TwoFace

Velmi zdařilá adaptace skvělého stejnojmenného románu od Dmitrije Gluchovského. To, že sám autor k filmu napsal scénář, jde poznat a doufám, že bude dohlížet i na budoucí případné adaptace svých knih. Zoufalství, bezmoc proti nespravedlnosti, nicotnost jednotlivce a vypořádání se s následky vlastních činů – filmu se skvěle povedlo zachytit mrazivou a skličující atmosféru knihy, která hlavního hrdinu a čtenáře, potažmo diváka, obklopuje. A to i díky stísněně působící kameře a dobrému hereckému obsazení. Alexandr Petrov zahrál hlavního hrdinu dohnaného k okraji propasti, a následně i do ni samotné, velmi dobře a věrně předloze. Tu z velké a podstatné části tvoří Iljovy myšlenky a úvahy, které je však samozřejmě téměř nemožné převést do filmové podoby. Role smartphonu a zamyšlení nad moderním životem online, a z toho vyplývající kritika, jsou tak nuceny ustoupit do pozadí a život hlavního hrdiny se nepropojuje se smartphonem a životem někoho jiného, do tak velké míry, jako v knize. To by byla snad má jediná výtka k tomuto jinak skvělému filmovému zpracování. Škoda, že si snímek nenašel cestu i do českých kin…

— Tell me a story – in any language you want. — Na film podle života mého nejoblíbenějšího spisovatele jsem se hodně těšil, ale vůbec jsem nečekal, že ve mně toto dílo, které je bezesporu dílem uměleckým, zanechá takový dojem. Příběh o přátelství, lásce a dobrodružství. Filmařsky precizní dílo, při jehož sledování je zřejmé, že bylo natočeno s láskou a úctou, jak k samotnému Tolkienovi, tak k jeho příběhům. Sice ve filmu není vše historicky přesné, mnoho věcí z Tolkienova života je vynecháno, pár jich je přidáno nebo upraveno, a na samotné Tolkienovo dílo se film soustředí jen minimálně. Přesto se jedná o krásný, skvěle natočený, magickou hudbou podkreslený, inspirativní a emotivní film se skvělými herci, který mě dokázal naprosto vtáhnout do děje. Velmi nedoceněný a zcela neprávem opomíjený snímek. Helheimr!

