Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Horor
  • Akční
  • Animovaný

Recenze (10)

plakát

Základní instinkt (1992) 

Tak tohle je přesně ten typ filmu, který mě zaujme hned po několika málo minutách. Dobrá hudba, dobří herci, kteří ukázali, že umí velmi dobře hrát, skvělá zápletka a úchvatná atmosféra po celou dobu filmu. Erotické scény jsou opravdu erotické, ale není v nich nic nechutného a v podstatě není ani nic vidět, což je u amerických filmů tohoto druhu celkem neobvyklé a potěšující. Sharon Stone v roli spisovatelky ukázala, jak je jednoduché manipulovat s lidmi a to její přehození nohy přes nohu... Tomuto filmu nemám celkem co vytknout, možná, až na velký počet mrtvol.

plakát

Zahulíme, uvidíme (2004) 

Na první pohled bláznivá komedie, ovšem při bližším zkoumání celkem nudný film. Z devadesáti minut mě bavilo asi deset a i to možná přeháním. Těžko říct, jestli je to kvůli tomu, že nemám žádné zkušenosti s marihuanou nebo je to opravdu kravina. Tak jako tak, tento film doporučuji pouze divákům, kteří při jeho sledování budou pod vlivem - a to čehokoli.

plakát

Doba ledová (2002) 

Tento animák patří mezi mé nejoblíbenější. Ačkoli děj není úplně nejlepší, je zde mnoho vtipných situací a hlášek. Postavičky jsou dobře propracované a velmi sympatické. Stoprocentně nejlepším prvkem je legendární veverka se svým oříškem. I když jsem tento animák viděla již několikrát, ona mě vždy skvěle pobaví a rozesměje.

plakát

Ach, ty vraždy! (2010) (seriál) 

Když jsem se dozvěděla, že bude Česká televize dávat nový komediální krimiseriál s Jiřinou Bohdalovou, tak jsem byla nadšená. Jiřina Bohdalová totiž patří k mým nejoblíbenějším českým stálicím. Jenže už po zhlédnutí prvního dílu jsem se vrátila zpět na zem. Zklamal mě naprosto nudný a už od začátku předvídatelný děj. Přirovnala bych to k americkým telenovelám, u kterých stačí vidět první a poslední díl a máte z toho stejný zážitek jako divák, který viděl díly všechny. Dvě hvězdy jsem dala pouze z toho důvodu, že tady hraje hlavní roli, již zmíněná, Jiřina Bohdalová, což byl pro mě jediný důvod, proč jsem to sledovala.

plakát

Romeo, Julie a tma (1959) 

Musím říct, že mě tento film velice zaujal, a proto nemám jinou možnost, než ho ohodnotit pěti hvězdičkami. Od první do poslední minuty velmi napínavý a emocionální děj, který je sice smutný, ale zároveň i romantický. Vztah Pavla a židovské dívky Hanky je až neuvěřitelný, vzhledem k tomu, jakému riziku se vystavují nejen oni dva, ale také jakému ohrožení vystavují obyvatele činžovního domu a především Pavlovu rodinu. K filmu nemám snad žádnou výtku, je dobře natočen, herci předvedli skvělý výkon a navíc nutí tento film hned od začátku k hlubokému zamyšlení, což se jen tak nestává.

plakát

To (1990) (TV film) 

Svůj spíše negativní komentář bych ráda začala svým názorem na knihu, ke které můžu říct téměř jen jedno - úžasná! Není se čemu divit, když patří mezi mé opravdu nejoblíbenější. A teď film, ke kterému také můžu říct jen jedno, pokud chci přehánět - hrůza (a rozhodně to není kladný komentář atmosféry...). Jsem ráda, že jsem film měla možnost vidět rozdělený do dvou částí, protože se mi tak první část hodnotí mnohem lépe a můj názor na ni není tolik ovlivněn názorem na část druhou. Takže: "jednička" - té bych byla ochotná s klidem a z nostalgie dát čtyři hvězdičky - samozřejmě za děti, které, jak už tu bylo zmíněno, se opravdu překonaly. ZVlášť se mi líbil výkon malého Bena a Beverly. No a "dvojka"... snad není potřeba podrobností, pro mě téměř katastrofa. Celému filmu sebrala dvě hvězdy, takže jedna patří dětem a druhá Pennywisseovi. Z klaunů sice fobii nemám, ale když už nějakého vidím, vždycky si vzpomenu na tohohle panáčka a nějaké nepříjemné pocity se ve mně objeví.

