Recenze (93)
Po přečtení spalte (2008)
Šíleně absurdní, ač chvílemi až nezáživný film, který mne nezaujal i přes hvězdné obsazení. S velkou nepravidelností se sice vyloupne nějaká vtipná perla, pak však ticho po pěšině. Jedna z věcí, která mě upřímně pobavila byla závěrečná hláška s puncem naprosté dokonalosti, jinak nic moc. Spletenec vztahů je tu až příliš prvoplánový. Prostě průměr, nic světoborného. Tady bratři Coenové poněkud přestřelili, můj vkus leží tak o 50 stop níže.
Post Bellum (2009) (TV film)
Lehce nadprůměrný TV film, jenž je zároveň jednou z posledních rolí Vladimíra Dlouhého. Dost dobře na mne nezapůsobil, obývací pokoj s vysokým stropem zkrátka dost dobře nedokáže naplnit atmosférou prusko-rakouské války a zejména vztahů mezi jednotlivými postavami, tak celospolečenskými vztahy té doby. Hlavní představitel na mne působil toporně a tak nějak nepatřičně, klukovsky. Rozhodně ne jako oficír rakouské armády. Naopak Vilma Cibulková byla vynikající matróna a hampejznice.
Plán 9 (1959)
Já vážně nevím. Vážně ne.
Holky to chtěj taky (2001)
Trapný, nudný, oplzlý, hloupý, amatérský. A sponzoruje to Pepino.
Futurama: Benderova hra (2008) (video kompilace)
Humorná slátanina, která bohužel (snad z nedostatku invence) spadala v mnoha částech do trapné parodie na Pána Prstenů aj. Není to ucelené, zkrátka několik dílu sešitých dohromady. Na druhou stranu: Benderova hra je stále nadmíru vtipná a odkazuje na záležitosti, kterým jsem věnoval velkou část svého dětství (a to nemyslím hledání antikrystalu).
Parfém: Příběh vraha (2006)
Vizuálně i příběhově krásný film, který kypí emocemi a který vykouzlil závoj slz na mé tváři. Příběh nevinnosti a geniality, tekuté lásky a neuvědomování si věcí takových, jak se jeví lidem okolo. S gradujícím dějem a naprosto dokonalým vyvrcholením.
Případ číslo 39 (2009)
Jalový příběh se strašlivou Renée Zellweger v hlavní roli. Ta žena je mor.
Habermannův mlýn (2010)
Opravdu nerozumím tak nízkému hodnocení diváků z předpremiéry. Mlýn by byl skvělou výpovědí o českoněmeckých vztazích před, během a po válce, i kdyby nebyl natočen podle skutečných událostí. Je dobře, že film vznikl v této době, kdy se otevřela diskuze okolo zločinů Čechů spáchaných na Němcích. Po odkrytí hromadného hrobu zmasakrovaných německých civilistů u Dobronína film nešokuje, jen prohloubí zhnusení a rozšíří historický obzor o další epizodu.
Triumf vůle (1935)
Rozhodně skvělá ilustrace nadšení pro společnou věc, kterým velká část dojčáku v 30.tých letech planula, a které se ještě větší část rozhodně nebránila. Velkou čest výjimkám, jelikož vzepřít se tomu stroji bylo v podstatě to samé co sebevražda (často nejen společenská). Rozhodně doporučuji shlédnout každému, kdo nechápe, jak se ze skupiny individuí stává dav. Podmanivá přehlídka skoro dokonalých propagandistických záběrů a záměrů, které doplňuje burácivý marš. Už jen ta úvodní scéna, kdy se Adolf snáší z nebes a následně vystupuje ze svého letadla napovídá, že Riefenstahl vyniká svou prací se symboly. Co je krásné, to nemusí být nutně dobré. Vysoká výpovědní hodnota, poučnost, kvalitní zpracování a má konsternace třetí říší mě nutí k tomu ohodnotit tento film 5ti *, ač je velice složité hodnotit film, který vyvolává ve mě samém velice rozporuplné citové reakce. Jeden přínos Triumf vůle však rozhodně mělo: vidět všechen ten pořádek mě konečně přimělo k tomu, abych doma trochu uklidil.
Postava k podpírání (1963)
Surrealistická alegorie se spoustou skvělých nápadů (už samotná půjčovna koček je dobrá), která výstižně odráží šeď na oné straně opony, masáž jedné ideologie a naprosto absurdní vládu naprosto absurdních úřadů, jedním slovem byrokracie. Vynikající, netypická kamera, zajímavé střihy (křečovité, špatné přechody prozatím přičítám na vrub svému přehrávači :-)). Nadchla mě hlavně práce se zvukem v úvodní scéně. Bravurní a neodmyslitelná součást české bossa novy.