JackieBliz

Tak jako nebylo to dobrý ani špatný, ale kdybych se měla někam přiklonit tak to bylo spíš špatný.

Kromě reklamy na orbit a big shock jsem po shlédnutí filmu měla přesně takový povznášející pocit, který má mít každý po shlédnutí dobrého a vtipného filmu. Jirka Mádl..to je borec, ty jeho výrazy mě často dostávaly do kolen víc jak zamýšlené vtipy. Prostě se mi film líbil, moc se mi líbil - a basta!

Vítejte v pekle! A bude to ještě horší! Na chvíli mi to připomnělo klasickou venezuelskou telenovelu - svalnatá mužská opálená těla, pěkný ještě opálenější holky - ale stačí jen jednoho ze "soutěžících" nahnout na stranu a už se sypou piliny. Jo, ono je něco jinýho soutěžit v běhu než v lehu...S takovou by se mi soutěžilo taky..to mi totiž taky jde - ležet, žrát, falešně se usmívat..no s tím pomlouváním bych měla problém...ale což, já bych to přežila.

Paris Hilton je otřesná, stejně jako celý film. Zachraňuje to Chad.

Na film jsem se ani podívat nechtěla a přehrávač jsem pouštěla se značnou nechutí, ve znuděném stavu a celkově úplně smířená s dvojhvězdičkovým zážitkem. Po dvou hodinách jsem sentimentálně mrkala na obrazovku s přihlouplým úsměvem na rtech a uvažovala, že si to dám pro efektivitu ještě jednou. Celý příběh, hudba či výkony herců - tohle všechno a ještě víc mě dostávalo na kolena. Od Reese Witherspoon jsem očekávala velmi dobrý výkon i v nějaké slátanině /Reese zachrání všechno/, ale takový Robert Pattinson mě příjemně překvapil. Je to pan herec (což v upíří sáze nepředvádí). Na závěr musím pochválit kameru.

Protože jsem četla knížku a ta byla o dost zábavnější, inteligentnější a vlastně všechno ostatní, jak to bývá vždy, když se autoři snaží přenést knížku na plátno. U Saturnina se podařilo jen z poloviny, ale přiznám se, že kdybych nečetla knížku, dala bych i plný počet.

Mám hrozně ráda Josepha Gordon-Levitta, který ve snímku exceloval. Zooey Deschanelová mi sice zprvu nezapadala do role, ale potom jsem si zvykla. Nádherná podívaná na sladěný pár - s ostatním je to horší. Dívala jsem se prvních dvacet minut a v hlavě se mi honili myšlenky "Paráda, to je super film! Lepší jak Amélie!" a potom - zbytek filmu jsem si říkala "Je to pěkný film, ale zlatá Amélie". Nechci to s Amélií srovnávat, vždyť na tom vlastně není skoro nic podobného - jen myšlenka natočil pěkný, lehce naivní film. Nepovedlo se, prostě to není ono.

S příjemným mrazením v podbříšku jsem si pustila Keitha a kvůli vysokému hodnocení se natěšeně uvelebila do křesla. Nakonec (vlastně už v půlce) z toho vyšel průměrný snímek, na níž jsem neviděla nic nového a hned z počátku mi bylo jasné, jak se to vyvine a jak to nakonec dopadne. Jesse McCartney překvapil, na rozdíl od Elisabeth Harnois, která jen přidávala na zbytečné lepivosti celé "romantic teen american story". Otravné dialogy "Chtěl jsem tě dostat na dno" a ona na to "Chci být jen s tebou!". Nic nového, nic zvláštního a už vůbec nic, co by vás zasáhlo nebo snad přinutilo ukápnout slzičku. Hrané city. Viděla jsem jednou a stačilo.

Pearl Harbor. To už je dneska pojem. Pro mě krásný film, který si hraje na to, co není. (Prostě a jednoduše mi vadí typická americká nafoukanost!). Jelikož hodnotím film, a né jeho "rodnou zemi" musím klepnout na vysoký počet hvězdiček. Za tu nádhernou romantiku. Ksakru! Jak na nás po těch letech může fungovat strategie voják-sestřička? Prostě a jednoduše funguje.

Nudné a trapné. Na víc se nezmůžu, nechci být sprostá. Hvězdičku za bitvu s jelenem.