Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Dobrodružný
  • Animovaný

Recenze (907)

plakát

Soudný den (2008) 

O Soudném dnu se nedá vyprávět, Soudný den se musí zažít. Pokud byste se totiž někomu snažili tenhle film vysvětlit, koukal by na vás jako na idiota, že pletete minimálně čtyři filmy dohromady. Tahle takřka nevyčerpatelná sbírka wtf momentů a přepálených klišé, prošpikovaná filmovými odkazy (jen vyjmenování těch na Mad Maxe a Útěk z New Yorku by mi určitě zabralo několik večerů u piva) je totiž filmovým nářezem první kategorie. Vzhledem k tomu všemu však Soudný den není filmem bezhlavým, ba naopak. Marshall se sice totálně utrhl ze řetězu, ale na to, kolik prostředí, stylů a hudebních motivů vystřídá, si film pořád drží pevnou dějovou linku a nikdy nezabočí do nějaké trapné výplně. Zkrátka pecka od A do Z a ač se zatím budu držet na politicky korektních 8+/10 (ano, ten střih bojových scén...), někdy, až se nikdo nebude koukat, hodnocení asi trochu upravím :) Do té doby si přeji hodně budoucích zhlédnutí. P.S. Jsem sám, komu přišel celý úsek okolo průchodu pod horou neuvěřitelně lotroidní? :)

plakát

Spectre (2015) 

Jako byla to docela útrapná podívaná. Spectre je splácané z toho nejjednoduššího nápadu, jaký šel z comebacku titulní organizace vytřískat, takže je celý příběh skrz na skrz průhledný a nepřekvapivý. Ano, tohle u blockbusterů nebývá zas tak zásadní vada. Nová bondovka je ale plíživé dvouapůlhodinové drama, ve kterém akční a dialogové scény soupeří o to, co vás účinněji uspí. Proč James zase slepě vleze do každé pasti? Proč většina putování připomíná některou z předešlých bondovek? A proč tu akční intermezzo vypadá tak, že dvě luxusní káry 10 minut jezdí po perfektně nasvíceném nočním Římě, aniž by do sebe byť jedinkrát ťukly? Jako by na place seděl zástupce té či oné firmy a dohlížel na to, aby se zapůjčenému žihadlu nic nestalo. A Mendes u toho jen rezignovaně plnil jeho přání a suše házel na plátno další a další prachy. Ano, nová bondovka se chlubí fajnovým otvírákem v Mexiku a má stejně precizní audiovizuál jako Skyfall. Ale proboha, proč je všechno ostatní ještě o úroveň horší než minule?! (5/10)

plakát

Spider-Man: Daleko od domova (2019) 

Hm, tak zase průměr. Už první Spideyho sólovka mě dost minula, a ta druhá je občas vyloženě útrapná. Celý nápad s výletem do Evropy nebyl marný, jen by na něj nesměla vyrazit kupa nezajímavých postav, které mají zbytečně moc prostoru. Peterovi spolužáci (a učitelé) většinu filmu jen bezcílně melou, takže se člověk musí chytat těch pár akčních scén, které… se do dějin žánru také nezapíší? Čekal jsem, že to zachrání alespoň nadějný Mysterio. Chudáka Gyllenhaala ale semlel nevýrazný scénář, takže mezi plusy patří jen Tom Holland, Zendaya a humor, na který se tlačí tak mocně, že to sem tam prostě klapne. Jako celek je tedy Daleko od domova vcelku zbytečné plácnutí do vody, u něhož jsou paradoxně nejlepší dvě potitulkové scény. Kéž by byly takhle povedené i ty dvě hodiny předtím! (6/10)

plakát

Spider-Man: Homecoming (2017) 

