují, že to v době, kdy je každý pivař největší expert na mezinárodní vztahy, na ekologii i na Gretu, zkrátka není možné. Jen kvůli takovým té holce vážně začínám fandit, jinak by mi byla naprosto lhostejná. 60%

Zajímavý případ. Evidentně nedotažený a násilně rozcupovaný film, v němž mohlo být mnoho dobrého, ale ve strachu nad krachem se vsadilo na maximální efekt a... film v kinech krachnul. Chudák Brolin, který byl pro tu roli jako stvořený (a který sám výsledek nenávidí), se naštvaně potácí zkratkovitým a dutým příběhem, jenž sotva pokryje dlouhometrážní stopáž a je na něm hrozně vidět, že se plno věcí vynechalo. Od tvůrců Zastav a nepřežiješ se možná nic jiného čekat nedalo už od začátku, ale potenciál tu zkrátka byl - a nemluvím jen o hvězdném obsazení, z něhož nakonec vyčnívá jen ten Brolin (Malkovich je hrozná karikatura a Megan ukazuje pěknou tvářičku příliš málo). Jonah Hex by měl dostat hezky opečovanou minisérii, ne tenhle zběsilý škvár.

Trochu mi to připomnělo Fincherova Zodiaca. A nemyslím tím samozřejmě po formální stránce, spíše jde o pocit, který sledování obou děl evokuje - pocit opakovaného zmaru tváří v tvář nelidskému nepříteli, jenž nenásleduje žádný racionální vzorec a nenechává takřka žádná vodítka, která by jeho až mysticky děsivé konání umožnila včas zastavit. Ale zatímco Zodiac přinesl kompletní zpochybnění a rozklad procedurálního vyšetřování, v tomto případě se vraha polapit podařilo a celý proces tedy pochopitelně směřuje k tíženému zadostiučinění - tvůrcům se totiž podařilo odvyprávět poměrně osobní příběh dvou policistů, kteří v průběhu vyšetřování takřka nezamhouřili oka a báli se o životy svých rodin, a skrze často velmi brutální náturu jednotlivých zločinů a množství dobového materiálu je divák nevědomky nucen oživovat samotnou atmosféru zákulisí (na níž Zodiac z velké části stavěl) ve své vlastní hlavě. Aktéři navíc vypráví události chronologicky a k jednotlivým vraždám se vracíme podle toho, kdy byly motivačně propojeny s klíčovým podezřelým, tudíž dobře funguje i udržování zvědavosti ohledně toho, která stopa kriminalisty k neúnavnému maniakovi nakonec dovede. Motivační škála kolem celého případu je samozřejmě nesmírně komplexní a ne vždy se daří tnout vyloženě do živého - některé výpovědi pamětníků nemají tak konstruktivní základ jako jiné a občas škodí protahované fiktivní dramatizace (v tomto formátu by zkrátka mělo jít o nepřetržitou záplavu informací, které spojují tehdejší hypotézy se zpětnou reflexí v různých tematických kruzích), ale přesto je dokument velmi dobře strukturovaný a bez problému drží pozornost od první do poslední minuty (čemuž napomáhá i promyšlené dávkování klíčových zvratů i dalších otázek do závěrů epizod, přesně ve stylu seriálového vyprávění na pokračování). Nevadila mi ani vyšší míra názorové subjektivity a ani občasná oslavnost mužů zákona, která vytlačovala jakékoli hlubší emoce - stejně tu nešlo o psychologii, ale jen o popis vyčerpávající procedury. A na mě to dost zabralo. 85%

Druhý nejhorší film, jaký jsem kdy viděl. A myslím, že jsem toho viděl dost (i z toho negativního spektra), abych tím mohl komentář ukončit.. Ale pozor, je to zároveň jasný kult!! (hlavně první scéna s Torgem a slepičí dohadování všech manželek šíleného vůdce kultu)

Náhodou super zábava. Nejsem batmanofil a můžu tedy s čistým svědomím napsat, že podobně imbecilní a nedospělou velkoprodukci bych uvítal daleko častěji - ono to totiž fakt vypadalo, že každý před kamerou si je vědom toho, jak srandovní guláš Schumacher připravuje. Není tam vlastně šance na vydechnutí - Arnold sází od druhé scény jednu perlu za druhou, Thurman vypadá snad nejlépe ve své kariéře, Clooney je sympaťák, který se tu nějak ocitnul a dokáže to ustát, a ty barvičky všude kolem... Drogové požužňáníčko. Ten film předchází neuvěřitelně opulentní pověst, a stejně mě svým způsobem rozsekal - až teď zcela plně chápu, proč se Chris Nolan rozhodl vydat zrovna na tuhle záchrannou misi..

Dva renomovaní filmaři (přičemž ten jeden už bohužel ve stádiu senility) se spojí přes zoom a dohodnou se, že narychlo splácají film postavený na tom, proč spolu vůbec musí komunikovat online. Lockdown je opravdu podívaná, která jakoby vznikala rychle na koleni - chce být dobově výstižná a satirická, ale je divně afektovaná a nudná, chce být romantická a apelující, ale je studená jak psí čumák a místo povzbuzení do nelehké doby vlastně propaguje myšlenku, jak lze tuto dobu zneužít ve svůj prospěch. Pár slušných vtipů tam je (i když chudák Edgar Allan Poe) a Hathaway je čím dál hezčí, ale většinou jde o utahanou přehlídku zbytečných dialogů, které by z pusy nikdy žádný normální člověk nevypustil - a obávám se, že tohle o normálních lidech být mělo. Vůbec nechápu, proč do toho Liman šel - Knight píše blbosti už delší dobu a tuhle nejnovější by nemohl zachránit ani sebelepší režisér. Je to holt o koronaviru a to prostě letí.. 40%

Sice to hraje hlavně v závěru dost na efekt, ale zvědavost je našponovaná na dost slušnou úroveň a osudem hlavní postavy dokáže příběh dokonce i příjemně překvapit. Carey Mulligan je dobrá (i když jsem se nemohl zbavit pocitu, že oproti ostatním vrstevníkům vypadá nějak staře) a vůbec - na to, jak blízko nekontrolovatelnému feministickému blábolu námět byl, tak nakonec vše drží dost přesvědčivě pohromadě a nesklouzává se k laciné parodii. Kvalitní #metoo jednohubka, která chlapy jen samoúčelně nese*e. :) 75%

Úplně v pohodě. Je to sice o dost více předvídatelné, než by bylo zdrávo, a motivace záporných postav zůstávají někde v šuplíku s nápisem 'nevyřízeno', ale zábava na odreagování je to dostačující. Alexandra Daddario tady dokonce i trochu hraje (vedle její vizáže tentokráte není herectví vůbec na obtíž) a z Johnnyho Knoxvilla se vyklubal moc zajímavý slizoun, ta role mu dle mého sedla, i když zůstala poddimenzovaná. Jen ti chlapi byli dva padavkové.. schovávat se ve spižírně před fyzicky o dost slabším a evidentně nijak výrazně ozbrojeným nepřítelem, to jsem nějak moc nepobral (pravda, ono se to takhle mluví, když na mě ženy neútočí s obdivuhodnou vytrvalostí). 60%