EastWicka

To vždycky jezdíš tak rychle, Dustine? _ Jo.

Meditativní film, v němž jsou dechberoucí vesmírné dálavy jen jinými kulisami pro základní lidské situace: opuštění domova, pochyby, lítost nad poničenými rodinnými vztahy, artritidu, hledání úniku a smyslu... Budoucnost tu vyhlíží realisticky nevesele. Lidé jsou na Měsíci, na Marsu a z krásného verneovského snu mnoha generací vzhlížejících ke hvězdám je stejně syrové bojiště jako z každého kousku země, kde jde o zdroje. Nic se nezměnilo. Kdyby mu do toho nevlezl Joachim s Jokerovými psychózami, pro Brada už by nejspíš leštili Oscara.

Goth klasika černého humoru, neodolatelná. Zamilovala se do ní už 3. generace naší rodiny. Hurá. Hned bych si střihla tango...

A jsou ty sušenky z opravdových skautek?

Zádumčivá, cudná krása Petra Čepka, mizérie vysídleného pohraničí po 2. světové válce a našlapování v minovém poli nedůvěry, bolesti, zoufalství a nenávisti mezi těmi, kdo tu zbyli, kdo přicházejí a těmi, kteří se vracejí... A touha, touha po blízkosti.

Poirotovo rozloučení se odehrává v téměř hororovém prostředí, jakoby na pomezí tohoto a onoho světa. Žádné nonšalantní společenské hrátky, na ty už není čas, nýbrž nahlédnutí do propasti. A jak víme, v takové chvíli i propast vhlédne do nás. Hercule si ji úmyslně schovával až na úplný konec. Mrazivé uvědomění si ďábelských co by kdyby čeká i na nás (a zdaleka nejde jen o odhalení falešnosti detektivova kníru). Dokonale temná tečka za tou okouzlující, báječně odlehčenou řadou příběhů.

Kapku psychedelicky a hororově pojatá Agatha. Báječné obsazení, nádherná výtvarná stránka, napětí, že by se dalo krájet - a navíc trocha toho potutelného britského humoru. Prostě dokonalý program na loňského Silvestra!

Příběh novoplatónské filozofky Hypatie je nadčasový jako neustálý střet touhy po poznání a svobodě a jejich protipólu, fanatické víry a snahy zotročit mysl jiných lidí. Kdo by v době vzniku tohoto úhledného, decentního filmu uvěřil, že alexandrijský scénář bude mít na rok přesně o 1600 let později repete v Palmýře. Ach jo.

Nejsmutnější a nejmrazivější ze Spielbergových filmů.

Ítý mě nikdy nepřestanou bavit! Teda, nikdy...: ______"...Jo, zkoušela!" ______ "Jo, mám to v elektrice, nejsem debil!"