Tomyfrok

Nemůžu si pomoct, ale ne. Naprostone chápu, co chtěl autor říci tolika zbytečnými nepřesnostmi a chybami. Pokud jsem u Batman začíná váhal mezi třemi a čtyřmi, tak zde jsem chvílemi klesal až k pouhým dvěma hodnotícím hvězdám. Nejde o to, že bych se nenechal unášet skvělými akčními scénami, a přestože nejsem komixovým fanouškem, by mě nezaujal příběh netopýřího muže, jenže já mu to nevěřil. A zdaleka to nebyla vina slušně hrajícího Christiana Balea. Pokud se policii podaří odchytit nejnebezpečnějšího blázna ve městě a strčí ho mezi běžné vězně do společné cely... pokud k němu později pošlou do výslechové místnosti strážníka, aby jej osobně hlídal, přestože hlavní záporák je nevyzpytatelný a dokázal by zabít i tkaničkou od bot... pokud se z policií uzavřeného ostrova, kde čeká jen smrt nepokusí nikdo utéct, byť by musel třeba přeplavat pár desítek metrů širokou řeku… mno prostě je tu něco špatně a mně to dojem rozhodně zkazilo. Temným rytířem jsem si naplno uvědomil, že já a Ch. Nolan asi nebudeme filmoví přátelé - holt odlišný vkus, co se dá dělat. Jen bohužel ten jeho je víc mainstreamový. Ale stejně dám šanci i trojce. (hodnoceno ***)

Přestože pouze pár let starý a navíc zatím nedokončený, přijde mi, jako by se stal nový Batman přes noc kultovní triologií. U mých přátel rozhodně, a proto jsem se rozhodl, že už nemůžu dále čekat a tuhle fatální neznalost musím dohnat. A ouha. Neobešlo se to bez skřípění. Skvělý Zimmer, skvělý Howard, ale hudba není všechno. Film má více jak dvouhodinovou stopáž a musím přiznat, že první polovinu jsem vnímal opravdu jako úvod triologie - absolutní otrava. Druhá část je již o poznání lepší a konečně jsem se dozvěděl, o co tomu podivínovi s maskou a pláštěm vlastně jde. Tenhle film si možná zaslouží i lepší hodnocení, nicméně nechám si dveře otevřené až dle toho, jak zapadne do celku. Uvidíme, těším se na další. (hodnoceno ***) // (2016) Po letech mi dochází víc souvislostí a umím si počátek Dark Knighta pořádně užít. První hodina je furt dost nuda, ale jako celek to fungujevíc než dobře. (75 %)

Nepatřím mezi permanentní kritiky českého filmu, nicméně pravdou je, že mě pěkně dlouho nedokázalo nic příliš zaujmout. Nevinnost je něčím jiná. Na první pohled klasická česká filmová škola, na ten druhý nepatrná změna, která zvýrazňuje podstatu víc, než by jeden od Hřebejka čekal. Víceméně se mu podařila již Kawasakiho růže. V dalším snímku ale ukázal, že žánr dramatu s příchutí thrilleru opravdu zvládá. Vetchý zde nepřehrává, Geislerová hraje jednu ze svých nejlepších rolí a ano, i debutující Anna Linhartová se ukázala tak, že ji nejspíš budeme v českém filmu potkávat i v budoucnu. Co říci závěrem - snad jen to, že ne vždy je každý úmysl zřejmý a prokazatelný, ale o to víc může způsobit škod. (hodnoceno ****)

Ani nevím, čím mě tenhle film zaujal, ale nechal ve mně něco, kvůli čemu jsem po vypnutí filmu nemohl vypnout onen zvláštní pocit naplnění a přestat o něm přemýšlet. Ano, nádherná Rose Byrne zapůsobila, ale dozajista je třeba vyzdvihnout především hudbu. Nevím jak se to stalo, Ch. Lennertze vlastně téměř neznám, ale tohle mě chytlo a hnedka jsem se sháněl po soundtracku. Hugh Dancy byl místy trochu mimo realitu, a to i tu Aspergero-syndromovou, ale zahrál svou roli se ctí. Celkově byl tenhle snímek víc než povedený, ale ten závěr mu nějak pořád nemůžu odpustit. Ne, nejde to. (hodnoceno ***)