lennyd

Každý má rád celebrity. Někdo sbírá jejich fotografie, někdo jejich použité spodní prádlo, a společnost Lucas se zabývá sbíráním jejich nemocí. Syd (Caleb Landry Jones) je jedním z pracovníků v této společnosti, sám posedlý populární hvězdou Hannah Geistovou (Sarah Gadon). Když dostane příležitost dostat se k viru nemoci sužující právě tuto hvězdu, neodolá, a sám na svém těle virus vyzkouší. Netuší, že tentokrát je virus smrtelně nebezpečný... Přiznávám bez mučení, já ty Cronenbergy nějak nechápu. Stejně jako jsem tápal při "otcově" Crashi, tak tápu i při synově Antiviralu. Děj je natolik originální (a ulítlej), že ani nejsem schopen říct, jestli se mi líbil nebo ne (spíš ne). Nicméně absenci poutavějšího příběhu zde bohatě nahrazuje technicky filmová stránka filmu - např. kamera a scény jsou naprosto úžasné - všudypřítomná bílá barva (na které se krvavé skvrny obzvláště výjimají), hudba a tak. Jedině snad bych pro příště ještě doporučil méně zpomalených záběrů, no a samozřejmě trochu připlatit scénáristovi...

Existuje mnoho paralelních světů, a ve všech žijí klony každého jedince. Po smrti kteréhokoliv z nich se jeho síla rozdělí mezi ostatní. Toho chce využít Yulaw, který postupně zabíjí všechny své dvojníky, a tím získává na síle. Už mu zbývá pouze jediný dvojník, policista Gabe. Ten je ale po smrti ostatních klonů stejně silný jako Yulaw, a mezi nimi se může rozhodnout o toho jediného. Ale tento boj také může narušit rovnováhu celého světa... Nejvíce kladných bodů tento film získá díky originalitě námětu - ten se mi líbil, a vlastně k němu nemám jedinou výtku. Filmové zpracování už si ale pár výtek zaslouží - nikdo z přítomných herců mne nikterak nepřesvědčil, ani Jet Li, ani Jason Statham, ani Delroy Lindo. Nejvíce mne zklamal asi Jet Li, dost jsem se těšil na závěrečný souboj Jet Li vs Jet Li, ale ten mi přišel celý tak nějak odfláknutý (oproti tomu co dokázali oba Je Liové v předchozích bojích, tak závěrečný souboj byl vlastně o ničem - asi měl být divák napnutý kvůli tomu konci světa či co).

Měl to být odpočinkový víkend spojený s kempováním a vším co k tomu náleží (ženy, víno a zpěv). Navíc Ryan chce z celého víkendu natočit video. Jenže místo, které si vyberou jako cíl jim odpočinout nedá. Už první noc se začínají ozývat strašidelné zvuky a ve tmě se začínají pohybovat různé stíny. Místo rychlého úprku je Ryan přesvědčí, že musí vše zdokumentovat. Ani jeden z nich netuší, že z toho nemusí vyváznout živí... Po nevydařeném FF Alien Abduction, který jsem viděl nedávno, jsem se zařekl, že s tímto tématem nechci mít nic společného - a vida, netrvalo to dlouho, a ruka sáhla opět po tomto žánru. Leč musím hned na začátek přiznat, že tento je jiné kafe - a i když jsem zprvu měl k účinkující čtveřici trochu nedůvěru, nakonec jsem byl jak s filmem, tak i s nimi vcelku spokojen. Na FF žánr film nebyl ani tak moc zprasený, a i když "třesoucí se" kamera prostě musí být, tady to tak hrozné nebylo (takže sem tam bylo i něco vidět). Závěr (asi tak poslední půl hodinka) mne docela překvapil, nečekal jsem kam až se film z původního "kempování" dostane..