Jsem velkým fanouškem Zaklínače a tak bych chtěl mít tenhle seriál vážně rád, jenže to opravdu nejde. Tvůrci vzali povídkovou předlohu (která je jako dělaná pro seriálový formát), okleštili ji a to, co ze dvou knih zbylo nacpali do osmi epizod, zmrvili a doplnili stupidním a nudným balastem, který seriál pouze stahuje dolů. Ale začněme pozitivy. Hudba je dobrá (až na tu nechutnou Marigoldovu popovou odrhovačku) a souboje mají celkem dobrou choreografii. Adaptace prvních tří povídek se ještě s přivřeným okem dá považovat za dobrou. Henry Cavill jako Geralt byl podle mě dobrá volba, do role mi celkem sedí a v jeho hereckém projevu se odráží i fakt, že on sám je velkým fanouškem knih i her. Že bude seriálový Geralt mnohem víc podobný tomu hernímu se dalo čekat. Představitelka Yennefer si mě nakonec taky dokázala získat, což se dá považovat za naprostý zázrak, jelikož tvůrci naprosto zničili její charakter, komplexní postavu přetvořili na feministickou „power fantasy“ a její vztah s Geraltem učinili naprosto bezvýznamným (chemie mezi zaklínačem a čarodějkou je naprosto nulová, přesto jsou jejich společné scény asi ty nejlepší). Z hlavního tria mi tak vyloženě vadí především herečka Ciri, a to i proto, že po celou první sérii působí její postava naprosto zbytečně (protože je). A tady se dostáváme k problému, kterým tato adaptace trpí. A to je nános zbytečných, zdlouhavých a nudných scén, které si tvůrci vycucali z prstu, a které především v pozdějších epizodách škodí scénám, které se (velmi okrajově) drží předlohy. Z nějakého důvodu se totiž tvůrci rozhodli, že zaklínačova a bardova dobrodružství musí přerušovat dvě příběhové linky odehrávající se v naprosto rozdílných časových rovinách. Kdybych neznal předlohu, byl bych ztracen. Seriál se totiž vůbec neobtěžuje s nějakou expozicí, ani se nesnaží uvést diváka do nového fantasy světa. Místo toho vychrlí hned tři příběhové linie, z nichž dvě jsou naprosto zbytečné. Proč sledujeme v první epizodě pád Cintry, když tu samou událost vidíme znovu (tentokrát chronologicky správně) v sedmé epizodě? Proč je Yennefeřin origin roztahán na několik epizod, když by v pohodě stačila jedna, a i ta by byla zbytečná? A jaký smysl mají naprosto bezvýznamné scény s Ciri, dopplerem a černým elfem? Ano, korektnost se nevyhnula ani Zaklínači, který se tak může počítat k dalším klasikám, které padly za oběť politické korektnosti. Svět založený na středověké Evropě je tak multikulturním místem bez jakékoliv logičnosti – někteří elfové jsou černí, jiní zase bílí. Černoši tu nejspíše osamoceně rostou ze země přímo uprostřed středověkých měst a vesnic, a působí tak jako pěst na oko. Charakterizace některých postav je naprosto jiná a nelogická, často změněná jenom proto, aby seděla k vymyšleným a v konečném výsledku naprosto zbytečným příběhovým linkám. Komplexní, silné a hlavně skvěle napsané postavy ze Sapkowského knih jsou zde zredukovány na jednoduché karikatury. To samé platí i o celém lore. Z prestižní kouzelnické školy se stal Azkaban; nejmocnější říše světa, která je pokrokovou společností s nejmodernějšími technologiemi, vědou a kulturou je banda barbarů v laciných zbrojích; trpaslíci jsou jen lidi s dwarfismem (není to náhodou vůči těmto lidem urážlivé?); z dobrosrdečných dopplerů jsou vraždící psychopati; chytrý humor z knih byl zredukován na co nejčastější opakování slova „fuck“; drak vypadá jako oškubané kuře (a ještě to je wyverna); no a černoši ve středověkých zbrojích zkrátka působí naprosto směšně. Slovanská a evropská atmosféra, kterou je Zaklínač znám a která ho odlišuje, se naprosto vytratila a celé to působí jako další generická fantasy. Zoufale se snaží být novou Hrou o trůny, jenže naprosto selhává úplně ve všem, co z Hry o trůny dělá dobrou adaptaci. Takhle to dopadá, když adaptaci kultovní evropské fantasy svěříte do rukou woke Američanky, která sice naprosto nerozumí předloze, kterou adaptuje, ale je natolik arogantní, že upřímně věří, jak skvěle se jí to povedlo a že světu Zaklínače a jeho postavám rozumí lépe, než jejich autor. Kdo čekal, že alespoň v klíčových a ikonických scénách budou tvůrci ctít předlohu, bude zklamán a znechucen. Už od samého začátku celá série vede k setkání Geralta s Ciri. Když k němu ale konečně dojde, jakýkoliv emoční dopad je naprosto ztracen. A to i proto, že důležitou povídku o prvním setkání zaklínače a malé princezny v Brokilonu se seriál rozhodl z nepochopitelného důvodu ignorovat. Dokonce ani nezazní ona památná slova: „Jsi něco víc, Ciri. Něco víc.“ Aneb jak totálně podělat jednu z nejdůležitějších a nejikoničtějších scén celého příběhu. S čistým svědomím mohu prohlásit, že starý polský seriál je mnohem lepší a věrnější adaptací, s mnohem větším emočním dopadem, než tenhle netflixovský paskvil, který raději nikdy neměl spatřit světlo světa. Kdybych předlohu neznal a kdybych nebyl fanouškem, asi bych si tuto „adaptaci“ užil mnohem víc. Ale pochybuji. Přitom to začalo celkem dobře. V závěrečných dvou dílech jsem však čím dál víc kroutil hlavou nad nejrůznějšími zbytečnými a hloupými odklony od předlohy, které pro mě seriál dokázaly stáhnout až na dno. Místy jsem měl pocit, že sledují hodně špatně napsanou fanfikci či lacinou parodii. Lze pouze snít o tom, jak skvělou a předlohu ctící seriálovou adaptaci bychom měli, kdyby se jí chopila HBO. Ve výsledku je netflixovský Zaklínač amatérsky natočenou, lacině vypadající, špatnou a urážející adaptací. EDIT: Když teď, o pár let později, sleduju, jak se tenhle netflixovský shit postupně čím dál víc potápí, klesá mu sledovanost a i Henry Cavill raději odešel poté, co se jako opravdový fanoušek musel potýkat s neschopnými showrunnery, co mají za to, že předloze rozumí nejlépe na světě a vlastně ji nenávidí, a i fanouškům tohoto paskvilu postupně začíná docházet, co je to vlastně zač, je to vskutku krásný pocit. EDIT 2: Dojná kráva, kterou Netflix s velkou slávou plánoval chovat, raději sama pošla. Zrušení seriálu po pouhých pěti sériích, nucené uspěchané dokončení „adaptace“ knih a s tím i zaříznutí dalších nesmyslných spin-offů mi přineslo krásnou škodolibou radost. Tak snad co nejdříve Zaklínače dostane do rukou schopné studio a konečně vznikne podařená a předlohu respektující adaptace, kterou budou mít na starosti lidé, kteří knihy četli, mají je rádi a kteří budou mít na srdci stvoření dobrého díla a ne jen snahu odškrtat co nejvíce položek ze seznamu politické korektnosti. Snad…

