Natascha

Poprvé a doufám, že i naposled mě Lynch totálně naštval. A to mu ty jeho fantasmagorie vždycky žeru. Na tom filmu se mi nelíbilo snad nic. Děj roztahaný, herci příšerně přehrávající (Nicolas Cage a Laura Dern vypadají oba pěkně obstarožně, přesto hrají 20tileté, hm?), a totálně mě dorazila víla na konci. Možná kdybych se na to naladila jako na komedii, bylo by to v pořádku. Možná......ale spíš ne! Jediná kladná věc - Willem Dafoe.

Manoji, Manoji, cos to udělal? Tvé filmy jsem vždy měla ráda, obdivovala jsem i většinou zatracovanou Vesnici a teď si to u mně takhle pokazíš.... Já nemám naprosto nic proti fantazijním a pohádkovým vyprávěnkám, ale musí být dobré! A co máme tady: Melancholická vodní žena, která nejradši sedí ve sprchovém koutě přišla osvítit budoucího inspirátora nějakého spasitele (kdo ale dneska uvěří, že jeden člověk by mohl změnit svět k lepšímu??? asi nikdo!). A podařilo se, teď tedy čeká až ji všichni obyvatelé obytného komplexu pomůžou zase zpátky. To, že při tom používají naprosto směšné prostředky je celkem fuk, je ale nanejvýš podezřelé, že se do toho všichni vrhli s takovou vervou. To se nenašel ani jeden rýpal, který by zpochybnil, že Story je těžko vodní víla, ale mnohem spíše třeba chovankyně místního blázince? A ty příšery, ty byly tákhle digitální a nevěrohodné (nemluvě o jejich samotném designu.) A ten idylický a nekonfliktní konec, och jak milé... Nevhodné pro dospělé, ale i pro děti. Najde se však i pár kladů - hudba, herci a některé postavičky jsou vážně vtipné (čínská studentka s matkou, filmový kritik).

Wildovské dialogy jsou prima, ale jinak mi tam něco chybělo. A to mám tyhle strojené konverzační komedie celkem v oblibě. Herci byli dobří, ale ne výborní, takové ty povrchní věci jako oblečení, účesy a přepychové vily, které k tomuhle typu filmů patří, splňovaly veškerá očekávání, děj se ale šinul pomalu a odhalení "minulosti" paní Erlynnové přišlo tak nějak náhle, což na jednu stranu působilo trochu jako snaha o šokující odhalení, ale na druhou to bylo podáno jen tak mimochodem. Taky jsem čekala, že obě ženské hrdinky budou rozporuplné, ale Scarlett Johansson je tak miloučká a hezoučká, že k ní tak ošklivé slovo jako nevěra absolutně nesedí. Kdyby tam byl aspoň nějaký pěkný chlap...

Wow, to byla jízda.... Hodinu a půl dlouhý akčně-komediální videoklip. Chev Chelios si to pořádně užil a já s ním. Tenhle film je sice prima výplach mozku, ale kdo to občas nepotřebuje, že? Jason Statham se pro role drsný bouchačů a cool frajerů narodil a Amy Smart umí tu nedokonalejší blbou blondýnu pod sluncem. Akorát ti záporáci vypadali, že by je obalamutilo i dvouleté dítě...

Klasický Kim Ki-Duk. Prapodivné základní téma, občas nějaké to násilí (tentokrát ne samoúčelné), ale přesto velmi citlivé, smutné a dojemné. On vlastně točí pořád to samé, ale většinou to na mě dost zabírá... A ta dívenka, která se tak ochotně prodává, je opravdový andílek!

Kdyby se u tohoto filmu nesešla taková zajímavá herecká sebranka (skvělý Sean Penn, Nick Nolte hrající totálního hnusáka, Thornton, kterého jsem poznala jen kvůli titulkům, ujetá dvojička Danes-Phoenix, a jaký div! - ani Jennifer Lopez nebyla marná) asi by to nebylo ono. Stoneova režie je sice dobrá, ale ty neustále prostřihy mě občas celkem rušily.

Trošku méně působivé než Oldboy, ale pořád výborné. Hlavní devizou je rozporuplná hlavní hrdinka, u které se za milým a hezkým zevnějškem skrývá vynalézavá, ale nešťastná mrcha, která na jednu stranu zneužívá ostatní pro svou pomstu, na druhou ji ale budete fandit. Scéna hromadného trestání je děsivá a plná podivně zvrhlého černého humoru. Jako bonus výborná hudba.

No vzhledem k tomu, že je to komedie, předpokládala jsem, že se budu smát. Stalo se tak dvakrát - když jsem viděla úžasný futuristický design stroje času a jeho palivo, podruhé při Napoleonově tanečním vystoupení. I když se mi to ve své podstatě líbilo, bylo to takové milé, Napoleon byl správný podivín (jeho bratr a strýc však byli v tomhle ohledu na mnohem vyšší úrovni...), musím dodat, že jsem čekala jsem víc. Možná jsem jen nebyla ve správném rozpoložení mysli, takže tomu ještě někdy v budoucnu dám šanci...

Innocence jednoznačně překonala první Ghost in the Shell. Animace je ještě lepší, perfektní hudba a depresivní atmosféra velkoměsta plného neonů a temných uliček zůstaly. Děj je mnohem zajímavější než v jedničce a zmizely z něj politické šarvátky (což je výrazné plus). Motoko na postu hlavního tahouna vystřídal její kolega Batou a je téměř stejně charismatický jako ona (zvláštní je jeho vztah se psem). První polovinu jsem chápalacelou, potom opět přišlo místy mírně nepochopitelné filozofování, tentokrát mi tam ale sedělo víc a objevilo se i pár moc pěkných citátů (Lidé pláčí nad zabitým ptákem, ale netruchlí nad zabitou rybou. Šťastní jsou ti, kteří mají hlas.) Ještě bych chtěla upozornit na výborné úvodní titulky ukazující výrobu kyborgů (byly úchvatné už u jedničky) a na pasáž, podobnou na tu z předchozího dílu, kde jen procházíme město (tentokrát plné oslav) a doprovází nás ústřední skladba. No a ten závěr.... znepokojující!!!

Možná trochu slabší než jiné Kim Ki-Dukovy snímky, hlavně asi kvůli hlavní hysterické hrdince, jejíž chování mi někdy lezlo krkem a kterou jsem naprosto nechápala. A taky asi nejsem zvyklá, že se u něj tolik mluví:-) Ale pořád je to dobrý film a závěr je smutný, ale výborný...