plakát

Společnost mrtvých básníků (1989) 

Už podle názvu jsem si myslela (a doufala), že tento film by mohl být jedním z těch, který mě pustí dovnitř a povolí vystoupit až na konci. A má očekávání byla splněna, ne-li místy překonána. Síla tradic a nechuť ke změnám čiší odevšad a téměř ze všech. O to silněji na mě ale zapůsobila touha Johna Keatinga po změně a také to, s jakým nadšením byla u studentů přijímána. A jak jednoduše se dá ztotožnit s pocity odhodlání Roberta Seana Leonarda, když se odhodlá hrát a s pocitem pýchy, když odchází z jeviště... Navíc krásně lyrická anglická příroda. Celkově na první pohled nic do očí bijícího, co ale na druhou stranu zanechá stopu snad v každém.

plakát

Náš vůdce (2008) 

Původně měly být hvězdy čtyři, ale... Komentuji delší dobu po shlédnutí a zjíšťuji, že některé věci si nevybavuji tak dobře, jak jsem se domnívala, že si je vybavovat budu. Film s touto tématikou byl tento můj první a názor na něj mám veskrze pozitivní, ale... Zapůsobil na mě vělmi silně a nevím, čím to je, že ne dlouhodobě. Jedna hvězdička šla dolů určitě kvůli sebevraždě "zhrzeného" studenta, ale je mi jasné, že konec by bez níc nebyl tím, čím byl. Jako kdyby až tam mi došlo, kam až se celý projekt dostal. Vlastně teprve poté (v celé filmu není na žádné velké přemýšlení - na úkor děje! - prostor) mě začalo napadat "Co kdyby...." Popravdě, něco se mi začíná vybavovat... Ruším 3 a s chutí do 4 :)

plakát

Orphan (2009) 

Na tento film jsem slyšela tolik kladných názorů od mých přátel, že jsem si až říkala, jestli se na mě nedomluvili, když mi ho doporučovali ke shlédnutí. A co teprve po tom, co jsem se dozvěděla, že film je vlastně mladší sestřičkou slátaniny House of Wox – to na chuti rozhodně nepřidalo. Po dokoukání jsem si ale musela přiznat, že sestřičkou možná, ale určitě nemůže být nevlastní :). Hned poté jsem zaskočila za maminkou, že kdyby náhodou někdy pomýšleli na adopci, ať mě před tím raději vystěhují... Jinými slovy, přestože jedním z mým oblíbených druhů filmů jsou béčkové horory, občas stojí za to přeskočit z turistické do téměř první třídy. Pochválila bych snad všechno, včetně skvěle vybraného domu. A co teprve malá sirotinka, která byla zpočátku (do zabití jeptišky, jež bylo opravdu... chladné a vypočítavé) kouzelná. Nejhůř se mi snad ale sledoval vztah mezi Ester a její malou sestrou, dalo mi práci nechat svoje nehty na pokoji ze strachu, aby jí neublížila. A konec... mohlo to být klišé ještě větší, myslím.

plakát

Sex ve městě 2 (2010) 

Dvě hvězdičky... méně ze sebe díky velmi vřelému vztahu k seriálu a dobrému (chladnějšímu) k filmové jedničce dostat nedokáži. Na druhou bohužel ani více. Mé zklamání pramení nejvíce asi z až přemrštěného očekávání, které nyní hodnotím jako vcelku naivní. Nejlépe pro mě celý film hodnotí dvě slova – nic moc. Rozvinuto: nic moc děj (v tomto případě spíše nic; přijde mi, že jediné, co se ve filmu pohybovalo, bylo soukromé letadlo do Abú Dhabí...), nic moc jednání hlavních postav (místy se mi zdálo opravdu přemrštěné – ke konci vyvádějící Samantha, i když to byl ale jeden z mála momentů, kdy jsem se zasmála – a nedospělé), nic moc hudba (proč hned na začátku písnička Empire State of Mind, když film není oslavou NYC, ale „nového“ středního východu?). A co mě překvapilo, i nic moc móda, což filmu ubralo jednu hvězdičku – líbit se mi tak o 5 či 6 šatů více... :) Zkrátka, bylo to hezké, ale bylo toho dost...