papuchalk

Tohle není jen o metallice, to je o každým světoznámým muzikantovi, který vydělal první milion. To je o každým chudákovi který hraje ty samý riffy několik hodin denně. Být hvězdou není jen o tom stát na pódiu a užívat si ovací a slávy. Jak se vypořádat s rutinou tvorby? Jak udělat další album, když je potřeba jen zajít do studia a natočit to co od vás všichni čekají? Po těch vydělaných milionech celkem neřešitelný zadání... zvlášť když vám to už všechno leze krkem, a z dalšího tuctovýho riffu se vám zvedne žaludek. Další sada šablonek, který budete do zblbnutí obkreslovat hodiny a hodiny s lidma, který vás serou už jen tím, že dávají najevo, jak moc je to nebaví. Mnoho podobných otázek pokládá i zodpovídá some kind of monster.

V době kdy Darjeeling vyšel, mě připadal jako průměrný Anderson. Přecijen jeho styl začíná být okoukaný a lehce předvídatelný. Jenže potom jsem viděl další jeho dva filmy, které jsou o dost horší, a najednou mi došlo, že Darjeeling je vlastně super film :) Taky mi k jeho zvýšenému uznání dopomohla cesta na Srí Lanku, na čajové plantáže. A tím vlakem jsem se tam v horách taky projel.. akurát třetí třída v asii nevypadá jako ten vlak ve filmu :DDD

Šmarjá tak jsem viděl nejslabšího Andersona. Tohle už je na 90% pouze forma, do který vyplňuje těch 10% obsahu. Všechny ty záběry postav strnule koukajících rovně do kamery, vtipné přejezdy obrazu, neobvykle výtvarně ztvárněné prostředí hotelu a všeho, to všechno na čem to stojí a čím to je zajímavý, je vpodstatě krásně vymalovanej formulář daňového přiznání, který je pouze potřeba vyplnit v kolonkách jméno, adresa, RČ, rodinný stav atd. POkud by toto byl první film od Andersona, který bych v životě viděl, asi bych tleskal nadšením, ale prostě už to mám hodně okoukaný a nebaví mě to :/ Velmi slabý příběh o ničem, velmi málo vtipu, zato skvěle hrající Fiennes. Na pár hvězd to stačí. Výstižný komentář Marigold.

I když jsem navštívil Mayleovu oblast provensálska, i místa kde se film natáčel, Dobrý ročník u mě nijak nestoupnul. Tento film jsem ani nedokoual do konce. Byla mi dost nesympatická hlavní postava, což je docela problém, jelikož hlavní postava jak už to tak bývá svými činy a slovy film táhne. Ať už proboha táhne. Nesedl mi styl vyprávění. Zaujaly mne pouze odbočky do minulosti. Jinak je to překvapivě chladně natočený film o nesmypatickým chlápkovi, se kterým bych si sklenku vína fakt nedal. Už ani ten povedený fórek o Armstrongovi není dnes aktuální :) A nezachrání to ani ta Provence. Respektive ta tomu přidává nějaký ty body, aby to byl aspoň průměr.

Úvodní serie skutečně mají s názvem seriálu něco společného, totiž scénky se zaměřují na sedmdesátá léta v USA a jsou tedy o sociálních problémech, postoji k sexu, o drogách, o konfliktu generací. A opravdu dobře, vtipně, a často docela nekorektně :D Ale to je to co se mi na tom líbí. Nevím proč tento seriál nešel u nás hned v době vzniku, Místo toho tady běželo Beverly hills, Krok za krokem, a Přátelé, jinak NIC. No jasně, nekorektní humor prostě jít nesměl. O 5 let později byl u nás snad první seriál krutějších vtipů Al Bunda, ale ten mě vůbec nebavil a byl příliš jednosměrně zaměřený na zesměšňování otce rodiny. Pozdější série sedmdesátých let už se zaměřují spíš na vývoj vztahů mezi postavami, a připomínají spíš ty Přátelé, ovšem pořád je tam daleko víc humorných nápadů, např. díl kdy Eric zničí své snoubence Donně svatební šaty je opravdu povedený, přestože to je už bůhvíkolikátý díl bůhví kolikáté série. No abyste tento seriál začali sledovat potřebujete mít štěstí a vidět opravdu povedený díl, pak si všimnete že na tom fakt něco je a že to stojí zato.

Na vdově je dnes obdivuhodné zejména to, že se jim povedl děj s těmi záměnami překombinovat až k samotné únosnosti a přesto to dokázali zachovat přehledné a bez zjevných logických nedostatků. Z toho by se mohl poučit třeba rejžisér Nolan, který v ruce drží prapor všech "překombinovávačů" světa. Rovněž se jim povedlo velmi dobře namíchaným koktejem postav zvýšit vtipnost záměn na maximum. Dokonce při každé další záměně se smějete dopředu, když si uvědomíte jaký hokej to v nastavených vztazích mezi postavami způsobí :) Taky na tomto filmu oceňuju, že mě v něm docela baví Janžurová, která je mi prakticky ve všech ostatních filměch krajně nesympatická. Asi je to tím, že po většinu filmu hraje vlastně Hrzána, a pak Růžičkovou...

