Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Dobrodružný
  • Krimi

Recenze (296)

plakát

Gladiátor (2000) 

Ubohý scénář v dokonalém kabátě.

plakát

Harry Potter a Relikvie smrti - část 2 (2011) 

Díky Bohu je to za námi (doufám, že nikdo nevymyslí nějaký prequel/sequel)! Nedokážu hodnotit díly odděleně, všechny mi splývají podobně jako knihy, v jejichž závěru jsme si toužebně přála co nejrychlejší Harryho likvidaci. Ale celkově to bylo poutavé, zábavné, oddechové, lehounce dojemné. Radcliffe se nám od roztomilého školáčka přes křečovitého puberťáka vyvinul v docela schopného herce, ovšem Fiennesův Voldemort ve mně žádnou hrůzu nevzbudil. Možná, že mu místo dogitální masky měli nechat Fiennesův obličej, aby temný Ralph měl možnost ukázat, co v něm je. Tak jo - sbohem a šáteček...

plakát

X-Men: První třída (2011) 

Prequel X-Menů nezklamal, ale k dokonalosti mu chybí pár podstatných drobností. McAvoy ani Fassbender se se svými hereckými schopnostmi nemusí před svými předchůdci (nebo nástupci:-)) Stewartem a McKellenem vůbec stydět, ale Kevin Bacon byl spíš k smíchu, stejně jako Rose Byrne byla pouze roztomilá, ale herečka z ní asi nebude. V první třetině děj trpí roztříštěností způsobenou neustálým přeskakováním z místa na místo, na konci zase zbytečnou doslovností. Triky výborné, hudba dostatečně monumentální. Ale nejlepší byl stejně Wolverine ve svém hvězdném okamžiku!

plakát

Královna (2006) 

Film vypovídající především o absurditě dnešního světa, kdy média manipulují do nesmyslné hysterie milióny lidí a kdy umírněnost je pokládána za bezcitnost. Mediální masáž je zde podána velmi věrohodně a není nutné vědět, zda to bylo přesně a doslova tak, jak je zde popsáno. Krásně, citlivě a výstižně provedeno.

plakát

Poslední údolí (1971) 

Film jsem kdysi viděla asi ve svých 12 letech a zanechal ve mně pouze pocit militantního ateismu. Dnes, po mnoha letech, ve mně žádné emoce nevzbudil a stěží jsem udržela pozornost. Snad k tomu připěl strašlivý ořez obrazu při vysílání v České televizi, snad hudba, sama o sobě krásná, ale nějak se nehodící k příběhu, snad nepříliš povedený dabing (zejména ženských postav). Příběh mne nezaujal, motivace postav mi byly cizí, jediným výrazným pozitivem byl Michale Caine v jedné ze svých mladších rolí. Ve třicetileté válce bych se asi úplně ztratila...

plakát

Hra o trůny (2011) (seriál) 

S hodnocením jsem čekala až na konec první série, neboť rozjezd byl skutečně pozvolný a pro člověka nedotčeného literární předlohou trochu zdlouhavý. Ale po několika dílech představujících expozici ságy jsem byla zcela vtažena do děje, uchvácena dokonale ztvárněnými složitými lidskými charaktery, zaskočena zvraty děje i vývojem postav. Krásná výprava (samozřejmě, je to televizní seriál, kde chybí bombastické komparsy, ale o to vetší pečlivost je věnována detailům, například kostýmům a rekvizitám), monumentální hudba (zejména pod titulky), krásné herecké výkony převážně neznámých herců. Poslední záběr byl famózní, k nepřečkání do dalších dílů! Doufám, že další série přijde co nejdříve!

plakát

Ďáblova dílna (2007) 

Nehollywoodský film z netypického koncentráku, na německo.rakouské poměry dosti poutavě natočený, s nezvyklou hudbou a postavami, které rozhodně nejsou černobílé.

plakát

Emma (1996) 

Sice o dost lepší než britský televizní přepis z téhož roku s Kate Beckinsale, ale velmi přeslazené.

plakát

Pochyby (2008) 

Z fotografií jeptišek v podivných čepcích jsem očekávala angažované proticírkevní stanovisko vztahující se k médii zálibně probíraným kauzám sexuálního zneužívání dětí kněžími, a dočkala jsem se zcela něčeho jiného. Strhujícího dramatu o střetu konzervatismu a novátorství, disciplíny a uvolněnosti, pravdivosti a přetvářky, cti a pokrytectví. Kde byla pravda? Co převáží? Zůstávají pochyby…

plakát

Sedmá pečeť (1957) 

Film, který nepochybně ovlivnil řadu následovníků při vytváření středověkého světa aspoň po formální stránce (u nás Vláčil, Vávra, možná i Tarkovskij…), se svou černobílou kamerou, drsností, bezútěšností. Někteří z nich (jako například Tarkovskij) v souladu se svým křesťanským světonázorem však nevidí ve středověku jen mor, bídu, beznaděj, pokrytectví, ale především naději – která je skutečně nejvnitřnější podstatou této víry. A to je důvod, proč Antoniu Blockovi ani jeho spolucestujícím příliš nerozumím – vždyť bez naděje se žít nedá!