Když John zabije svoji přítelkyni, v jeho spolužácích vzbudí jeho čin velký obdiv. Nikdo nic nenahlásí na policii, a společně chodí mrtvou dívku okukovat. Nejvíce Johna obdivuje Layne (Crispin Glover), který si považuje přátelství nade vše a je ochoten pro jeho uchování udělat cokoliv. Oproti tomu Matt (Keanu Reeves) bojuje s vnitřním přesvědčením, že by měl být čin ohlášen. Udělá to i přesto, že tím může narušit kamarádství s Laynem?... Tak já nevím, tento film mne nijak nepřesvědčil. Námět je sice vcelku originální, leč těžko uvěřitelný - opravdu by se všichni zachovali zrovna "takto"? Čekal jsem, že z toho autoři alespoň vykřešou nějaký zajímavý závěr, ale ten mne taky nijak nenadchnul. Takže jen pár poznámek, proč se na film podívat - jedna z prvních rolí Keanu Reevese (a musím říct, že už zde ukázal jaký sympaťák je), jedna z nejlepších rolí Crispina Glovera (byť jsem si na jeho "přehrávání" musel chvilku zvykat) a úplně zbytečná role (v rámci scénáře) Dennise Hoppera (i když jeho vztah s nafukovací pannou taky není úplně obvyklý)...

Zpočátku to vypadalo jako úplně obyčejný den, ale v 07:23 se vše změnilo. Velká část obyvatel Země prostě a jednoduše beze stopy zmizela. Vyšetřovatel FBI Adam Riley (David White) se svým parťákem dostane celý případ na starost (i když pro něj má toto zmizení vlastní rozměr - zmizí také jeho nejbližší přítel). Postupně se Adamovi podaří zjistit, že zmizelí občané byli ti nejčistší (a také silně věřící), a celá záležitost tak dostává jiný duchovní rozměr... Mno, začnu tím, čím by tento film mohl být - mohl být filmovým zpracováním jedné staré knížky, kterou jsem četl, kdy také všichni beze stopy zmizeli a přežil pouze jeden člověk, který hledal co, jak a proč. Tímto ale bohužel film vůbec není. Film je bohužel velmi lacinou náboženskou agitkou o znovuzrození Ježíše, a tím, že pokud se budeme chovat jak se patří, tak máme místo tam nahoře předplaceno. I přes tento námět šlo film natočit mnohem zajímavěji a lákavěji (kdy by možná dokázal někoho obrátit na tu správnou víru), ale to se - možná díky tomu, že ovečky nedonesly do kostela dostatek odpustků - nepodařilo. Laciní (a špatní) herci, scénárista měl taky asi zrovna dovolenou, a režisér s kameramanem to moc nevytrhli...

Dospívající Jolana si příliš nerozumí se svým nevlastním otcem, který ji zneužívá, její matka ale stojí za nevlastním otcem. Otcovy návrhy dovedou Jolanu až k nejstaršímu řemeslu, kde jí ale žádné vykoupení také nečeká... Filmy začínajících mladých režisérů mám většinou docela rád, protože přináší do světa filmu alespoň částečné oživení, a sem tam se jim podaří zatuchlé vody české kinematografie pěkně rozproudit. O něco podobného se jistě chtěl pokusit i Matěj Chlupáček, který si na pomoc kromě svého umu (nebo neumu?) přibral i trochu kontroverzní téma. Leč dle mého názoru se to dvakrát nevyvedlo, ač jsem film poctivě dokoukal, tak nejsem schopen říct ani přibližně, co se mi autoři tímto filmem snažili říct - byť to ze začátku vypadalo velmi nadějně. K tomu, abych se to ale pokusil vykoumat při opětovném shlédnutí, mně ale už nikdo nedonutí...

