damokles

Sonda do duše ženy, která prožívá silný pocit viny za prožívání své sexuality. Přes veškerou snahu jejího manžela psychologa jí není pomoci. Zbavuje se všeho, co podle ní vedlo ke smrti jejího dítěte. To vina je tím antikristem......proto mna konci ten zástup žen osvobozených od viny ....ale je to jen můj názor.... jako dobrá báseň umožňuje film mnoho výkladů

Zdá se, že příběh vychází vstříc nenaplněným touhám podstatné části žen. Jinak by těžko dosáhl takového úspěchu. Jakkoli se průměrnému muži může zdát bez pořádné dějové linie a složený víceméně z emocí, které je těžké zobrazit, neboť probíhají především uvnitř člověka, pro poučené oko ukazuje jak ženy prožívají záležitosti kolem sexu. Tedy oproti mužům je to více na psychické úrovni. Jako muž film hodnotím jako studijní materiál k lepšímu poznání ženské sexuality, ale moc bych ho nepřeceňoval, neboť chutě mohou být různé.

Minimalistický příběh, který ukazuje, že totalitářské metody stále nejsou US Army cizí. Odcizenost prostředí, kde jsou na jedné straně "my spravedliví Američané" jako věznitelé a na druhé straně "my spravedliví muslimové" jako léta bez soudu zadržení, prolamuje obyčejná lidská potřeba lásky. Jeden z vězněných, Ali se snaží navázat bližší vztah s mladou dozorkyní Amy. Jsou šikanováni jejím nadřízeným, kterému nejen zezelenal mozek, ale také nebyl úspěšný při dobývání Amy a chce Aliho ponížit. Amy nejde tak o lásku fyzickou, jako o potřebu porozumět druhému a pochopit jej. Nepřítel se stává nejlepším učitelem. To dává Alimu sílu vytrvat i v prostředí, které dusí nesvobodou. Také Amy se zdá vyléčena ze svého hurávlastenectví....

Začínalo to slibně, netuctově... čekal jsem zajímavou sondu do myšlení dnešních dvacátníků....ale znělo to jaksi nakřáple, je to lehce poutavá forma bez hlubšího obsahu...jakési umění pro umění. Dialogy jsou místy stěží uvěřitelné. Absence sdělení vyvolává otázku po smyslu tohoto filmu.

Film o událostech v pohraničí v okolí Šumperka těsně po válce je příběhem českého lesníka Jana (o.Vetchý) a jeho německé ženy Agnes (V.Kerekes). Vzali se krátce před zabráním Sudet a rozhodli se zůstat tam, kde byli doma, přestože Jan musel přijmout říšské občanství. Po osvobození Šumperka Rudou armádou se do německých samot a osad vydaly revoluční gardy zvané rabovací. Nebyli to Rusové, ale Češi. Ti, kteří zavětřili možnost snadno se očistit od kolaborantství i ti, kteří si slibovali, že přijdou k nějakému majetku nebo ukojí své násilnické sklony. Film je přehlídkou postav, od kterých je lépe držet se, co nejdál, přestože na první pohled někteří z nich mohou působit až počestně. Výkony O.Vetchého, V.Kerekes, J.Schmitzera i dalších byly docela věrohodné. Autor scénáře se nestaví na národnostním principu, ani na černobílém vylíčení charakterů. Ochránce i bestie je český slepičář (Schmitzer), podobně jako Janův švagr Jürgen, který přežil peklo východní fronty. Během filmu se odkrývají potlačené vášně a staré spory mezi nimi, které si chtějí vyřídit, když je k tomu příležitost a riziko odhalení není velké.

Rodinný film inspirovaný asi Polanského Devátou bránou. Ta moc pro děti není, zato v Maharalovi jsou děti hlavními hrdiny. Přes občasnou ztrátu věrohodnosti podání B.Seidlové má děj docela spád a občas je dokonce napínavý. Pokud nebereme příliš vážně reálie kolem Maharala (Morenu Ha Rav Liva), je to pro děti nejen zábava, ale pokud se nechají okouzlit tajemstvím jeho postavy, mohou o něm leccos dohledat na webu. Konec, v němž mi chybí hlubší duchovní rozměr, o který by v souvislosti s Maharalem nebyla nouze, je pak pouhým shrnutím podařeného výletu do minulosti.

