Reklama

Reklama

Divoká srdce

Drama / Historický / Povídkový
Československo, 1989, 103 min

Režie:

Jaroslav Soukup

Předloha:

Alexandr Sergejevič Puškin (povídka), Giacomo Casanova (kniha)

Hrají:

Marek Vašut, Zlata Adamovská, Jiří Bartoška, Karel Greif, Vladimír Ráž, Lukáš Vaculík, Michaela Kuklová, Pavel Nový, Boris Rösner, Antonín Procházka (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Slavné souboje srdcem i pistolí dvou slavných osobností – Alexandra Sergejeviče PuškinaGiacoma Casanovy... V povídkovém filmu Divoká srdce se v první části s názvem "Dlužný výstřel" setkáváme s A. S. Puškinem (M. Vašut), který se nechává vmanipulovat do předem ztraceného souboje s dvorským švihákem d’Anthesem (K. Greif). Tím napodobí hrdinu ze svého dalšího díla, jež noc před osudným soubojem dokončuje. Ústřední postavou druhé povídky "Divoký páv" je pak Giacomo Casanova (B. Rösner), který na sklonku života na zámku v Duchcově sepisuje své paměti. Vzpomíná na útěk ze žaláře, na touhu po svobodě, na své lásky, a nakonec na svůj pověstný duel s polským korunním maršálkem Branickým (J. Vávra)… Po divácky úspěšném období, v němž se filmový režisér Jaroslav Soukup zaměřil na svět mládí a dospívání, natočil v roce 1989 ve Filmovém studiu Barrandov v koprodukci se západoněmeckou společností TV 2000 Wiesbaden výpravný kostýmní snímek nazvaný Divoká srdce. Ten se původně jmenoval Slavné souboje a byl prvním dílem z plánované série příběhů, jež měly zobrazit duely významných osobností historie nebo známých románových postav. (Česká televize)

(více)

Recenze (32)

Oskar 

všechny recenze uživatele

Poněkud únavný kostýmní film o dvou slavných soubojích. Druhá povídka má aspoň neortodoxní obsazení. Uznejte, že obsadit Casanovu Borisem Rösnerem by hned tak někoho nenapadlo. Mozarta hraje komik Antonín Procházka (v osmdesátých letech už ho hrál v úspěšné inscenaci Schafferova Amadea v plzeňském divadle) a to nejlepší nakonec: jak o zlatou tělku hraje Jan Vávra, pozdější šéf ČNTS. Křečovitý jako vždy. 40% ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Pokud si odmyslíme Soukupa jako otce normalizačního filmu pro teenagery, můžeme v jeho filmografii najít celou řadu zajímavých prací. Soukup se dokázal vkusně popasovat s Arbesem, Puškinem i Casanovou. A to věru není málo. Líbil by se mi původní nápad realizovat volný cyklus historických soubojů (na způsob Slavných historek zbojnických), ale i pouhé dvě povídky spojené v Divoká srdce jsou velmi dobré. Pro diváka, který si v Puškinovi pravidelně nečte, může být překvapivé, jak odlišná původní povídka je a jak z ní bylo možné vykřesat jedny z nejlepších výkonů herců dnes slabší úrovně (Adamovská, Kuklová, Vaculík, Bartoška, Vašut). V druhé půli kraluje rafinovaně požitkářský Boris Rösner jako prášilovský Casanova a já se kochám. Člověk žasne, odborník se diví, ale mezi pikantními dívkami jsou i takové jako Bílá, Chytrová nebo Kretschmerová či Sajfertová a funguje to na výbornou. Pozdní éra spolupráce FSB a Wiesbadenu je zkrátka moc fajn. ()

Reklama

WANDRWALL 

všechny recenze uživatele

Film se mi líbil. A důvodů je víc. Předně mi polidštil Puškina, ukázal ho tak, jak asi žil, takže jsem si potom našel jeho "neškolní" životopis, a víc se jím zabýval. Dobrodružný Casanova, to je už těžší oříšek, protože přes veškeré zprávy, které po sobě zanechal, tak je někdy těžké rozeznat, co je pravda, a co je výmysl. Takže pojetí, které pro jeho představení režisér zvolil mi přišlo svého času zajímavé. No, ale doba pokročila, i léta v mém životě, takže už to vidím trochu jinak, nicméně rád se na tenhle film znovu kouknu, protože oba příběhy mi přijdou zajímavě filmařsky povypravovány. ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Nutno říci, že Jaroslav Soukup udělal hlavně slavné Pěsti ve tmě a možná tak ještě koukatelný Discopříběh. Po revoluci už to ale byl spíše jeden průšvih za druhým. Pokračování Discopříběhu, Kamaráda do deště, Svatba upírů, trilogie Byl jednou jeden polda či Jak ukrást Dagmaru. To vše jsou fakt slabotinké filmy. Ale Divoká srdce se mi vcelku líbila. Hlavně druhá povídka. Oba filmy byly obsazeny tehdejšími hvězdami. Film měl sice slabší scénář, ale byl výborně zahrán a kostýmní i maskérská práce jsou dost kvalitní. Je sice pravda, že Boris Rösner je trochu atypický herec na Giacomo Casanovu. Obě povídky se odehrávají spíše v temnějším a ponurém duchu, ale přesto si myslím, že film nezklame. ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Pokus o historický žáner sa vcelku podaril, aj keď ho čiastočne zachraňuje rozdelenie do dvoch poviedok, z ktorých je tá prvá o Puškinovi lepšia. Ešte vlasatý Vašut si tu skúsil aj jedno znásilnenie. Tá druhá o Casanovovi aspoň obsahuje nejaké nahotinky a dáva tak zabudnúť na slabšie obsadenie - napr. herec hrajúci Casanovu je skôr vhodný na rolu bezdomovca. Menšiu rolu ľahšej dámy si tu strihne Lucie Bílá. Oceňujem, že slovenskí herci nie sú predabovaní a pôsobí to preto prirodzenejšie. ()

Galerie (1)

Zajímavosti (4)

  • Povídka „Divoký páv“ se natáčela v Praze (na Malé Straně, Loretánském náměstí, Bertramce) a na zámku Ploskovice. Divadelní scény se natáčely v Karlovarském městském divadle. (a-ja)
  • Svatební scéna z první povídky, v níž si Nikolaj Petrovič Orlov (Lukáš Vaculík) bere Michailu Jaroslavnu (Michaela Kuklová), se natáčela v pravoslavném chrámu sv. Olgy ve Františkových Lázních. (a-ja)

Reklama

Reklama