Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Drama
  • Western
  • Krimi
  • Akční

Recenze (1 204)

plakát

Divoká srdce (1989) 

Obsahem prázdné, ale díky formě, dialogům, hercům a poselství mě příběhy soubojů neskutečně bavily. Soukupovi se povedlo usměrnit i Marka Vašuta a jakkoliv nevěrohodně může na první pohled vyznít jeho role Puškina, brzy jsem zjistil, že to bylo mnohem lepší než jsem čekal. Smrti nedbalý Vaculík proti zádumčivému Bartoškovi je z toho nejzajímavější duel a hezky ukazuje, jak se přístup duelanta změní v okamžiku, kdy získá důvod proč žít. Souboj Puškina se odehrává právě ve stínu jeho díla, což je velmi hezký odkaz na to, jak dílo Puškina přetrvává dlouho po jeho smrti. Příběh Casanovy s Borisem Rösnerem se na konci stane nečekaně brutálním a kritickým k době, kdy dané slovo mělo větší váhu než zdraví a život.

plakát

Tři přání (1958) 

Nějak se pořád nemůžu rozhodnout, jestli se mi ten otevřený konec líbil, nebo nelíbil.

plakát

Stín kapradiny (1984) 

Další skvělý film Vláčila. Ironicky mě zatím nebavily jen jeho nejznámější díla Markéta Lazarová a Údolí včel. Trochu mi to připomnělo italský film Young, Violent, Dangerous, který je na podobné téma. Herci jsou typově vybráni dobře, ale jelikož to jsou Poláci, tak na věrohodnosti filmu ubírá znatelný český dabing.

plakát

Devět kruhů pekla (1987) 

Československá obdoba Vražedných polí. Ne tak bombastický film, ale nahrazuje to silný příběh a autenticita s velkým množstvím lokací, událostí a kultury, což z filmu dělá velmi zajímavou podívanou už jen z tohoto pohledu. První polovina je milostným příběhem a současně předehra k nadcházejícímu konfliktu. Propaganda je omezena na nezbytné minimum a není nijak urážející, ale spíš tomu dodává punc realističnosti. Tenhle film zestárnul velmi dobře. Kňažko je jistě sympatický hrdina a zrovna tak i Sovanny je příjemná. Nejvíc tu chyběla nějaká větší scéna a lepší hudba, která někdy zapadá do filmu dobře, ale jindy je svým kvílením otravně céčková a to filmu škodí zdaleka nejvíce. Jinak mohu jen chválit a film doporučit.

plakát

O Janovi a podivuhodném příteli (1990) (TV film) 

Jedna z mých oblíbených pohádek až s mystickým nádechem a hororovou atmosférou. Vždycky se mi strašně líbili ti tajemní jezdci, podivný poustevník s tyčí, let na koních do tajemné jeskyně a vůbec perfektně vybrané lokace jako Alpy, Panská skála jako vchod do jeskyní a krásné vzdušné pohledy na další klenot českých krajů vhodných do pohádek, a to Lužických hor. Jelikož je to koprodukce, tak je film dabovaný. Dabing je bezproblémový. Valík je v dobrý, ale z nějakého důvodu ho nadaboval Zounar. Tentýž osud potkal Dejdara, kterého jsem v kostýmu s vousy vůbec nepoznal. Hvězdou filmu je ale Bachschmidt, který byl jako tajemný cestovatel dokonalý a jeho dabing je též výtečný. Další obsazení špičkové. Kemr, Růžek, Vyskočil, Brzobohatý. Větší role mají Zedníček a Labuda, kteří obstarávají takové komické duo bez toho,aniž aby byli úplně trapní, dokonce z nich jde chvílemi i strach. Skutečně jediné, co se mi částečně nelíbilo, je hudba. Hudební efekty jsou padnoucí, ale úvodní a současně závěrečná skladba je strašně depresivní, do filmu se nehodící a upřímně ani není dobrá, Tohle mi bohužel vždycky zkazí dojem z tohoto jinak mistrovského kousku.

plakát

Hra bez pravidel (1967) 