Skvěle natočený snímek, který si úžasně dokáže udržet divákovu pozornost, hlavně pak perfektní prací s kamerou, která vás naprosto vtáhne do děje. Iluze, že je vše natočeno na jeden záběr je dokonalá, přesto se však nemůžu ubránit pocitu, že právě tento styl filmu trochu uškodil. Vizuál filmu je nádherný a působivý, ale právě kvůli kameře trochu zaniká a realistické, pro film vytvořené zákopy a stovky komparzistů zůstávají až trestuhodně nevyužity. Přesto je 1917 velmi zdařilým, realistickým a nervy drásajícím zážitkem, který však plně nevyužil svůj potenciál.

Aquaman je badass už od devadesátých let, ale v obecném povědomí je stále zapsán jako béčková postava se schopnostmi na nic. Nyní se konečně může pyšně zařadit mezi „cool“ hrdiny, a to i díky Jasonu Momoovi, který si roli opravdu užívá. Epická podívaná s absolutně úchvatným vizuálem a skvěle natočenou akcí. Podmořský svět je nádherný, barevný a naprosto úžasně vyniká ve 4K. Krásné kostýmy, nejrůznější podmořské obludy, na Aquamana se prostě dobře kouká. I když je film součástí DCEU, překvapivě dobře funguje i sám o sobě. Vlastně nemám moc, co bych vytknul. Možná jen až moc marvelovský humor. Jinak je Aquaman parádní a zábavnou podívanou, která nejvíce zapůsobí svým vizuálním zpracováním.

Druhý díl Jurského světa je vizuálně super, obsahově však mnohem horší. První polovina na ostrově je sice efektní, ale přišla mi velmi odbytá a nevyužila svého potenciálu. Jeff Goldblum se ve filmu jen mihne, což je vážně velká škoda. Druhá polovina zaujme svou hororovější atmosférou, během ní jsem se však začal nudit a těšil se až bude konec. Což je u filmu s dinosaury zásadní problém. Hlavním dinosaurem-záporákem je opět hybrid T-Rexe a raptora, ale ještě jednou zmutovaný raptorem. Koncept uměle vytvořeného a geneticky modifikovaného dinosaura byl zajímavý v jedničce, ve dvojce už působí dost líně a bečkově.

