KarelR

Velká spokojenost. Tam, kde Temný rytíř útočí vybroušeným scénářem a precizní režiií, vytahuje Hellboy propracovanou fantasy atmosféru, tunu emocí a spoustu sebeparodických scének. Z filmařského hlediska Del Toro Nolana sice netrumfnul, ale přinesl slíbeného hláškujícího hrdinu, který ve volných chvílích mezi řezáním elfů a jejich přisluhovačů řeší vztahové potíže, přičemž je jedno zábavnější než druhé. Navíc je tu fajn linie s Abem, ultimátní prostřední část, která u mě strčila do kapsy začátek i konec a takové množství nápaditých potvor, že by z toho Lucas brečel štěstím. Ač se nemůžu zbavit pocitu, že je dvojka jenom předehrou ke trojce (která přijde bůh ví kdy), bavil jsem se náramně a moje víra v Del Tora se opět posílila. 9/10

Fakt se divím, že mě to tak bavilo. Možná je to tím, že jsem viděl hutnější rozšířenou verzi, která má k PG-13 vejšplechtu dost daleko, ale Ratner upekl zábavný přímočarý výplach, za který se rozhodně nemusí stydět. Záplavu klišé tu vyvažuje sympatická a soustavně hlaškující banda hrdinů, mezi kterou se kupodivu nikdo neztrácí. A Rock do toho vyloženě dává všechny svaly (srdeční nevyjímaje), což na prodání takhle svižného materiálu v klidu stačí. (7/10)

Smith a romantika? Ano! Jedna z letošních nejlepších. Nový příběh, stará klišé. Odsýpá to, padají pravdy ze života a kdykoliv to běží v bedně, nelze nedokoukat :)

Čekal jsem tragédii, dostal jsem tragédii. Se scenáristou Skipem Woodsem (první Hitman, X-Men Origins: Wolverine, Smrtonosná past 5, Arnieho Sabotáž...) je to prostě nadmíru jednoduché. Vypadl z něj totiž další tupý akčňák, ve kterém vás nezajímá nikdo a nic a doufáte tudíž v jediné – co nejkratší stopáž. Agent 47 má naštěstí jen 96 minut. I tak se ale jen budete chytat za hlavu, protože Woods vymýšlí jednu kokotinu za druhou a nestydí se přitom okatě vykrádat Terminátora, Bournea a další žánrové klasiky. Chvílemi potěší snaha o to, budovat některé scény jako herní levely (musíš se tady vyhnout všem kamerám atd.). Když se v nich ale pohybuje totálně marné obsazení a akce vlastně nudí stejně jako kostrbaté dialogy, je to dost k ničemu. Tak nashle za dalších 8 let, Skipe! (4/10)

Ugh, tak takhle ne. Jedničku Titánů považuju za průměrnej blockbuster s pár fajn scénama (škorpióni, Medúza). Z dvojky se ale kdovíjak stal ultradrahej skoro-televizní film, ve kterým čirá demence příběhu a nezajímavost všech postav spolehlivě ubíjí těch pár solidních akčních momentů. Ty tu měly bejt hlavní devizou. Jenže po úvodu s chimérou jde všechno do kopru a postavy se asi třikrát přesunou z bodu A do bodu B (mám docela problém tomu říkat putování), aby za cca 50 minut dorazily do neuvěřitelně lamoidního finále. Nic z toho, co naznačují trailery (konec bohů, válka s Titány), tu není vidět! Místo toho se to odkecá dvěma větama, člověk dostane pár bitevních střípků a jedno napruzený megamonstrum, a jde se domů. No nádhera. Jinak to má akorát dvě dobrý hlášky (spravedlivě si je rozdělili Nighy a Neeson), dva dobrý tracking shoty a asi nejnenápadnější romantickou linku v dějinách kinematografie. Ne, vážně jsem nechtěl zázraky. Když ale člověk v naději čeká na nějakou tu masakrálně cool scénu, aby po pár desítkách minut zjistil, že je na konci filmu a žádná asi nepřijde, je to celkem na****cí pocit. 4/10 a ačkoliv Hněv Titánů ubíhá stokrát rychlejc než čtyřka Pirátů z Karibiku, dokonale mi připomněl její nafouknutou prázdnotu.

