darwin

Výborný film o tom, že v dnešních velkoměstech je obtížné najít partnera. Další kvalitní snímek Amerického nezávislého léta.

Na to, že to točili Srbové, a ještě v roce 1996 to je vskutku výjimečný počin. Hrůzy Bosenské války jsou zde spíš jen naznačeny, není to tak emotivně otřesný zážitek jako britští Warriors, ale to také asi nebylo záměrem tvůrců, kteří se spíše soustředí na jednotlivé srbské postavy. Je to vlastně příběh o ztraceném přátelství a uzavřeném kruhu nenávisti. Lepa sela lepo gore jsou pouze dalším důkazem, že Balkánci točí výborné filmy, i když jejich hodně černý humor mě někdy nepřestává udivovat.

Tato komediální sestava udělala z Chrise Rocka celostátní hvězdu prvního formátu, poté co odešel v roce 1993 ze Saturday Night Live. Největší pozornost samozřejmě přitáhl kontroverzní a brilantní kousek Niggas vs Black People. Bring the Pain patří ke klasice, až už to jsou kousky jako: Marion Barry, O.J. nebo "platonic friend". Chris Rock je prostě jednička a jeho šťavnatý humor nemá konkurenci.

Toma Cruise sice nemám opravdu rád, ale na tuhle roli se hodí perfektně. Neurotický Jerry Maguire je totiž jako Cruise sám. Obsazení je výtečné, Cuba Gooding, Jr. dostal po zásluze Oscara a malý Jonathan Lipnicki je jako vždy prostě k sežrání. Akorát bych tam dal víc sportu a míň citových výlevů, film totiž místy nudí.

Výborný životopisný film o krátkém, leč intenzivním životě Michaela Collinse, národního hrdiny, který dal Irsku první jakous-takous nezávislost. Film zdobí svižné tempo, dobrá atmosféra, krásná hudba a vynikající výkony, proto jsem schopen odpustit několik dost závažných historických nepřesností.

Světlý bod rakousko-německé produkce. Je to sice strašně naivní, někdy mi to připadá jako Goebbelsův propagandistický seriál, jako že všichni v naší krásné alpské vesničce se mají rádi, všichni jsou šťastní a usměvaví a všechno tady perfektně funguje, ale přes prázdniny jsem se na to někdy hodně rád díval a tuším, že v důchodovém věku by to asi byl jeden z mých top seriálů.

Pohodová odpolední komedie. Je tam sice pár nepovedených vtípků, ale taky jsem se párkrát dobře zasmál a hlavně, po dobu celého filmu jsem měl takový ten příjemný pocit, jako při sledování Happyho Gilmorea. Rád bych někdy viděl Adama Sandlera v psychologickém dramatu, ale tuším, že je patrně odsouzen hrát jenom komediální role. Pokud však bude točit filmy jako Billy Madison nebo Happy Gilmore, tak to ale vůbec nevadí, ba naopak.

Jeden z mých dvou oblíbených seriálů ze školního prostředí, spolu s Heartbreak High. Hodně dílů je sice takových těch typicky výchovných, ale přesto má seriál svoje kouzlo. Rád na něj s nostalgií vzpomínám.

Vcelku neznámý film o anglických hools osmdesátých let. Na jednu stranu psychologické vykreslení proměny hlavního hrdiny, na druhou stranu ukázka lákavého života v partě tvrdých hools. Všichni čtyři policisté pracující "undercover" jsou okouzleni světem hooligans a fotbalu, a všechny to trochu poznamená. John však překročí hranici a stává se papežštější než papež. Posledních 15 minut však film degraduje. Režisér hlavního hrdinu zařízl a udělal z něj nejhoršího asociála a neonácka. Film jako celek výborný, ale poslední minuty ho totálně kazí.

Strašně propagandistický americký shit-seriál patrně z dílny Republikánské strany. Jedna hvězdička za krásnou Íránku Catherine Bell a časy, kdy jako malý kluk jsem tohle baštil. Tentokrát bych to nevystihl lépe než pohrobek. Možná ještě nakonec: "Ahmad Mohammad ovládá sever Súdánu, Mohammad Ahmad ovládá jih Súdánu. Mohammad Ahmad je šílený a nebezpečný naším zájmům, Ahmad Mohammad chce zase dobro pro svou zemi. V Súdánu se našly chemické zbraně. Vaše mise začíná." = SHIT