Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Krimi

Recenze (1 408)

plakát

Star Wars: Poslední z Jediů (2017) 

Za mě je úplně k uzoufání vždycky, kdy vidím jak si fanoušci čehokoliv stěžují, že to není jako to bylo dřív. To by Beatles s Bowiem nemohli existovat. Sláva Rianu Johnsonovi, protože kdyby nic jiného, tohle má nádech pokusu o vnesení nových prvků do trilogie. Stejně Lucas u I,l II a III nekopíroval sám sebe a přinesl příběh "pro novou generaci". Abrams na poprvé totálně zkopíroval Novou naději a neudělal v ní nic zajímavého, s čím by se dál dalo pracovat, jako že vůbec nic, a devítkou to přizabil. Naděje, že se v té trilogii někdo fakt vyřádí jako Yoda nebo Darth Maul či Grevious ale, přiznávám, nevyužil ani jeden z nich, respektive celé studio za nimi - vůbec nechápu proč. Spoiler free. Update: Po druhé návštěvě kina už nemám výhrady. Original: Neviděl jsem ani jeden trailer ani nic nečetl předem. Tudíž, všechno pro mě v kině bylo nové a ten pocit za to stál. Osmé Star Wars jsou blockbuster. Posouvají ságu zase o kus dál. Kombinují toho strašně moc. A to dobré, místy až kreativně výjimečné, shazují až příliš okatými nahrávkami cílovým skupinám, včetně dětí, čímž někdy připomínají mnohem více Phantom Menace, než to co se od nich nejvíce čekalo - Impérium vrací úder. Citlivě ubylo legendárních soubojů se světelnými meči, a přibylo společenských úvah. Bude hodně záviset na ochotě diváků odpouštět fakt, že některé sázky na jistotu jsou vyváženy vizuálními orgiemi, nadsázkou a několika odvážnými kroky do neznáma, včetně náročnějšího příběhu, který připomíná přesně to, co se stalo se Spectre Jamese Bonda - únava diváku ze série. Upřímně ale, tolik dobrých blockbusterů už fakt nevzniká. Natož takhle komplexních. A současně, některé jiné blockbustery (Planetu opic, Logana a Spidermana) jsem si letos užil, pravda, o dost víc. Jo, a Rogue One podle mě byla větší pecka. Samozřejmě, nejlépe zhodnotím za deset let, ale věřím, že na kult je i s novou trilogií dobře vyšlápnuto. Co se mě týče, čitelnost Lucasova rukopisu mi trochu chybí. Lucase přeci jen bavila i politika v pozadí Impéria, tady jde hodně o různé rozpolcenosti, vnitřní pochody postav a zmatení a byť jsou důvěryhodnější, než svého času u Amidaly a Anakina, to, co je okolo, je více vizuální a emoční než racionální. Finální souboj je natolik zelené plátno, že fakt škoda. Každopádně, být v první padesátce nejvýdělečnějších filmů v US všech dob i po započtení inflace, skýtá jen málo prostoru k diskuzi i tom, že tahle značka má své pevné místo v kinech i v ekonomice.

plakát

Star Wars: Síla se probouzí (2015) 

Mega silné Star Wars. Jsou silné postavami, krásným vzhledem, darem kouzla universa. Jejich neduhem je, že jsou jen dílem, nejsou samostatným filmem, není tam nic ohromujícího jako souboj s Darth Maoulem, nic jako vodní planeta nebo Yoda s mečem, nic jako osudový přerod dobra ve zlo. A jestli se o to pokouší, nemá to rytmiku, proběhne moc rychle a předvídatelně, vůbec jsem z žádné dějové linky neměl pocit, že proběhlo pořádné drama, že bych chápal pohnutky postav tak silná gesta dělat. A jestli má ústředním bodem trilogie být postava Luka Skywalkera, měla jí být už teď, pohled na dvě postavy na útesu film rozhodne neudělají. A vůbec, jak to že mladí bez výcviku najednou fičí s mečem jako Obi Wan? Obrovské poselství minulých epizod bylo, že každý se musel naučit, co pak zdokonaloval, aby svých schopností využil, dnes si mají děti myslet, že vezmou meč a půjde to samo? "Takhle síla nefunguje." Nicméně uznávám, že po druhém nakoukání jsem o něco méně kritický, třeba na přítomnost hlavního záporáka jsem se vždycky těšil. (Než vyplynulo, že vlastně neví co dělá, že má jen strach a že jeho nejtěžší práce je teenagerské laškování se svítícími tyčkami v lese). A víte co? Už jen fakt, že mám chuť se na to kouknout znova a znova mě přesvědčuje, že vzniká nový atraktivní filmový vesmír, který bude jednou zase klasikou :-) Těším se na to.

plakát

Star Wars: Vzestup Skywalkera (2019) 