Dramatický příběh podle scénáře A.Lustiga z prostředí koncentračního tábora v Osvětimi. Hlavním hrdinou je Vili Feld, který ve snaze o přežití je ochoten hodně riskovat. Dostává se do speciálního komanda, které zajišťuje obsluhu továrny na smrt. Z jednoho transportu zachrání dívku, která se mu zalíbila. Colette Kohenová se tak dostává z přímé cesty do plynové komory. Postupně se mezi nimi rozvíjí vztah, který je komplikován nejen tím, že je pod trestem smrti zakázaný. Zároveň v Colette nachází zalíbení vrchní dozorce Weizsäcker a tím se vytváří velice zvláštní milostný trojúhelník. Dva muže ve zcela nerovném postavení jsou přitahuje jedna žena. U Viliho převažuje láska, zatímco Weizsäcker je posedlý sexem. Rozuzlení příběhu je celkem překvapivé a vypovídá cosi o psychice ženy. Film názorně ukazuje jak byly se zvráceným smyslem pro řád využíván majetek, který zůstal po zavražděných vězních. Podrobně vykresluje společenskou hierarchii, jejíž pochopení dávalo výhodu v boji o život. Přes jistá omezení v podání postav a prostředí, kdy je nemožné angažovat dostatečně vyhublé představitele jednotlivých rolí s vězeňským vystupováním, se mi přepis Lustigova románu jeví jako zdařilé dílo.

Průměrná americká detektivka o špinavých policajtech, kteří se snaží očistit od své minulosti a žít pro rodinu, která jediná jim nakonec dává smysl života. Z průměru lehce vybočuje živností hlavního hrdiny, který provozuje firmu na uklízení interiérů od biologických stop po mrtvolách.

Drama podle Kleistovy novely odehrávající se v 16. století, zajímavé svým úsporným vypravěčským stylem. Obchodník s koňmi, jakýsi homo novus nastupujícího kapitalismu, který představuje skupinu nastupujících konkurentů staré šlechty se dostává do střetu s baronem, který po něm neoprávněně vymáhá mýtné. Jako záruku mu baron zabaví dva koně. Zde začíná Kohlhaasův boj za spravedlnost, v němž přijde o možnost poklidného života. Nechce sehnout hřbet před svévolí šlechty, protože si je vědom svých práv. Spravedlnosti nakonec dosáhne způsobem, jaký patrně neočekával. Kleistovu předlohu napsanou v době napoleonských válek nově zpracoval Doctorow v Ragtimu, který byl zfilmován v režii Miloše Formana. Tam je na místě Kohlhaase mladý černoch, kterému jen místo koní poškodí rasisticky naladění hasiči Ford T. Jinak je dějové schéma velmi podobné. Film oplývá řadou scén, ve kterých je těžké sledovat logiku děje a patrně počítá se znalostí předlohy. Někoho však může tato temnost doby, která je vyjádřena ponejvíce neverbálními prostředky a sníženou popisností, zaujmout svojí neobvyklou atmosférou, která ho vtahuje do děje právě svojí obtížnou srozumitelností.

Zajímavý pohled na dění ve Versailes během prvních dnů francouzské revoluce 1789. Naznačené lesbické vztahy mezi královnou a vévodkyní kontrastují s možnou lesbickou motivací hlavní hrdinky, kterou je služebná. Stává se královninou předčítačkou a díky své lásce ke královně se jí nechá využívat ve prospěch své pomyslné sokyně. Její chování kontrastuje s bezohledně prospěchářskými dvořany, kteří se jen třesou na to, aby po krůčkách vylepšovali své postavení. Z lásky poslouží své paní a propadá se do stejně marginálního prostředí, ze kterého vzešla...Film syrově zachycuje soužití vznešené šlechty a služebnictva (komáři, občas mrtvá krysa, opilý známý, letmé sexuální vztahy). Prostředí, kde většina šplhá vzhůru upnutá na budoucí prospěch se z nadhledu zdá stejně ubohé jako konzumní společnost naší doby. Jen divák ví již na počátku, že jejich společenství je odsouzeno ke zkáze. Připomíná to dění na potápějícím se Titaniku...