Kaka

Woody Allen si jede takříkajíc stále to svoje, jen obměňuje cast, prostředí a různé modelové situace. Jádro je ale vždycky stejné. Vztahy a vše kolem nich. Nejinak je tomu i u Husbands and Wives, které mají dobrou dramaturgii, vypiplané improvizační scény a navíc i skvělou ruční kameru, která zvyšuje intenzitu klíčových vyhrocených momentů. Bohužel mi ale scénář přišel místy trochu uspěchaný a některé zásadní proměny a zvraty byly snad až příliš rychlé a zkratkovitě podané.

Sedmdesátkový cringe. Mohl bych polemizovat nad tím, že vytvořit postavu Forresta Gumpa na divokém západě a letargicky cloumat celkovou náladou filmu neustále sem a tam by mohl být skvělý nápad, ale to zřejmě jen pro fanoušky z nostalgie a velké obdivovatele Dustina Hoffmana, který se nadřel. Ten film je objektivně špatně napsaný, nezáživný a základními fundamenty nefunkční. Nad to všechno je technicky neuvěřitelně špatně natočený. Tolik režijních a kamerových chyb najednou - vůbec si nevybavuji, že bych něco takového viděl někde jinde, v jakémkoliv jiném filmu. Absolutní zmar a katastrofa.

Uhrančivě stylová retro jízda, která vzdává holt jak filmařskému médiu a řemeslu obecně, tak i Godfatherovi jako filmu samotnému. Velmi obratně a záživně pojednává o jeho vzniku a brilantně osciluje na pomezí precizní rekonstrukce skutečné události/mini gangsterky/dramatu z prostředí showbyznysu/buddy movie. S nonšalantní elegancí tohle všechno mixuje do skvělé sedmdesátkové koláže plné výborných momentek, "scorsesovské" dynamiky, zemitosti a skvělých herců. Po shlédnutí The Offer má sledování Kmotra zcela jiný rozměr.