Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Dobrodružný
  • Animovaný

Recenze (907)

plakát

Chappie (2015) 

O trochu lepší než Elysium, pořád ale o kus horší než District 9. Blomkamp umí neotřelé postavy, divokou akci a nebojí se pořádných eRkových jatek, jenže zbytek mu pořád lítá sem tam. Chvíli nudí Chappieho učícími začátky, chvíli baví jeho zlodějským prozřením, a pak to najednou žene do slzopudného dramatu s technologickým přesahem. Při tom všem vás nutí obdivovat Copleyho herecký výkon, který je poznat z každého Chappieho pixelu, jenže na druhé straně stojí Jackmanův unylý záporák, který megaotravně mluví sám se sebou (co má holt bez sidekicka dělat). Celé je to zkrátka nevyrovnané a často tápající, jako by se Blomkamp nikdy nerozhodl, co a pro koho vlastně točí. A nejspíš to sedne jen hodně benevolentním sci-fi fanouškům, jimž herecké kreace podivínů z Die Antwoord přijdou zajímavě jiné a ne strašně iritující. Ještě že mezi ně patřím...

plakát

Charlie Bartlett (2007) 

Můj oblíbený žánr vyplodil další film, který se na problematiku střední školy dívá zase trochu jinak. Anton Yelchin si tu zahrál sympaťáka Charlieho Bartletta, který sice radí všem ostatním, co mají dělat, ale sám vlastně neví, jak s životem naložit. Je důležité stát se hvězdou školy, nebo spíš co uděláte ve chvíli, kdy jí jste? Svěží a zábavná komedie, ve které nezaostávají ani přihrávající Downey a Kat Dennings.

plakát

Chci to! (2007) 

Fajn britská komedie se sexy Electrou. Čekali jste snad něco víc?

plakát

Chechták (2007) odpad!

Takhle vypadá zhulený peklo, dámy a pánové...

plakát

Chorus Line (1985) 

Kde mají závodní filmy Le Mans, tam se muzikály chlubí Chorus Line.

plakát

Chuť znovu žít (2012) 

Taky čas od času bědujete nad tím, že Spielberg nebo Zemeckis netočí tak čistokrevně krásné filmy jako kdysi? No... alespoň že je točí Reiner.

plakát

I Love You Again (1940) 

Podvodníček Powell se při plavbě domů praští do hlavy a zjistí, že byl devět let někdo jiný. Jeho snobské alterego ale za tu dobu získalo krásnou ženu (Loy) a má továrnu na hrnce, takže se rozhodně oškubat celé "své" důvěřivé okolí. Škoda, že se film ve druhé půlce zvrhne do ohrané taškařice se zbytečným skautským výletem, protože ústřední duo září jako obvykle a z tohohle nápadu šlo vytřískat mnohem víc. Aspoň že tu není nouze o hlášky. "Where did you learn to dance like this?" "By mail." :-)

plakát

Indiana Jones a Království křišťálové lebky (2008) 

První polovina je plná hlášek a odkazů, druhá famózní akce. A závěr? Buď žasnete, nebo vás to znechutí. Jsem rád, že jsem v té první skupině a ve čtvrtek mažu podruhé :) 9/10

plakát

Indiana Jones a nástroj osudu (2023) 

Mojí mámě se ten film bude líbit. Zhruba s touhle myšlenkou jsem odcházel z pětky Indiana Jonese, která podlehla zvláštnímu fenoménu posledních let – ignoraci věku hlavního hrdiny. Pátý Indy by klidně mohl fungovat jako old schoolové dobrodružství, v němž Harrison Ford hlavně rozdává moudra, řeší hádanky a kraluje dojemným scénám, jelikož tohle všechno v osmdesáti zvládá na jedničku. V Lucasfilmu se ale místo toho rozhodli, že ho na sílu narvou do epického blockbusteru, který usilovně sype z rukávu jednu akční scénu za druhou.   Nástroj osudu vám tedy hodinu a půl hází do obličeje honičky a přestřelky často pochybné trikové kvality (a s velmi starým pánem v centru dění), jen aby se po „celém filmu“ konečně vyložily karty na stůl a začal ten opravdu důležitý příběh, k němuž snad nešlo dojít složitěji. Jakmile se začnou dít klíčové věci, je vlastně skoro konec – a vy máte pocit, že to celé sice bylo fajn, ale mohlo toho být výrazně méně, ocenili byste prokreslenější záporáky a nevadilo by vám, kdyby Helena byla opravdová postava a ne jen Phoebe Waller-Bridge hrající Phoebe Waller-Bridge.   Takže ano, bavil jsem se a občas jsem byl dojatý, ale chtělo to ubrat na prázdné akci, přisypat Forda v dramatickém módu a nechat si víc prostoru k řešení hlavního příběhu. Takhle je z toho jen slušná velkolepá oddechovka, která však na legendární trilogii kouká z opravdu úctyhodné dálky.

plakát

Indiskrétní příběh (1958) 

Jedna z nejúžasnějších romancí, co jsem v životě viděl. Dohen mistrovsky snoubí romantiku a humor a Grant i Bergmanová jsou nepřekonatelní. Navíc je tu geniální scéna s tančícím Carym. "Oh, I tell you. Women are not the sensitive sex. That's one of the grand delusions of literature. Men are the true romanticists." :)