Recenze (18)
Na půdě aneb Kdo má dneska narozeniny? (2009)
Děti se správně bojí v temných koutech půdy, dospělý doprovod zde místo popkulturních vtípků zažije nostalgickou výpravu do dětských let, spojenou se vzpomínkami na předměty z jejich mladí, které se stávají náhle součástí báječných vynálezů. Věci na půdě jsou staré, oprýskané, ale mají své kouzlo, zvlášť pokud ožijí pohybem. Barta právě natočil výborný film - tohle je náš Příběh hraček a s tím zámořským se může směle srovnávat.
Faunův labyrint (2006)
Co když okolní svět je příliš zlý a krutý, než aby jste v něm chtěli trávit dětství? A únik do fantastického světa nemusí znamenat únik do bezpečí. Obě dějové linie spolu spíše koexistují, než aby nějak sofistikovaně přecházely jedna v druhou, často sledujeme střídavě dvě paralelně se odehrávající dramata. Fantaskní svět je i při menší ploše vizuálně atraktivní a osobitý, ten skutečný má pak zdroj temnoty v lidech a jejich činech. I když si snímek nelibuje v samoúčelném násilí, některé scény jsou dost nepříjemné a celkové vyznění není zrovna pohlazením po duši. Ale ctitelům originálních filmů, kteří se nebojí temnoty v nás i okolo nás, lze návštěvu labyrintu doporučit.
Transformers (2007)
Ideální letní film typu: “mozek odložte v šatně”, celou dobu perfektně šlapající, s třeskutou akcí a i ostatní prvky jsou v rovnováze. Chvílemi je mu i filmové plátno malé.
3:10 Vlak do Yumy (2007)
Patřičně ošuntělý realismus prostředí a poctivé vypravěčství bohužel zrazuje rozpačitý konec.
Iron Man (2008)
Hlavním pozitivem je výborné obsazení hlavních postav. Charisma Starka v skvělém podání Roberta Downeyho Jr., jeho lehká ironie, přirozenost s jakou si užívá svět soukromých tryskáčů, rychlých aut a krásných žen – takový hrdina si získá srdce diváků i přes skvrny na charakteru. Ženský element - sekretářka Gwyneth Paltrow: jejich vztah je stejně jako jeho protagonisté dospělý, mnohotvárný, s jemnými finesami dvou lidí, kteří už se dlouho znají. Třetí strana: padouch – Jeff Bridges páchá zlo s lehkým úsměvem na tváří a jaksi jen mírně nad rámec svého pracovního zařazení. Ovšem akční finále mělo být dramaticky výraznější a také lze snímku vytknout, že hraje na jistotu – případné násilí je zobrazeno tak, aby to neuškodilo přístupnosti a morální dilemata se řeší jednoduše a přímočaře.
Wanted (2008)
Přerod hlavního hrdiny z ňoumy a ztracence na drsňáka je zábavný, tuzemské reálie nechtěně komické, některé vizuální nápady jsou efektní a neokoukané. Také je zde neobvyklá porce násilí a krve, místo běžné učesanosti pro masové publikum, ovšem estetitizace tohoto násilí je zároveň poněkud na hraně.
Kung Fu Panda (2008)
Vydařený animáč, vychazející z klasické šablony bojových filmů, bez popkulturní omáčky, v lehkém a komickém stylu.
Temný rytíř (2008)
Silný, temný, sugestivní a pocitově docela nepříjemný film. Batman je trochu v pozadí, Joker září světlem šílenství a normální lidé řeší vážná a reálná dilemata. (4 a 1/2 *)
Hellboy 2: Zlatá armáda (2008)
Fantastický a barvitý svět v kterém se odehrává dost mělký příběh. Okouzlující místa, ale klopotný spád vyprávění. Mnohé zajímavé motivy jsou jen lehce načrtnuty a zasloužili by si víc prostoru, přesto u mě mírně převládá spokojenost nad zklamáním.
Persepolis (2007)
Podobně jako komiksová předloha je to spíše sled epizod, ale dost působivý - i díky stylizaci kresby a převládajícímu černobílému provedení (to funguje zvláště v melancholických pasážích). Jen kvůli zemi vzniku filmu, tam všichni ti Íránci mluví francouzsky, což působí trochu zvláštně.