cunicekb

Hmm... Mám v sobě více pocitů a nevím, který vybrat. Oceňuji perfektní kameru, záběry na "její tělo" na které nejsme z jiných filmů běžně zvyklí. Drsnost sportovního prostředí je trochu jako z rychlíku, což neznamená, že je to špatně, naopak, je to rychle, vskusně a přesně vyjádřeno, žádný zbytečný vomáčky. Před filmem jsem nevěděla, jak se jí ten úraz stal a během filmu jsem to také úplně nepochopila, chtěla jsem vědět trochu víc, co je příčinou tak závažného úrazu. Strejda Google mi tedy moc nepomohl, ale alespoň v něčem objasnil, o co šlo. No, patrně je to jen profesionální deformace a jsem prostě ujetá, protože mi chybí anamnestické údaje, jenže hladina vody a pak střih na hlavní hrdinku v krunýři na lůžku mi úplně nesedl, na druhou stranu paradoxně oceňuji, že to nebylo rozpitvání kritického okamžiku na drama puzzle. Co se týká následné kariéry, chyběla mi trochu hlubší myšlenka, přece jenom když se rozhodujete, že se stanete pornoherečkou, musíte Vám běžet hlavou, že Vám to obrátí život i vztahy vzhůru nohama, stejně jako závažné zranění. Možná je tohle jen další fakt nebo právě ta myšlenka, které se zkrátka staly, bez dalších zbytečných vomáček. Stejný pocit mám i z konce jejího života, na jednu stranu jsem vděčná, že nevidíme pitvu nemocného zaživa, na druhou stranu bych čekala víc niterních myšlenek. Možná nám bylo řečeno, že i tak to bere hlavní hrdinka. Žádný velký sraní, co přijde, to překonám, co udělám je fakt, za kterým si stojím a tím končí veškeré myšlenky. Oceňuji a to velmi velmi vysoko, film nemoralizuje, ani neospravedlňuje jak rozhodnutí hrdinky, tak celý porno průmysl. Sexuálních scén bylo akorát a nebyly přehnané, toho jsem se původně bála, že totiž z celého filmu bude jen to porno, hodně dobré vyvážení, to je umění to takhle vychytat. Herečka byla opravdu nádherná a jak jsem již napsala, kamera dokonalá.

Emocionální a silný film o dobrotě jednoho člověka, jehož touha pomáhat se mění v opravdové činy a záchranu mnoha životů. Jako kontrast vidíme jeho pochyby a myšlenky o tom, jestli udělal dost a jestli mělo smysl to, co dělal. Koho by tahle otázka netrápila celý život, když by nevěděl, jak se zachránění mají? Moc se mi líbilo, jakým stylem byl film natočený. Starý sir Nicolas, jehož vnitřní i vnější život byl tak krásný a přes to se necítil jako hrdina, ale pomáhal dál a myslel na všechny ty děti, co se mu povedlo zachránit a ty, u kterých to už nestihl. Závěrečná scéna rozloží každého, když si ještě navíc vzpomene na tu skutečnou životní scénu. Film dává naději a touhu pomáhat.

SPOILERY! Film začíná a já bych nadšením vyskočila ze sedačky, ale brzo mě to přejde. Prvním záběrem filmu je poprava Marie Antoinette. Chápu záměr a chápu historickou souvislost. Jenže milá Marie má vlasy (teda paruku), že vypadá jak Brian May před návštěvou kadeřníka, což mě hned rozesměje. Pak děvence mojí starostlivé utnou hlavu, krev letí přes plátno, kat sebere její hlavu a s pokřikem zvířete ji ukáže rozběsněnému davu. Vypadá to jako scéna z filmu Souboj Titánů (1981), kde je místo hlavy Mariiny hlava medúzy. Film pokračuje. Rozhodně nemám iluzi, že by Napoleon byl miláček roku nebo svatej z nebe, ale plně si uvědomuji, že to musel být trochu i psychouš (jak to u vůdců bývá), ale stále vidím a převažuje pro mě jeho ohromný přínos pro novodobé fungování evropských států, inteligence, úžasná bojová taktika a mnoho dalšího. Nicméně, jak ho sleduju ve filmu, zdá se mi téměř jako nesvéprávné hovado, které urychleně potřebuje psychologa z krizového centra. Chybí spojitost jednotlivých historických událostí. Film působí tak, že uprostřed situace je najednou střih a ocitáte se v době po deseti letech... Nevím, jak běžný divák, ale chvíli mi trvalo, než jsem navázala na další časový úsek. Copak historie, je to film, není to učebnice, ovšem aby vynikaly scény, které nemají co říct a vlastně ani vůbec netuším, co jimi chtěl autor říct, to je trochu silný kafe. Dokonce ani ta bojová taktika nemá svoje místo. Nevím, jestli mě ten film víc s*re, nebo nebaví. Bojové scény, stříkající krev, práce s kamerou, efekty, to všechno je krásné, bohužel to nemá žádnou hlubší myšlenku. Dialogy, když už nějaké jsou, vypadají jako pokec opic ze zoo... Filmová hudba se občas trefí do nálady na plátně a chvílemi je i skvělá. U Waterloo se mi už zavírají oči. Mam li podle filmu shrnout postavu Napoleona, pak bych o něm řekla: Dost idiot plný strachu, co zvládne pár bojových aktů spíš náhodou a svoji manželku umí klátit jen zezadu. Jsem ve filmech celkem historicky benevolentní, protože jak jsem psala, film není učebnice, ale natočit něco, co je asi jako natočit filmový týdeník v roce 1945 o tom, jak vojska SS drtí Rusko, které nemá šanci na úspěch, to je na mě moc... Jedna hvězda za snahu.