J.J. se podařilo natočit první film ze série SW, který nemám potřebu vidět znovu ani potřebu cokoliv si o něm myslet a nejlepším filmem po Epizodě III je Rogue One. Jednoduše, zklamání z formy i obsahu. Na to je dost dobrých filmů, aby mě někdo opíjel rohlíkem, "teď přijde vtip", "teď přijde jiskření mezi postavami", "teď přijde osudová akce", to je příliš okatý chemický postup více než jakákoliv režisérská vize, klidně nasírací, ale aspoň nějaká. Jo a kdybych měl hodně srovnávat, tak Star Trek se Abramsovi podařil mnohem víc, ba co hůř, Star Trek od Justina Lina je rozhodně lepší film, než třetí nové Star Wars - jasný záporák, snaha o smysluplnou interakci mezi postavami, nezatížení miliony detailů pro fandy. Snaha udělat devátý (jakýsi uzavírací) film přebila všechny možné dobré nápady, a vyšel z toho produkt bez původního kouzla. Deváté Star Wars nejsou fajn film na večer, je to ale taky permanentní tlačení na pilu. 142 minut zábavy, ale i psychologických rozborů, vícekrát vidět, nevím... Raději všechny Lucasovky kdykoliv. A jo, nudil jsem se, usínal a nedočkal se jediného originálního souboje se světelnými meči, ten propršený byl sestříhaný úplně nesmyslně, pořád tam něco volal Finn, nemělo to "flow". Všichni ve filmu se tváří strašně udýchaně, osudově a motivovaně, řada zajímavých postav neudělá za celý film, ba celou trilogii vůbec nic zajímavého, Abrams potřebuje pořád nějaké odlesky, aby ozvláštnil scény atd atd Malá Maz Kanata ani jednou nepředvedla nic asoň kapku podobného jako Yoda - a kvůli tomu do kina jdu přece. Tenhle epický přístup by měl smysl v Netflix stopáži na deset dílů. Ale pak by to nebyl film Star Wars, byla by to další položka v seznamu povinně vyprodukovaných produktů, aby se něco dělo a nestála řeč ani business. Nakonec, není to tentokrát fakt už i tenhle případ?

plakát

Staříci (2019) 

Snad si můžu dovolit jemnou výtku, že někdy na mě působily dialogy kapku divadelně nebo inscenačně, prostě ne úplně přirozeně, ale forma i celek s myšlenkou na konec to hravě přehrály, absentující hudba umožnila lépe podkreslit stáří a tíhu jejich cesty. U mě dobrý.

plakát

Statečné srdce (1995) 

Mel Gibson plný patosu a řečnění, ale taký tvrdé a rozmáchlé historické akce...proč ne.

plakát

Stav obležení (1998) 

Chvíli efektní, chvíli laciné, chvíli napínavé, chvíli směšné. Příště ano, klidně znovu, ale jinak, ale úplně o něčem jiném...

plakát

Steve Jobs (2015) 

Samozřejmě naprostá spokojenost. Vystižení ducha Isaacsonovy předlohy. Jasné vzkazy divákovi. Fungující propletenec jednoho pole zkreslené reality. Boylův přístup k filmu s důrazem na všechny symboly, od Dylana k Think Different, včetně jejich posunů k jiným významům. A přestože ve filmu nezazní nic nového, jen se akcentují známá fakta a vaří atraktivním způsobem, dobře se mi přemýšlelo a to mě baví.

plakát

Still: Příběh Michaela J. Foxe (2023) 

Našlapaná jízda a intenzivní Michael J. Fox na cestě k dokumentu roku. Výsledek je na hony vzdálený představě o dalším nudném nahlédnutí do náročného života hollywoodské hvězdy. Michael J. Fox osobně v prvních minutách filmu chytne a nepustí. Rozhodně stojí za vidění. Z hlavy se jen tak nevymaže a zanechá spoustu dojmů. Svižná dokumentární pecka s hlubokým emotivním lidským podtextem.

plakát

Straight Outta Compton (2015) 

Hej, dobrý film! Ještě je mi líto, že jen s domácím zvukem, v kině muselo být dobře přebasováno. Každopádně poodhaleno jak se žije mimo nablýskaný svět Beverly Hills. Víc takových nepříjemných témat, ať se je z čeho učit. Dobrý, fakt. Ještě lepší, když doplněno zajímavostmi o povaze těch rádoby hezkých kluků jak vypadají ve filmu v sekci zajímavosti tady na csfd. Žádní jemnocitliví andílci to určitě nebyli, jak by se mohlo zdát z některých scén.

plakát

Stranger Things (2016) (seriál) 

Na počátku byl tzv. hype. Česky řečeno, z každé strany se po zveřejnění na Netflix odevšad ozývalo "to musíš vidět" a k tomu šla celkem nenásilná inteligentní marketingová kampaň. Takže k negativům. Winona Ryder 85 % seriálu hystericky pláče. Těžký úděl pro diváka, když je jednou z hlavních postav. Někdy jde znát rozpočet, na tricích, scénografii a podobě. A k pozitivům. Všechno ostatní. Stranger Things jsou přiznanou a upřímnou vykrádačkou, a když tak mě doplňte, těchto skvostů: E.T. Mimozemšťan, Twin Peaks, Noční můra v Elm Street, Akta X, Nekonečný příběh atd. A vůbec to nevadí, ingredience sedí, straší přímočaře, husí kůže ve tmě v noci naskakuje spolehlivě, příběh má logiku a spád tak akorát - vůbec oceňuju, že Netflix neudělal zbytečné třeba dva, čtyři díly navíc, aby nenudil - a v seriálově sezóně nemůže svým stylem nezazářit. Pokud nebudou další série omáčky, vyrostl tu nový styl a slibuje nové pokusy, které můžou přinést leccos zajímavého.