Dlouho jsem přemýšlel, zda bychom byli schopni natočit policejní akční krimi film jako točili Italové v 60. a 70. letech. Hra bez pravidel dokázala, že to možné bylo. Polák kopíruje Italy do detailu a využívá k tomu veškeré dostupné prostředky jako je bombastický soundtrack podobný Morriconemu, oblíbené lokace (střechy, garáže, závodní okruhy, nádraží, apod.) a akci (pěstní souboje, přestřelky, automobilové honičky). Je to snad jediný film u nás natočený podobného ražení a musím přiznat, že se povedl vysoce nad mé očekávání a když člověk vidí jak dobře to šlo napoprvé, tak je vážně škoda, že už nebyl prostor pro zlepšení a další u nás už nevznikly

plakát

Noční jezdci (1981) 

Česko-slovenský Nelítostný souboj, kterému chyběl akorát ten fatální střet dvou hlavních postav na konci... Dva silné charaktery na opačných stranách zákona v líbivém a drsném prostředí Tater. Taková škoda, že závěrečná přestřelka je nepochopitelně utnutá, přitom epické finále ve skalách ala Winchester '53 se přímo nabízelo. Místo toho přišlo anti-klimatické rozuzlení zanechávající jen trpký pocit nezadostiučinění.

plakát

Synové hor (1956) 

Těžko kdy znovu najdeme herce, který by přinesl větší dávku optimismu než Josef Bek, přičemž Jiří Vala se skutečně snaží ho trumfnout. Z velké části samozřejmě notně zidealizované a naivní ve filmovém duchu 50. let, přesto kouzlo filmu spočívá možná i právě v těch bezelstných charakterech, kteří se mají všichni strašně rádi. Ani ten Němec Bartl nebyl tak hrozný, jak by se někdo mohl z některých komentářů domnívat. Vlastně v dnešním měřítku by byl v realitě nejspíš ještě za toho nejslušnějšího. Jeho největším proviněním je, že se pořád nesměje a soutěž nebere jako sjezd kamarádů, ale jako skutečný závod soupeřů. Krom toho se na konci s Hančem ještě skamarádí a mluvit o nějakém antigermánství se skutečně nedá a ani mě to nenapadlo.

plakát

...nebo být zabit (1985) 

Mohlo by se to jmenovat například Dva z koncentráku a pes. Tísnivá syrová atmosféra, kde je smrt přes obrazovku nepříjemně cítit. Taková nefilmová surovost není obvyklá ani v mnohých klasických válečných filmech. 80. léta se v Československu nesla trochu v takovém revizionistickém duchu. Atmosférou podobné například takovému Signum Laudis. Utéct ze samotného koncentráku byl jen první z těžkých kroků. Jedna šokující scéna a vynikající hudba. Na pět tomu chybí o trochu solidnější scénář. V podobě jaké to je, to vypadá spíš jednu scénu vedle druhé. I tak to je jeden z nejlepších československých válečných filmů. "Víš kolik ta bestie potrhala lidí?" - "Za to můžou zase jen lidi."

plakát

Tři králové (1998) (seriál) 

Musím říct, že od puštění seriálu mě odrazoval hlavně Vladimír Javorský, jehož Morávek je defacto hlavní postavou příběhu. Prostě mi přijde, že se měl na roli alespoň trochu fyzicky připravit. Morávek byl sice hubený a měl podobnou postavu, ale byl to voják a určitě se udržoval v nějaké kondici. Javorský je je kost a kůže. Prostě mi to přijde škoda, protože jinak podoba Javorského a Morávka je skoro k neuvěření a Javorský to zahrál též dobře. Obavy byly sice z velké části zbytečné, ale pořád to zamrzí. Seriál je postavený na hereckých výkonech, ale má i slušné produkční hodnoty. Brzy seriál zaujme a člověk prožívá příběh spolu s hrdiny. Je vidět, že se Kachyňa snažil, jak mu to jen podmínky dovolily. Co je ovšem úplně zbytečně přidané jsou scény z kabaretu, kde se děj ani neodehrává, ale jsou tam jen jako jisté intermezzo. Jistě potěší, že se poslední souboj Morávka natáčel přibližně v lokacích, kde se událost skutečně stala.