šílený fail po všech stránkách. První den jsem vydržel koukat 40 minut, další den hodinu, a třetí den jsem to po patnáctiminutových intervalech nějak dokoukal. Jestli byla Hari skutečná, nebo jen "otisk", a která byla skutečnější, je mi totálně jedno. Stejně tak, zda ten dům nakonci byl skutečný nebo to bylo na Solarisu. Je to prostě uplně jedno. NIc to nemění. NIc to nevyvodí. Mám rád scifi filmy, mám rád podobenství, mám rád mnohoznačné filmy, ale tohle byl jen takový slabý úvod do toho všeho. Nevím co všechno bych musel znát, nebo naopak nevědět, aby mi tohle něco dalo. Tak jinak, do roku 1972 byly natočeny asi tak 4 dobré scifi filmy, mechanický pomeranč, odyssea, Palenta opic, a Pane vy jste vdova! :D Takže tehdy to mohlo mít své opodstatněné místo v popředí... Ale koukat na to dnes a dát tomu 5 hvězdiček, lidi vy jste se zbláznili :) PS předlohu neznám, a ani ji znát nechci... Soderberghův remake ale někdy zkusím, nejdřív za 5 let až na tohle zapomenu.

Totální béčkový brak, kterému nejvíce škodí počítačový vzhled kreveťáků, a tím nemyslím grafické ztvárnění, ale celkový anatomický vzhled a pohyb (tedy anatomický koncept postav). Kdyby kreveťáci vypadali víc humanodině, možná by to celé nepůsobilo tak trapně. Ale todle? I disneyho kačer Donald by působil věrohodněji v roli kreveťáka :D Ten pokus o vysídlení počítačových alienů, kdy hlavní hrdina vyhrožuje kreveťákovi sociálkou, je jedna z nejtrapnějších scén filmu co jsem vůbec kdy viděl. Tomu nejde věřit, jen se tuze smát.

Narvalo se evidentně víc peněz na stavbu všech těch pevností, osad, měst, domů, obchodů, narvalo se víc peněz do výpravy (více míst), narvalo se více do hudby, více peněz do kostýmů, do herců (daleko víc postav než dřív), a bohužel efekt to mělo uplně opačný. Májovky jsou nejlepší v té jednoduché, lehce čitelné formě, s jednoduchým příběhem, s jedním padouchem, a s dvěma hudebními motivy. Jednoduchý příběh plyne daleko přirozeněji a dynamičtěji než tento paskvil, který se jakoby nemůže rozhodnout, co chce vlastně vyprávět. Mnoho scén film spíš brzdí, než aby ho posouvaly dál. Teď koukám do zajímavostí a zjistil jsem, že film se začal točit aniž by existoval nějaký scénář. Tak to hovoří asi za vše. Těžké je to vůbec dokoukat.

Těžko se někdy objeví dokument, který půjde Lancovi více na tělo, nebo dokonce pod kůži. Gibney byl zřejmě jediný kdo měl to privilegium být tak blízko a dostat na kameru některé upřimné odpovědi, za které je vám snad více trapně, než samotnému Armstrongovi. Bohužel (ale zcela pochopitelně) jediný kdo dostal tu šanci jít tak blízko, byl Armstrongův fanoušek, takže je to na polovině dokumentu tuze znát.. Naštěstí po "odhalení" se k tomu Gibney postavil čelem a pokusil se dokument dotočit tak, aby se dal vůbec zveřejnit, jinak by zahodil několik let práce. To se nakonec povedlo a ten odhalující materiál zkušeně nastříhali hned odzačátku dokumentu, takže film působí vyváženě. S padouchem Armstrognem hned naplno od začátku :::::::: Skvělý dokument nejen o LA ale o celé vrcholové cyklistice. V první části vidíme pořád Lance na čele pelotonu, vítězit. Ve druhé části jede s viditelně útrpným výrazem ve tváři, a kolem něj sviští Schleckové, Contador, dávají mu nafrak, a dávají mu svá poslední "fuck you sbohem", která si plně zasloužil. Ale co měli v sobě oni? A co ti daleko za nimi? Dále je poměrně překvapivé odhalení vztahu Bruyneela, Amrstronga a Contadora při TDF 2009, lidem z jednoho týmu, kteří bojují spolu, ale přesto proti sobě. Nicméně ještě nechutnější věc z dokumentu jasně vyplývá, že Armstrong nelituje toho, že celý ty roky dopoval a lhal, ale že se nechal "hloupě" chytit při pokusu o nic neřešící návrat do TDF 2009. Což je snad horší než samotný dopování. Ale bohužel, takových lidí kolem nás je strašně moc všude kolem, každý den. Je to prakticky norma. K dokreslení dokumentu doporučuji celý rozhovor s Oprah.