Jurský svět: Nadvláda

Moderní kovboj Chris Pratt, ekoteroristka Bryce Dallas Howard a adoptovaný/unesený klon Isabella Sermon se setkávají se starší jurskou generací, jež udávala směr první trilogii. Kooperace nových hrdinů se Samem Neillem, Laurou Dern a na hraně sebeparodie se pohybujícím Jeffem Goldblumem měla být největším tahákem filmu – a skutečně jím je, neboť jinak snímek nic moc nového nenabízí. V duchu deváté epizody Hvězdných válek se jedná o nekončící zavalování diváka nostalgií a scénami, který by „tam měly být“, ale dohromady nic zásadního nepřinášejí. Naklonovaná dívka Maisie hledá své místo ve světě a není si jistá, co může považovat za vlastní identitu. Lidé po celém světě se musejí přizpůsobit dinosaurům, kteří byli na konci předchozího dílu vypuštění do světa. Další iterace roztržitého vizionáře Steva Jobse je od první minuty zjevným padouchem, přesto se o něm nedozvíme nic, co by stálo za pozornost. A tak dále. Navzdory masivní stopáži se vinou velkého množství postav nestihne odehrát nic nad rámec povinných blockbusterových atrakcí, jež však kvůli své rutinnosti neudělají nic jiného, než že prostě na chvíli zabaví. Ačkoli tedy hlavně kritizuji a na ploše dvou odstavců nadužívám slovo „nic“, nejde o do očí bijící průšvih – spíš jen o zbytečné pokračování, které nemá co říct. (19.06.2022)

Rozmáhá se nám tady takový nešvar. Když jdu v poslední době do kina, existuje minimálně 50% šance, že scénář psal někdo, kdo má diváky za naprosté idioty. Rád bych řekl, že přeháním, ale už mám tak nějak dost toho, kolik povedených „náhodiček“ se do jednoho filmu vleze. Máte problém? Na poslední chvíli se zázračně objeví záchrana. Ne jednou Horste! Dokonce ani dvakrát! Hlavní hrdinové jsou POKAŽDÉ ve správnou chvíli na správném místě, takže člověk prakticky nemusí mít strach, že by se mohlo něco pokazit. Výsledkem je, že se v kině brodíte nekonečnou smyčkou nečekaných problémů a nesmyslných záchran. Napětí nula… Moc tomu nepomáhá ani fakt, že „nadvlády“ je tady opravdu jen minimum. Z námětu, který v sobě skrývá hromadu potenciálu se vyklube prachsprosté nic. Když už to totiž vypadá, že by film mohl být (dejme tomu) kreativní, rychle se schováme do nějaké uzavřené lokace, abychom si nemuseli dělat starosti s reálným světem. Chápu, že k tomu přispěly problémy s produkcí, ale jako omluvu to neberu. Vždycky je lepší radši dva roky počkat než vyhodit ven proškrtaný produkt (i když ekonomicky se to nemusí zdát tak jednoznačné)… Jsem každopádně rád, že původní parta funguje skvěle, čímž se trojka Jurského světa drží aspoň částečně nad vodou. Ostatně i Bryce s Isabellou si dokázaly ukrást většinu scén pro sebe. Škoda, že kombinace obou „týmů“ neměla v téhle patlanině větší šanci vyniknout. (08.06.2022)

Když jsem kdysi usínal ve škole, šlo prostě odejít na autobus. S kinem je to složitější, protože dneska už je kino dražší než semestr na soukromý vysoký. Takže tiše trpím a jenom doufám, že moje oči mají mnohem delší životnost než lampy projektorů. Pustit dinosaury do světa nebyl úplně nejlepší nápad, stejně jako oblíct Dallas do černýho tílka. I to zelený z dvojky bylo lepší, nejkrásnější vzpomínky ale mám na bílou klasiku z jedničky. Čili se dá říct, že existuje analogie kvality mezi trilogií Jurskýho světa a výběrem tílka pro Howardovou. (08.10.2022)

Jednička se mi svou jednoduchostí líbila a dvojka byla přes příšerný scénář místy roztomilá. Trojka je jen úmorná. Colin Trevorrow neumí točit a Colin Trevorrow neumí psát. Nechápu, jak se v čele udržel, protože nemá jakoukoliv vykupitelskou kvalitu - film příšerně vypadá, je nepřehledný (i v dialogových scénách, natož v akci) a dějí se v něm nesmysly. Ale ne zábavné nesmysly, jen nudné nesmysly. Trojka legacy herců je fajn, ale ten film neví, co s nima... (08.06.2022)

Juráč od svého vzniku už realisticky oživil bandu pěkně hnusných a řádně děsivých mezozoikálních monster. Ovšem teď, ve svém šestém díle, vše překonal a tasil opravdovou makabrozitu a obludu z nejodpudivějších – strašlivého holocenského vizuálního predátora jménem Laurosaurus Dernbotoxus. Vskutku jednoznačný vrchol plastického malformačního CGI, na nějž se nevydržíte souvisle dívat více než 3 vteřiny, abyste ještě vůbec někdy měli chuť na řízek, a který v pohodě překonává i takové monstrózní veleještěry jako Dinocourtneyus Defectcoxus či Brontotellus Versacehnus. Budiž to varováním pro všechny štěrbiny, co se bojí důstojně stárnout. To si raději nechejte po padesátce vytvarovat na xichtě realistické silikonové hovno. Odpoutá to pohled od vrásek a budete vizuálně daleko snesitelnější! Alespoň pro masařky. Doufám, že chudák pan Neil, vypadající i bez klobásového jedu o deset let mladší, a dokonce krásnější než v roce 1993, jemuž nehumánní scénář nemilosrdně dicktoval se po té kafilérii sápat, dostal příplatky minimálně jako ve fekálním pornu. I přes veškerou vypiplanou monstrozitu se však jedná o zatím nejhorší Juráč, ekoteroristickou agitku pro celou neomarxistickou rodinu, kde si natáčející probuzená demagogická korporace pro vyplachování debilů za účelem zisku celkem úsměvně poručila scénář o jiné fuj fuj demagogické korporaci pro vyplachování debilů, co má uprostřed jurské džungle prohnilý, za účelem zisku negrolesby a semknutě inkluzní lidstvo potírající jablkový brontogůglkemp. Trochu to naštěstí vytahují nad hladinu žumpy těch pár obvyklých suchých hlášek rovněž nestárnoucího a bezbotoxového Zlatošvestkáče, sympatický Marek Taclík, jehož zjevně jeho nový tchán Árný dokopal do fitka, a opět naprosto nádherně udělaní a vcelku akční -sauři, -daktylové, -raptoři, -ceratopsové a další prehistorická havěť. Takže 2,4999999999, ovšem velkoryse přihazuji 0,0000000001, protože je to furt lepší než drátem do oka, a především než jakákoliv vážně se beroucí furtdokolová pičočalamáda o oelasťákovaných svištivých bukvolidech z obublinovaných omalovánek. (11.06.2022)