Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Dobrodružný
  • Animovaný

Recenze (907)

plakát

Holiday Inn (1942) 

Astaire tančí, Crosby zpívá a nádherná vánoční atmosféra útočí ze všech stran... Ztracený klenot. "Souboje" dvou muzikálových velikánů jsem se docela bál, ale nakonec se z toho vyklubal prvotřídní zástupce žánru, ve kterém není nouze o originální ani legendární scény (Astaire tančící silně pod parou nebo jeho firecracker dance + Crosbyho filmová premiéra s White Christmas u hořícího krbu). Dojde samozřejmě i na spoustu špíčkování nebo přebírání dam a závěrečné "ateliérové odhalení" je takřka ultimátní fór. P. S.: Já jsem si hned říkal, že je to ten samý hotýlek jako ve White Christmas. A taky že ano! :)

plakát

Holka na hlídání (2007) 

Scarlett svůj sex-appeal poslední dobou nechává doma a začíná brát jednu nezajímavější roli za druhou. Co naplat, že hlídané dítě ke docela fajn a knižní předloha drží příběh nad vodou, když se nás každý deset minut snaží režisér zabít srazem příšerně vypadajících newyorských matek nebo nějakým ultratrapným fórkem. Ani Giamattiho snaha o taťku za všechny prachy nic nezachrání a musí to s Evansem (který stihne hrdinku sbalit během pár minutových setkání a na konci vyfasuje odporně růžovou košili) přetrpět až do sladkobolného konce. Nejedná se až o takové zlo, protože to příběhově celkem drží pohromadě, ale krom svátečních divaček nad tím zřejmě nikdo jásat nebude. 50% Dodatek: Alicia Keys je tu mnohem víc sexy než Scarlett, což by se rozhodně stávat nemělo. We want blond back!

plakát

Hollywoodland (2006) 

Už kvůli Benu Affleckovi v roli Supermana to prostě stojí za vidění. Škoda toho Daredevila, mohl urvat jinou komiksovou roli. Hollywoodland je jinak lehce nadprůměrným dramatem/detektivkou zasazenou do "starého" Hollywoodu. Feelingem evokuje Dahlii, takové to staré v novém kabátku. Sledujeme dvě linie, v první se Brody jako soukromý detektiv šťourá v údajné sebevraždě Reevese (Affleck) a řeší u toho problémy s vlastní rodinou a ve vlastním životě. V té druhé jsme svědky Reevesovi cestičky od neznámého herce po televizní ikonu - Supermana, což znamená hodně měnění partnerek a traumat ze škatulkování do jedné role. Mozaika naštěstí funguje a nikdy snad nemáte pocit, že jste vytaženi z jedné linie do druhé násilně. Rozhodně důstojný přírůstek do žánru.

plakát

Horší už to nebude (2006) 

Tak trochu jiný film. Ale když přistoupíte na Forsterovu hru, tak si ho prostě zamilujete. Nabušený herecký ansábl nemá slabý článek, originální námět je zpracován na výbornou a Maggie je zatraceně sexy... Chápu, že někomu to prostě nemusí sednout, a bude donekonečna rozebírat proč a jak, ale mě všechno pasovalo perfektně. I závěr, který Emma Thompson obhájí během jednoho rozvitějšího souvětí. Forster stoupá režijně a Ferrell herecky, jsem za to upřímně rád.

plakát

Horton (2008) 

Poměrně nabušené Hortonovy eskapády se trochu tlučou s vyloženě dětinskými fórky v Kdovíkově, ale protože si film slušně drží tempo a má krátkou stopáž, nudit jsem se nestihnul. 7/10 P.S. Pokémon sekvence je naprosto geniální! (pozn. Český dabing je velice slušný, akorát zpočátku geniální komentář Zdeňka Svěráka začne být po deseti minutách tak trochu nadbytečný a otravný.)

plakát

Hostel (2005) 

Jako horor hrůza (ne, v tomhle případě to není dobře). Jako komedie pro slovany naprosto super. Akorát nevím, jaktože to Tarantino tak dobře vymyslel. Že by místní předci?

plakát

Hra o trůny: Poslední hlídka (2019) (TV film) 

Za mě větší doják než celá osmá série (a to mi přišla v pohodě). Potěšilo hodně prostoru pro Vladimíra "Night Kinga" Furdíka, největší srdcař je ale stejně Andrew McClay. Snad se ještě někdy někde mihne.

plakát

Hrdinové (2006) (seriál) 

"X-Meni" jako drama? V televizním seriálu? Proč ne!

plakát

Hrdinové a zbabělci (2007) 

Tři jednoduché dialogy stačí Redfordovi k tomu, aby do nás 90 minut hustil více či méně pravdivé názory na politiku a život. Neříkám, že jsem mu to sežral, jenom říkám, že jsem se nestihl nudit a nadávat celou stopáž na vykonstruovanost. Kdyby nebylo patetických momentů jako zvážnění hudby při první zmíňce o jedenáctém září nebo zavěrečné "hrobové poetiky", mohl to být konečně přesvědčivý politický snímek. Takhle je to za rozporuplných 70%.

plakát

Hříšné noci (1997) 

Na první setkání s PTA se nezapomíná. Bože, ten člověk umí točit!