Joseph, stárnoucí a osamělý muž, trpí nesnášenlivostí k celému světu (včetně sama sebe i svého psa). Naproti tomu nábožensky založená Hannah je dobrota sama, a pokud do ní někdo kamenem (např. její manžel), ona do něj chlebem. Je více než nepravděpodobné, že by tito dva mohli mít něco společného. A přece jen - když se jednoho dne potkají, uvidí, že pro každého z nich existuje ještě jiný život, než ten, který právě žijí ... Jak se mi stává poslední dobou často, i z tohoto filmu jsem kapku rozpačitý. Na jedné straně zde jsou excelentní herecké výkony ústřední dvojice, příjemně pomalé tempo a dobře zvládnutá audiovizuální stránka filmu a režie. Na druhé straně mne příliš neoslovil příběh - zvlášť ke konci mi nebyl příliš jasný jeho směr, a celkové ukončení mne taky moc nezaujalo. A pak mi byla (i přes skvělý herecký výkon) velmi nesympatická postava Hannah - takovéto lidi, kteří jsou "až moc hodní" úplně neberu (zvlášť ve filmu)...

Skupina dávných přátel se svými - nyní již dospělými - dětmi vyrazí na víkend na opuštěnou loveckou chatu v lesích. Nikdo z nich netuší, že tato chata se stane jejich posledním útočištěm před bandou krvežíznivých zombií... Tento film by se dal velmi jednoduše odmávnout jako další z zombie lowcost sraček, u kterých je škoda každého písmenka, které k filmu budou napsány - kdyby nebylo jedné skutečnosti - a to, že se autorům podařilo zajistit docela (na tento typ filmu) kvalitní herecké obsazení. Michael Madsen ani William Forsythe sice nejsou áčkoví herci, ale přece jenom, v takovýchto filmech se většinou vyskytují jen začínající herci a nebo naopak úplně vyšumělé herercké hvězdy. K W.Forsythovi bych přidal ještě jednu poznámku . v tomto filmu měl jeden z nejextravagantnějších účesů, jaké jsem kdy viděl - hodně dlouho jsem vůbec řešil, zda je to _ten_ William Forsythe, kterého známe z těch všech kriminálek (a aspoň jsem se při tom tolik nenudil)...

Florence (Rebecca Hall) navzdory předsudkům nestojí doma u plotny, ale zabývá se vyvracením mýtů týkajících se nadpřirozených a nevysvětlitelných jevů (a většinou dost úspěšně). Jednoho dne ji pozvou do chlapecké internátní školy, kde několik chlapců vidělo ducha a jeden ze studentů se ze strachu zabil. Navíc duch byl vidět i na několika dobových fotografiích ze stejného místa. Florence je jako vždy velmi skeptická, ale po příjezdu začíná zjišťovat, že na tom všem možná něco bude ... něco co se dotýká i její vlastní minulosti... Takovéto filmy mám rád, a proto dokážu docela jednoduše přivřít oči nad některými nelogičnostmi, které z celého filmu plynou. Jinak jsem si tuto duchařinu docela hezky užíval, a musím říct, že jsem se taky párkrát dost lekl (ačkoliv většina z těchto scén byla náležitě uvozená, takže by protřelý divák mohl lekačku očekávat). Nejvíc mne asi zaujal "aktivní model domu", a jen lituju, že tohoto tématu nebylo využito o chlup víc. Po filmové stránce (herci, hudba, vizuál) nemám vcelku nic co bych napsal - šedý průměr, ze kterého nic nevyčnívá..

Dříve jsem válečné filmy neměl rád, nudil jsem se u nich a vlastně mně, jako divákovi, nic nepřinášely. Pak jsem se přichomýtl k několika povedeným (Údolí stínů, Zachraňte vojína Ryana, a hlavně Bratrstvo neohrožených) a začal jsem si tento žánr docela dost užívat. Ale po "přežití" Velké červené jedničky musím konstatovat, že chyba není ani tak v žánru, jako v konkrétním zpracování. U tohoto filmu jsem se dost nudil (a že toho času na nudu bylo v téměř tříhodinovém filmu dostatek). Možná kdyby se autoři soustředili jen na jednu část válečného konfliktu, tak by to bylo o chlup zajímavější - takhle mi to hodně připomínalo seriál Pacifik. Jednotka vždycky někam přikvačila, pár jich zařvalo, pak zvítězili a posunuli se o dům dál. A tak kolem dokola...