Amberjack

Po druhém zhlédnutí o několik let později zvedám na pět. Komorně natočené, přesto strhující drama, které důkladně rozebírá celý systémový skandál v katolické církvi okolo Bostonu a zároveň důvěryhodně prezentuje novinářskou práci, která za uveřejněním stála. Přijde mi nechutné, že někteří diváci filmu, jak je poměrně patrné z některých zdejších komentářů, postrádali explicitní scény znásilňování dětí - je jasné, že takoví pedofilní podlidé můžou fandit jedině Spartě. Fujtajxl. Styďte se.

Tohle bylo trochu o ničem, ne? John Cusack v roli druhořadého spisovatele dělá na hotelovém pokoji bordel jako kapela The Who na turné. Ale celkově se u toho vylekat poměrně obstojně dá, to asi ano.

Myslím, že tu svojí plánovanou dvoutýdenní carnivore dietu na nějaký čas odložím.

Po téměř devíti pomalu a postupně zhlédnutých sériích snad můžu hodnotit. Trapné vtipy se střídají s těmi povedenými. Seriál si nebere servítky. Těžko říct, jestli by to dneska prošlo. I když se jede stále na stejném schématu, tak to funguje. Na zápletkách jednotlivých dílů (většinou) moc nezáleží. Důležité je ponížit zapšklého páprdu Ala - prodavače bot, předvést neschopnost líné, jednoduché Peggy, tupost jejich fantasticky naivní dcery Kelly a vychcanost nadrženého smolaře Buda. K tomu si přičtěte agresivní feministickou p**u ze sousedství a její dva pokaždé trochu jinak cáklé manžely, kteří se v seriálu vystřídají... dostanete koktejl přízemnosti a dysfunkčnosti americké nižší střední třídy. Žádná z postav nemůže být reálně nikomu sympatická, jde o promenádu charakterových vad na tisíc a jeden způsob. Ale jelikož je celý seriál úmyslně přetažený do absurdnosti, tak si nakonec oblíbíte všechny. Pokud vás tedy baví tento druh tupého humoru... Suma sumárum, je to takovej horší Red Dwarf, který se neodehrává na kosmické lodi ztracené v hlubokém vesmíru, ale na předměstí Chicaga.

Zabitý potenciál. Zajímavý mysteriózní nápad se vysvětlí během prvních dvou dílů a od té doby ho seriál neúprosně dojí a k ničemu dalšímu nesměřuje. Nasnímané je to dobře, má to krásnou hudbu, ale co s tím, když postavy plácají ty samé kraviny pořád dokola. Počítal někdo, kolikrát ta malá otravná holka řekla "mamma" s tím jedním, stále stejně depresivním výrazem ve tváři? Fotr je zbytečná buzna - pracuje jako učitel ve školce, smaží lívance, bulí a chodí ke cvokařce. Lepší, kdyby se nechal utratit.

Musel jsem si trochu nechat rozležet v hlavě, čeho jsem byl v IMAXu o minulém víkendu svědkem. Mám dojem, že jde o nejlepší film posledních deseti, patnácti let. Pro mě bez problémů dosahuje laťky nahozené některými Nolanovými filmy, Rivaly od Rona Howarda. Dost nebezpečně se blíží i těžko sesaditelné trilogii LOTR od Petera Jacksona. Zpětným pohledem musí divák docenit i první díl Duny, který má momentálně výrazně nižší hodnocení (82 %), ale jako první část dvojfilmu prostě bude fungovat. Dohromady s plánovaným třetím pokračováním půjde nejspíš o audiovizuální zážitek, který tu dlouho nebyl - pokud to teda nedojebou. Villeneuve se zatím netváří, že by se třetího dílu zhostil, což by byla škoda... Jinak ve druhém filmu z prostředí nehostinné, pouštní planety Arrakis funguje snad úplně všechno. Nemám žádné výhrady, což se mi dlouho nestalo. Možná jen role lehce otravné Chani mohla být trochu upozaděna, tyhle maskulinní divoženky jsou prostě opruz, ale předpokládám, že s ní mají nějaký plán do třetího pokračování, tak uvidíme. Každopádně pojetí Duny II tak trochu jako souboj islámských extrémistických mentálů s vybledlými, násilnickými fašistickými kriplo-imperialisty mi dost sedlo.

Hodně srovnávané třeba s Arcane - tohle je lepší. Rozjíždí se to pomaleji (narozdíl od Arcane), první dva díly se postavy hledají, utváří před očima diváka, až nakonec každou z nich něco vykolejí a začnou být i trochu sympatické. Příběh postupně krystalizuje a odhaluje prvotní tajemství. Šestý díl je trochu přehnaný a podle mého názoru nejhorší. Zakončení seriálu naopak vynikající, přestože ty díly jsou (pro mě naprosto skandálně) méně hodnocené jak tady, tak i na imdb.com. Arcane naopak v posledních dílech první série docházel dech, protože tam příběh bohužel uháněl až příliš překotně. Tady se valí pomalu, ale neúprosně jako parní mašina. Blue Eye Samurai mi nevyjasněnými postavami i lehce zamotaným příběhem hodně připomnělo Hru o trůny - především knižní verzi, o totálně pokaženém seriálu se už radši nebavme:)

Je to strašně uřvaný a ubulený jako většina japonských snímků a Japonci samotní jsou tu vyobrazení jako nějaká pochybná zvěř. To mě na tom asi zaujalo nejvíc. Jinak myšlenku i atmosféru to mělo taky. A Kurosawa nejspíš opravdu uměl režírovat. Jen s tím divadelním přehráváním by už dneska neuspěl.

Čtyři hvězdičky dostává mnoho filmů, ale tyhle čtyři jsou naprosté jiné, jinak uspořádané a vypovídají taky úplně o něčem jiném... Mimořádný zážitek. Snad jen, kdyby se režisér tolik nekochal u některých scén. Ale příště těch hvězd může být víc. Nebo míň. Uvidíme, co mi Solaris vyčaruje. Tohle se ovšem ještě musí vstřebat. Nicméně - neskončili jsme, Andreji!

Jako horor to až na pár lacinejch lekaček nefunguje, jako reklama na hnusný lesby s krátkejma vlasama to už je o něco lepší. A jako sci-fi thriller na jedno použití je to docela obstojný.