Ulička přízraků

Zase skvělá výprava, kostýmy, kamera či spousta hereckých jistot. Ale jinak hra plná špatných rozhodnutí a neúměrné utahanosti. Poslední dekádu zoufale přeceňovaný Mexičan udělal další chybný krok. Kousky Purpurový vrch a Pacific Rim hodně neukočíroval, zajímavý rozhodně nebyl ani se scénáristickým snažením u Hobita nebo roztříštěné Čarodějnice. Tváří vody sice potěšil svou typickou stylizací, kdy znovu předložil řadu milých detailů, ale celkově toho bylo hrozně málo a emoce šly evidentně na túru na opačnou stranu než divák. I k tomuhle svéráznému příběhu přistupuje zpočátku osobitě, znovu nejede po prvoplánových kolejích, ale ani nemíjí nějaké zajímavé zastávky. Jeho manipulativní antihrdina opouští v předválečné Americe domovinu, přidá se k pojízdnému cirkusu, aby nakonec vycítil příležitost ve „čtení myšlenek“ druhých lidí. Spolu s nevinným děvčetem zamíří do velkého světa New Yorku, kde začne solidně vydělávat. Dokud nepotká vychytralou psycholožku. Jenže jak minuty přibývají, tím divákova pozornost v téhle obří porci minut klesá. Přešlapování na místě v prostřední části (asi mě víc bavil cirkus než velkoměsto) vynahradí závěrečné ostřejší pojetí. Guillermova inklinace k mysterióznímu světu tentokrát chybí, což je možná dobře. Emoce nicméně zase (skoro) na nule. (01.05.2022)

Nestřídmá stopáž má za následek optickou zdlouhavost filmu. Oproti tomu film disponuje tvůrčí osobitostí, má vytříbené (technické) atributy, mezi něž patří kamera Dana Laustsena, která skvěle umí střídat žánrové nálady. A poměrně pozoruhodné je rozdělení filmu do dvou odlišných částí. V té první sledujeme příchod nemajetného hlavního hrdiny do kočovného cirkusu s bizarnostmi, takže k vidění je největší silák na světě, nejmenší muž na světě, elektrická žena a mužská zrůda zakusující před obecenstvem slepici. V hlavní roli se představuje Bradley Cooper, a prostředí freak show dotváří Willem Dafoe, Ron Perlman, Toni Collette, David Straithairn a hlavně Rooney Mara, se kterou náš hrdina od kočovné společnosti odejde. Druhá polovina je od té první výrazně odlišná. Nese se ve výrazném nástinu neo-noir thrilleru. Na scénu významně napochoduje magická Cate Blanchett v roli podivné psychiatričky. A ústřední dvojice Cooper-Mara mají vlastní živnost, kdy s obecenstvem dokáží obratně manipulovat a nebrání se ani spiritistickým seancím, až se sami dostanou do smrtící pasti. Guillermo del Toro je technicky dokonalý, vzruch sice nedosahuje mimořádného měřítka, film postupně nalézal svůj rytmus. Zdlouhavější scény se dostavily spíše v té druhé polovině. Tempo, ačkoliv nebylo nikterak vysoké, místy znatelně uvadalo. Společná setkávání Coopera s Blanchett v její pracovně sice měla nějaký ten náboj, jen mně přišlo, že se vše dalo o něco více uspíšit a dostat se do náležitého tempa. Závěrečný úsek byl absolutně mimo. Režisér už asi únavou nenatočil materiál, co by zaujal, takže dojezd už je vyloženě slaboučký. Výsledkem je originální tvůrčí počin, co má pár vad na kráse, ovšem hledači vytříbených obrazových kompozic, osobitých režijních postupů a skvělých hereckých výkonů by film mohli vyzkoušet. 7/10 (25.06.2023)

Celkovo mi uniká zmysel tohto filmu, keďže je to pomerne verný remake filmu z 1947. Nebavme sa o novej adaptácii knihy, lebo ak si odmyslíme gore a trochu sexuality, je to len veľmi jemný update, kde nevidieť rozdiel skoro 80tich rokov od ostatného spracovania. Pravdaže remeslo je to prvotriedne, ale s výnimkou nervydrásajúceho finále (ktoré je tiež viac menej totožné s originálom), som sa väčšinu času nudil a márne tápal, že prečo toto všetko? Keby aspoň cirkus nevyzeral ako od Burtona a bol viac historicky verný (Gresham o nich napísal aj non-fiction knihu, takže bolo z čoho čerpať). Casting je pravdaže skvelý (prial by som si regulérny neo-noir s Cate Blanchet ako femme fatale), ale čo si budeme vravieť, jeden Tyrone Power schová celý tunajší ansámbel. Najviac ma nakoniec zaujali kostýmy a art-deco kulisy (kancelária psychiatričky je dychberúca). (06.02.2022)

Ulička přízraků je noirovou filmovou jednohubkou věhlasného Guillerma del Tora, která ve Vás dokáže stejně jako režisérův opus, Faunův labyrint, vyvolat pocity stísněnosti, úzkosti a deprese. A dolehne na Vás stejně intenzivně jako když se Frodo blíží v Pánu Prstenů k Hoře osudu, aby splnil své poslání. Divák si s přibývajícím časem uvědomuje svoji pozici bezmocného pozorovatele, kdy by rád hlavnímu protagonistovi pomohl, ale neexistuje cesta, jak toho docílit. Vedle Bradleyho Coopera ve filmu exceluje duo Rooney Mara – Cate Blanchett, které podávají prvotřídní výkon a role jim náramně sedly, stejně tak vizuální stránka del Torova snímku je standardně dechberoucí, plná detailů. Stopáž Uličky přízraků čítající více než 150 minut je zde s ohledem na emoce, které se snaží v divákovi vyvolat, naprosto legitimní a divák ji vůbec nepociťuje. Velmi dobře ve snímku fungují flashbacky, které v samotném závěru snímek umocní, a které přímo ovlivní Váš pohled na hlavní postavu. Pro diváky, vyznávající kočovný způsob života a kouzlo magie a manipulace mysli povinnost, pro ostatní na rozšíření znalostí o neo-noir žánru (Poslední noc v Soho, Prokletý ostrov, Černá Dahlia aj.) silné doporučení. Čtyři hvězdy. 👍 (27.01.2022) (28.01.2022)

Ulička přízraků má jiskru, sem tam z ní vyšlehne plamen, ale většinu času jen tak uondaně poprskává. Stylová podívaná, u které jsem ale víc přemýšlel nad tím, že bych se raději znovu podíval na Dokonalý trik, než se ztrácel v del Torových art deco kulisách. Dramatický oblouk je patrný prakticky od začátku, takže když k němu v závěru dojde nevzbuzuje žádné emoce. (04.02.2022)