Poslední recenze (713)
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/167/171/167171095_7460bf.jpg)
Říše světla (2022)
Mendese mám rád, ale tady šlápl hodně vedle. Prapodivný a hlavně nezáživný mix několika nesourodých témat, které jako celek neřeknou vlastně vůbec nic.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/168/939/168939141_wma048.jpg)
Horizont: Americká sága (2024)
Je paradoxní, že já vlastně nikdy neměl (a dodnes nemám) moc rád westerny z doby, kdy byl tenhle žánr ještě populární a na svém pomyslném vrcholu. A nemyslím si, že by to bylo věkem, takovému Tenkrát na Západě jsem dával dvě šance a jsem si jistý, že kdybych dal třetí, nudil bych se úplně stejně. Přesto jsem si v posledních letech vypěstoval pozitivní vztah k různým moderním variacím tohoto žánru (zásluhou zejména Taylora Sheridana). V letošním roce platí, řekl bych víc než obvykle (a s čestnou výjimkou druhé Duny), že čím menší návštěvnost kin, tím lepší film. Horizon je výjimečný velkofilm, a i když jde jen o první díl skládačky s množství načrtnutých, ale nedotažených zápletek, už teď to na mě dělá dojem, že to jednou bude mít statut klasiky (ano, navzdory tomu, že jde o kasovní flop). A jestli Tanec s vlky je Costnerův nejopěvovanější a cenami nejověnčenější dílo, tak tohle bude jeho životní dílo. Tato první část, vzhledem ke své spíše seriálové struktuře, nenabízí vlastně žádný uspokojivý závěr a končí jakýmsi zvláštním trailerem na druhou část, ty tři hodiny jsem to v kině přesto hltal téměř bez výhrad a nakonec tak mohu i o něco snáz zkousnout, že to musel odnést zrovna Yellowstone (ať už to s tou rozepří mezi Costnerem a Sheridanem bylo jakkoliv).
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/169/029/169029577_g7l1n7.png)
Hrabě Monte Christo (2024)
Po filmové stránce paráda se skvělou hudbou. Zprvu mi moc nesedli představitelé Edmonda a Mercedes, ale zvykl jsem si. Ačkoliv základní kostra předlohy je notoricky známá a zadaptovaná již byla mnohokrát, v jejím kontextu zatím nechci nějak komplexněji hodnotit, jelikož jí mám zrovna rozečtenou a jsem teprve v první části; nicméně i v první půlhodině bylo vidět hodně změn, takže předpokládám, že těch odklonů bylo dost i poté a že cíl zde byl podobný jako u loňských Tří mušketýrů, napsaných stejnými autory; tedy kompromis mezi modernizací Dumasovy klasiky a zachováním jejího ducha. U Mušketýrů, které jsem četl před více než 10 lety, se to povedlo a zde se domnívám, že zřejmě taky. Jen je za mě škoda, že vzhledem k obsáhlosti předlohy, než to všechno cpát do jednoho filmu, byť tříhodinového, to spíš mohla být trilogie celovečerních filmů a tím by se veškeré nuance předlohy daly prodat ještě lépe. Je ale nutno říct, že i v tomto formátu jde o velmi kvalitní dílo, které se díky své audiovizuální kvalitě vyplatí vidět v kině.