Kaka

Epizoda o usmiřování, uvědomění a vykoupení. Do té zemité gangsterky z prvních dílů tohle má hodně daleko. Ani pětka nemění koncept celé šesté série, která je temná, depresivní a ukazuje hrdinu v značném stádiu psychologického rozkladu. Jakým směrem to strhne finále těžko říct, ale zatím to jako celek působí dosti kontroverzně.

Nekompromisní hypnotická temnota, kterou z letargie vytrhne jen úchvatně natočená scéna se samopalem v lese. S živelností a mafiánským feelingem původních seriálů to má společného nadále pramálo, ale jako drsné drama plné životních utrpení je to více než obstojně provedené.

Těžko pochopit, jak takhle velezkušený tvůrčí ansámbl dokáže vyprodukovat z tak šťavnaté látky, jakou Jurrasic World bezesporu je, takový paskvil. Nepomůže ani stará garda. Typicky zaprdlý Neill a vědátorský Goldblum v rolích, ve kterých jsme je žrali ve slavné jedničce, která je mimochodem VE VŠEM lepší a nebo alespoň stejná jako x-té pokračování. I ty staré dobré mechanické triky, kterých je tu docela hodně, zvládal Spielberg minimálně na stejném levelu, ale lépe na ně napasovat kameru a střihovou skladbu. Současný digifest ani nemluvě a když Bryce Dallas přeskakuje z baráku do baráku jako Bourne v Tangieru je jasné, že tahle snaha o frenetickou živelnou akci ala Bourne, jen s dinousary, opravdu nebude nic inovativního. Kdyby bylo tohle všechno, ještě by se to dalo snést. Alespoň ten popkorn se u toho dá přežvikovat. Ale scénář je z dílny nějakého člověka který je zřejmě soustavně na drogách a fakt, že to celé zmatené, roztěkané, nesourodé dinosauří inferno trvá 150 minut, celý tenhle megalomanský kolos posílá definitivně ke dnu.

Zasloužený hit, který dost možná ani nepotřebuje pokračování.

Není to ono. Další temná epizoda plná black gipsy magic motivů, které jsou vyhnané do příliš velkého extrému na úkor logiky a pragmatizmu hlavního hrdiny - nota bene střízlivého. Co trojku zvedá do průměru je postava Ady, která si dokáže poradit i s heavy hitters šajbami s nonšalantní elegancí a zároveň je snad jako jediná stále v oldschool módu z předešlých sérií.

Ponuré, temné, postavy mdlé a bez života. Ne nadarmo se občas říká no alcohol no fun. Pro hlavního hrdinu to platí zaručeně, pro tvůrce těžko říct. Účast es ve vedlejších rolích mohla být mnohem intenzivnější. Politické příběhové podhoubí může mít solidní potenciál, ale je potřeba kopnout do vrtule a pořádně rozjet Peaky fuckin Blinders mašinu.

Velkolepý návrat, který je esteticky šmrncovní, hudebním aranžmá opojný a zatraceně cool. Tak cool, až se začínájí vytrácet ty aspekty, pro které máme tenhle seriál o bohatých vidlácích vlastně tak moc rádi - například pořádná zápletka a emocionální zápřah. Tady to ještě nebyl takový problém, uvidíme, co bude v dalších epizodách.

Hotel Mumbai se povedl po všech stránkách. Je dynamický, akce je autentická, bez jakýchkoliv na efekt dělaných zpomalovaček a podobných nesmyslů, které do takovýchto filmů nepatří a hlavně se snímek absolutně vyvarovává zajetým klišé akčních thrillerů a problémů hlavních postav (pro které neplatí velmi často stejná pravidla jako pro ostatní smrtelníky), se kterými se po většinu stopáže zachází v rámci mezí realisticky a značně nešetrně. Mumbai zdařile, barvitě, napínavě rekonstruuje teroristický útok z roku 2008, který se nestal ve vyspělé západní civilizaci, takže o něm vlastně ani moc lidí neví a forma, jakou nám tvůrci tuto událost připomínají je vysoce nadprůměrná.

Odlehčená analýza dospěláckých starostí v dobře vybalancované komedii, v níž herecky zcela dominuje Ellen Page, avšak i celkový koktejl scén, dialogů a dalších herců je obstojný. Indie-emo alternativa ke všem těm "opravdovým" a vážně se braným velkým filmům s podobnou tématikou. Není to srdcovka, ale na jeden pokus to vidět lze.

Raritní bizár. Del Toro konečně po letech zavřel svoje obvyklé hračkářství a natočil nejdospělejší film za hodně dlouhou dobu, ne-li vůbec. Nightmare Alley je temná neo-noir krasojízda plná zvláštních existencí, zastřených motivací i lidských útrap. To vše ve fenomenální, labužnicky střižené vizuální stylizaci, která je vypiplaná do nejmenšího detailu. Není to vysloveně příjemné pokoukání a některé pasáže se trochu moc táhnou, ovšem své highlighty to má a je jich poměrně hodně. Kupodivu násilí umí být stejně intenzivní a zážitkové, jako některé dialogy a vzájemná interakce hlavních hrdinů. Bradley Cooper v nezvyklé roli, které se chopil více než zdatně.