No, název sedí. Neočekávaná cesta nabídla nostalgii a nosný dějový oblouk, Šmakova dračí poušť snaživé digibláznění bez hlavy a paty a v Bitvě pěti armád... se to řeže. Nečekejte plnokrevný třetí film. Spíš jde o druhou polovinu dvojky, která kašle na expozici a snaží se stát na Thorinově podivné cestě k šílenství (uf). Jackson se ale někde v půlce probere a začne sypat z rukávu to, co všichni chtějí vidět. Samotná bitva sice zásadně neoslní, protože se v ní řežou akorát digitální skřeti s digitálními elfy a trpaslíky. Asi 45 minut před koncem filmu se ale pár hrdinů vydá na osobnější misi a díky bohu z toho vypadne velmi nápadité a osudové finále, u kterého konečně přestanete nadávat na zelená pozadí a začnete Thorinovi, Legolasovi nebo Kilimu fandit jako o život. Jackson tak doslova za pět minut dvanáct sebere poslední režisérské síly. A vykřeše z tuhých soubojů a osobních momentů fajnovou rozlučku s jednou z nejoblíbenějších ság 21. století. Úplně zázračné zlepšení samozřejmě nečekejte a pořád platí, že se x věcí mělo provést úplně jinak. Závěrečný druhý dech (a všudypřítomný magor Alfrid!) ale za poslední návštěvu kina přeci jen stojí. (7/10)

Extended verze ftw! :) -------------------- Zhruba podle očekávání. Dlouhé jako týden a se spoustou zbytečných scén (Roklinka je smrtící... co se proboha bude cpát do rozšířené verze?), ale zároveň s parádními hádankami ve tmě a spásným, emocemi nabitým "závěrem". Příště už to víceméně může být jen lepší, ale musíte holt přistoupit na to, že má Hobit daleko blíž ke King Kongovi než k Pánovi prstenů, a že by se trpasličí skupina mohla smrsknout na polovic a nic moc by se nestalo. První část okázalého pohádkového digifestu se nicméně dosnaží k lehce nadprůměrnému hodnocení, které kupodivu nezajišťují nostalgické odkazy, ale spíš Jacksonovy nápadité hrátky v akčních scénách a humorná i pěvecká věrnost předloze. A mimochodem, jestli vám vadilo, že v Pánovi prstenů chodily i stromy... tady chodí i skály. Jackson se s tím nepáře! (7/10)

Dodnes si pamatuju, jak jsem v den premiéry vyšel z promítání Dvou věží a nadšeně zamířil zpátky k pokladnám, abych si tu nádheru okamžitě vpálil ještě jednou. Vůbec mě netrápilo, že se startovalo za běhu a končilo jen napůl. Přibyla totiž kupa výborných postav, větší otevření Středozemě fungovalo na jedničku a třešničkou na dortu byla geniální finální bitva. Je tedy Šmakova dračí poušť to samé v bledě modrém? Inu... ani omylem! Jacksonovy digihrátky tu naopak nabírají obludný a rozvleklý tvar, který v tom lepším případě budí nezájem a v tom horším vyloženě uspává. Největší highlight filmu, útěk v sudech, se přitom odehraje už po půl hodině stopáže (!). A i při něm je veškerá rozverná nápaditost trápena CGI zvěrstvy, která hobití ságu likvidují podobně jako o dekádu zpátky Star Wars. Všudypřítomná greenscreenová umělost ale není to nejhorší. Tím je nezajímavá banda postav (Bilbo je eliminován minimem prostoru, Thorin se zase mění v nudného maniaka), která absolvuje jednu utahanou zastávku za druhou, aby Jackson konečně předvedl draka... a vlepil vám do ksichtu možná nejohavnější filmový cliffhanger všech dob. Co je tedy ve finále platné, že je druhý Hobit vlastně dost akční a pořád se v něm "něco" děje. Ani desítky Legolasem nakrájených skřetů neuhasí touhu po napínavých, dojemných nebo jakkoliv jinak vtahujících momentech, které blockbuster od Petera Jacksona poprvé postrádá. Sem snad pořádnou dávku zábavy a emocí nedotáhne ani rozšířená verze... (6/10)

Vynikající blockbuster. Fajn postavy, spousta humoru a hlavně nářezové přestřelky, kterým kraluje snad dvacetiminutová pouštní honička, v níž zazní song z traileru. A vy prostě víte, že jste v akčním nebi. Ji-un Kim propojil Leoneho poetiku divokého západu s východním smyslem pro likvidaci bezejmených pistolníků, a dal tak vzniknou filmu, který bychom všichni tak rádi viděli přijít z Hollywoodu. Ale kdo ví, jestli se jej ještě někdy dočkáme. Každopádně doufám, že brzy přiletí datum české premiéry, abych mohl zajít znovu. Podobných filmů je v posledních letech zatraceně málo. 9/10

Prozřel jsem až napodruhé. Leopardí žena je sice perfektní komedií, ale Prázdniny májí oproti ní jednu značnou výhodu. Cukorovo dílko má totiž srdce. A ač se tu Cary s Katharine nesnaží uběhat a uhlásit k smrti, jejich postavy jsou mnohem zajímavější a film se tak celkově stává podstatně interesantnější podívanou. Here's to Johnny and Linda. Elá hop :)