Zhruba to, co čekáte. Spidey je přízemní comicsovkou, která se snaží vecpat do žánru teenagerské komedie, bohužel tak ale činí trochu neohrabaně. Stopáž se vlastně dělí na oddechové superhrdinské blbnutí a klasický romcom o středoškolském loserovi, takže dostáváte dva filmy sešroubované do jednoho. Trpí tím hlavně tempo, které na těch 133 minut vážně není závratné. Jakmile se ale film (asi v půlce) dostane do Washingtonu, začne konečně šlapat a finále má několik vyložených highlightů. Bohužel mezi ně nepatří akce, která strhne jen výjimečně (nic na úrovni metra ze Spider-Mana 2 se prostě neurodí). Všechno tak musí odtáhnout Holland s Keatonem, kteří se obratně vyhýbají průšvihům minulé série a dělají z „Návratu domů“ hodně solidní žánrovku. Musíte na ní do kina? Žádná povinnost to rozhodně není. Pořád jsem se totiž nezbavil pocitu, že to celé mohlo být ještě dramatičtější, dojemnější a hlavně proboha kratší!

plakát

Spider-Man 3 (2007) 

Jako třetí přírustek do pavoučí série nám Raimi natočil parodii na komiksový akční velkofilm. A zábavnou. Jestli jsme to ale měli brát vážně, tak to poteš koště...

plakát

Spirit (2008) 

Bože můj. Nemůžu se rozhodnout, jestli to Miller hůř napsal nebo zrežíroval. Banda slavných herců se skoro dvě hodiny ztrapňuje ve "vizuálně zajímavém příběhu o ničem" a Spirita neznalý divák nejspíš vůbec nepobere, o co tu běží. Proč je ten maník nesmrtelnej? Proč na něj letěj ty baby? A jaktože Sam Jackson přehrává až do aleluja? Miller všechno pošle do bahna už během prvních deseti minut (doslova) a nezvedne se z něj až do konce, kde se dokonce nebojí naznačit sequel. Jako osoba, která má Spirita trochu načteného, říkám ruce pryč a zpátky ke kreslícímu prknu, Franku. Tohle ti krutě nevyšlo.

plakát

Spojenec (2006) 

Člověk by řekl, že další film o vyloupení banky nic nového přinést nemůže. Omyl. Může být originální, může být nápaditý a můžete se u něj hodně bavit. A Clive Owen si nekompromisně razí cestu do první ligy.

plakát

Správná dvojka II (1998) 

Ať mi někdo ukáže jiné, takhle povedené pokračování po třiceti (!!!) letech. Lemmon a Matthau sice ohromně zestárli, ale pořád sypou z rukávu parádní hlášky se stejnou elegancí jako kdysi. Jedna z nejsehranějších dvojic filmové historie si lepší poslední film snad ani přát nemohla.

plakát

Správní chlapi (2016) 

Správní chlapi jsou až příliš podobní Poslednímu skautovi, na kterého (už kvůli zákeřné nostalgii) bohužel nemají, a nejspíš by jim prospěla o něco údernější a méně zmatená zápletka. Shane Black si ale s diváky (i hrdiny) hraje záměrně a nakonec to do sebe celé zapadne, takže to není zas takový průšvih. No a co všechno kolem? Tady je na místě spousta chvály, protože jsme dostali bombasticky nahláškovanou komedii, která ždíme maximum hlavně z Goslinga a vždycky má v kapse nějaký nečekaně ujetý nápad. Black si zkrátka hraje s žánrem jako rozpustilé malé děcko. A jelikož nekašle na akci ani na postavy, mají Správní chlapi solidní potenciál na další nadšené projekce! (8/10)

plakát

Stalo se (2008) 

Tak tohle bolelo. "Pointa" vám pravděpodobně dojde už v páté minutě a z filmu se od scény v baru stane totální fraška, ve které všichni pořád opakují tři věci dokola v nejdementnějších dialozích, co jsem letos slyšel a zoufale se snaží o charakterní herectví (vážně ti chudáci četli scénář předtím, než se tomu upsali?). Nanejvýš předvídatelné, občas úděsně nudné a především, po většinu stopáže naprosto směšné. 4/10 P.S. Wahlbergův rozhovor s pokojovou rostlinou je asi největší WTF roku.