Lynn

Občas mám pocit, že být v mojí hlavě je skoro nesnesitelné. Vždycky po zhlédnutí některého z Trierových filmů si ale uvědomím, že skutečné peklo je být v Trierově hlavě. Bojím se jen jediného - že tenhle výjimečný a vzácný tvůrce odejde z tohoto (zlého) světa dřív než by měl... a dost možná i vlastní rukou. A doopravdy si přeji, aby takový den nikdy nenadešel.

Někdo tu v komentáři psal, že člověk s takovou kapacitou a IQ by neřešil nějakých pár milionů na burze. Naprosto souhlasím! Přesně to vystihuje celý (naštěstí jediný) výrazný problém filmu. Jinak je to totiž absolutní divácké potěšení. Už od úvodní "průletové" sekvence. Jenže scénáristé se nedokázali vyhnout některým úskalím, jenž podobný námět do cesty staví (ono to asi nešlo vzhledem na cílovou skupinu filmu, resp. důvod, proč do něj někdo vrazil peníze). Pokud se ale divák od této vady na kráse dokáže oprostit, čeká jej "cool hustá" jízda. A tu máme všichni rádi, byť někteří se to stydí přiznat :-) Faustovské téma bude zkrátka asi ještě dlouho aktuální, minimálně do té doby, dokud se NZT nebude prodávat v lékárnách vedle aspirinu. Protože co se mě týče, nad lákavou Vernononovou nabídkou bych neváhala ani na chvíli! A nějaké vedlejší účinky? Koho to zajímá... "I was blind but now I see."

Zábavné, ale strašně pitomoučké.

Russell Brand = těžko popsatelný chlápek. Pro mě osobně je to taková pánská verze Paris Hilton - nic neumí, ale skvěle se tí živí... A je docela sranda ho u toho sledovat.

Připojuji se se svým guilty fucking pleasure!!! A jdu se rovnou na webu poohlédnout po nějakém slušivém neoprénu :-))

"I saw the best minds of my generation destroyed by madness, starving hysterical naked, dragging themselves through the negro streets at dawn looking for an angry fix, angelheaded hipsters burning for the ancient heavenly connection to the starry dynamo in the machinery of night, who poverty and tatters and hollow-eyed and high sat up smoking in the supernatural darkness of cold-water flats floating across the tops of cities contemplating jazz ..."

Murakamiho "Norské dřevo" patří k mým nejoblíbenějším knihám. Na její zfilmování jsem se proto moc těšila i s vědomím, že tato kniha je prakticky nezfilmovatelná, protože to hlavní se odehrává mezi řádky. Film je své předloze maximálně věrný, i když něco muselo být samozřejmě vynecháno. Dovedu si představit, že by se příběh složitého hledání lásky a jejího naplnění dal na plátno přenést i lépe, ale v rámci daných možností jsem s prací Anh Hung Trana docela spokojená.

Velmi dobrý film. Bohužel... Po oscarovém hypu (a nejenom tom) jsem čekala daleko daleko víc.

*** POZOR! TENTO KOMENTÁŘ OBSAHUJE SPOILER! *** "Inception" je krásný film... Leč bohužel film myšlenkový. Nikoli film srdeční. Je to film plný mnoha inspirativních myšlenek. Ale také film, ve kterém nezbylo místo pro prožitek. Pro opravdovou, hlubokou a silnou emoci. Během jeho sledování se divák může vydat na tajuplný průzkum vlastního předvědomí. Může se vznášet v hlubinách svého podvědomí a snášet se ve výšinách nevědomí. Vždy ale bude jen pasivním pozorovatelem děje na plátně. "Inception" je totiž zároveň filmem chladně vykalkulovaným - filmem, který dává odpovědi namísto otázek; filmem, kde se nepochybuje; filmem, kde je vše dané, prosté a jasné. Jeho svět není relativizovaný, není v něm místo pro nejistotu a pochyby. A to dokonce do té míry, že prostředky jsou posvěceny účelem: pan Saito (Ken Watanabe) chce zabránit monopolizaci energetického průmyslu. Neváhá proto najmout "zloděje myšlenek", pana Cobba (Leonardo DiCaprio), aby odstranil z cesty jeho hlavní (a víceméně) jedinou konkurenci v podobě "zlých" Maurice Fischer Industries. Pan Saito je muž tak mocný, že si může koupit celé aerolinky. Jediným telefonátem může ze štvance udělat ctihodného občana s čistým trestním rejstříkem. Dilema, že odstraněním konkurence získává pan Saito prostor pro vlastní monopol, film vůbec neřeší. Nenechává dokonce ani místo pro vlastní fantazii: vysvětlovací scény v expozici (např. ta, ve které Cobb vysvětluje Ariadně, jak se projektuje sen) jsou celkem namístě. Nejsou ale ani v nejmenším omluvitelné v hlavní dějové gradaci (např. když se Cobb Ariadně zpovídá, proč vůči své ženě Mel pociťuje vinu). POMO (a někteří další) zmiňuje ve svém komentáři Matrix. A ano, musím souhlasit. "Inception" skutečně občas Matrix připomíná: sen je zde de facto virtuální realita projektovaná architektem. Tím nechci říci, že je "Inception" vykrádačka. Je to ale film, který se nevymanil z hollywoodských osidel. Stojí někde na pomezí mezi filmem autorským a filmem hollywoodským. Zkrátka, je to autorský hollywoodský film. A ty, jak víme, si z Kodak Theatre v L.A. odnášejí nejvíc plešounků... :-) Abych tento svůj poněkud delší komentář nějak vhodně zakončila, nemohu ještě nevzpomenout jiný tématicky mírně příbuzný film - van Dormaelův "Mr. Nobody". Tomu se totiž s několikanásobně menším rozpočtem povedlo to, o co se "Inception" pouze snaží: naplnit hlavu myšlenkami a srdce dojetím.

Guilty pleasure! Velice silné tři hvězdičky aneb letním blockbusterům lze zřídkakdy odolat :-)