Skvěle natočené drama o začátku kariéry jedné z nejvýznamnějších žen 20. století. Notorious R.B.G zde úžasně hraje Felicity Jones, kterou skvěle doplňuje její filmový manžel Armie Hammer. Oba dva se svých rolí zhostili naprosto parádně a jsou to právě jejich herecké výkony, které toto právnické drama podle skutečné události táhnou nahoru. Určitě by se z životního příběhu Ruth Ginsburg dalo natočit mnohem víc, ale i tak je On the Basis of Sex dobrým filmem, který dokáže zaujmout, a který nenásilně a sympaticky prezentuje důležité myšlenky.

— Assume everyone will betray you, and you will never be disappointed. — Solo měl od začátku potíže – hlavně mnoho nepřejících „fanoušků“, ale taky představitele hlavní role, kterému nikdo nevěřil. O to větším úspěchem film je. Po celou dobu se jedná o skvělou akční a zábavnou jízdu, která dává vyniknout úžasnému vizuálu plnému dechberoucích záběrů doprovázených epickou hudbou. Alden Ehrenreich příjemně překvapil a roli Hana Sola dělá velkou čest. Jeho ztvárnění postavy mám čím dál raději. Kromě Chewieho mu skvěle sekundují i krásná Emilia Clarke a jako vždy úžasný Woody Harrelson. Hlavní hvězdou filmu je však Donald Glover a jeho Lando, který je naprosto famózní a krade si všechny scény jen pro sebe. Film si na maximum užije hlavně ten, kdo zná seriály, komiksy a knihy. Spousta odkazů zasazuje snímek hluboko do zbytku univerza. Hlavně při jedné ze závěrečných scén může být běžný divák naprosto zmaten. Solo začal jako očekávaný neúspěch, ale stal se z něj překvapivě skvělý film a ještě lepší Star Wars. Rozhodně si zaslouží úspěch a taky sequel nebo hned dva. Doufám proto, že brzy na Disney+ vznikne pokračování.

— Tell those who come after us not to stay. The ships are gone. There is no way through. No passage. Tell them we are gone. Dead, and gone. — Adaptace skvělé knihy Dana Simmonse o osudech ztracené expedice sira Johna Franklina dopadla velmi dobře. Mrazivou a beznadějnou atmosféru příběhu o osudech posádky dvou lodí hledajících Severozápadní cestu se podařilo zdařile převést a to překvapivě věrně předloze. Kromě vypuštění několika skvělých scén, upraveného konce a zkratkovitosti bohužel nezbytné pro adaptaci knihy, tak nejvíc zamrzí změny v charakterech postav, kdy moji oblíbenci z knihy dostávají velice málo prostoru, popřípadě jsou z nich úplně jiní lidé. Jared Harris však hlavní postavu kapitána Croziera ztvárnil naprosto skvěle. Co bych ještě vytknul a štvalo mě po celou dobu je, že zatímco v knize všichni neustále mrznou, ani několik vrstev oblečení je nezahřeje a nikdo nezná jazyk domorodců, v seriálové adaptaci všichni chodí nalehko oblečení, nejde poznat, že by byla nějak velká zima a hned několik členů posádky skvěle ovládá jazyk Inuitů. I když mi tak deset epizod přijde jako skvěle dostačujících, po zhlédnutí poslední jsem si přál, aby měl Terror alespoň dalších pět epizod navíc. Stejně jako se mi nechtělo opouštět Crozierovu posádku v knize, nechtělo se mi ji opouštět ani v seriálu. Za mě je Terror velmi zdařilou adaptací úžasné knihy. Nevím, co má být smyšlená druhá série zač a proč parazituje na stejném názvu, takže tu nehodnotím.

Vážně jsem nečekal, že nejnovější (vlastně už třetí) adaptace Supermanovy smrti bude tak povedená. Troufám si tvrdit, že dokonce překonává předlohu, na které se už bohužel začíná podepisovat zub času. Drsná akce, silné emoce, překvapivě i skvělý humor, a hlavně naprosto epická závěrečná bitva s Doomsdayem. Tahle adaptace se nesmírně podařila!