SallyZen

Julesova (Samuel L. Jackson) obsese v citování Bible byla inspirována kung-fu filmem, ve kterém hlavní hrdina cituje stejnou část – Ezechiel 25:17.

Postava Wolfa (Harvey Keitel) byla napsána poté, co Quentin Tarantino viděl Jeana Rena ve filmu Brutální Nikita (1990).

Postavy Honey Bunny (Amanda Plummer) a Pumpkina (Tim Roth) byly psány přesně pro tuto dvojici poté, co je spolu Tarantino uviděl na uvádění filmu Gauneři (1992). Líbila se mu jejich vizáž a energie. Připadali mu jako báječný pár.

Přátelé z Los Angeles přemlouvali Tarantina, ať si koupí počítač, ale on tvrdil, že scénář může napsat jedině starým způsobem. “Poezii na počítači psát nemůžeš,“ řekl jednomu z nich.

Scénář k filmu odjel Tarantino psát do Amsterdamu, kde na něm pracoval v kavárně Pie in the Sky. Nejprve si v papírnictví koupil blok a tři modré a tři červené propisky. Samotnou práci na scénáři pak začál tím, že si na přední stránku bloku napsal: "Tohle je blok, do kterého napíšu Pulp Fiction." Na Holanďany ve filmu proto také mnohokrát naráží.

Roli Julese (Samuel L. Jackson) si měl původně zahrát Laurence Fishburne.

Během promítání filmu na mezinárodním filmovém festivalu v katalánském Sitgesu odešlo ze sálu patnáct lidí, mezi nimi také král hororu Wes Craven a mistr zvláštních efektů Rick Baker. Později se Rick s Quentinem Tarantinem osobně setkal a poskytl mu vysvětlení: „Odešel jsem, ale chci, abys to bral jako pochvalu. Oba se pohybujeme ve světě fantazie. Ty jsi tam neměl upíry a vlkodlaky jako já, ale opravdové násilí - a s tím se nedokážu srovnat.“

Ve chvíli, kdy šel Tarantino v Paříži poprvé do McDonalda a ochutnal tzv. Hamburger Royale, kterému se u v USA říká „čtvrtlibrák se sýrem“, připadalo mu skvělé, jak Francouzi změnili jeho název, a hned si udělal poznámku, aby poznatek nezapomněl zahrnout do scénáře k filmu.

Tarantino spolu s Lawrencem Benderem přejmenovali vlastní producentskou kancelář na A Band Apart Productions, jehož pojmenování zvolili právě na základě názvu tohoto snímku, který značně ovlivnil Quentinovou filmovou kariéru.

Quentin o filmu a Stoneovi prohlásil: “Jeho filmy jsou tak průhledné, že ztrácejí veškerou energii. Je jako Stanley Kramer.“

Quentin Tarantino se nechal slyšet, že se mu Harrelson vůbec nelíbí, protože si Mickeyho představoval úplně jinak. Všem říkal, že Stone pokazil scénář, a měl strach, že film bude nakonec jiný, než zamýšlel. Celá situace ho rozčílila natolik, že požádal, aby nebyl uváden v titulcích. A to četl jen polovinu přepracovaného scénáře. Téměř všichni, kteří původní scénář četli, jej označili za mnohem lepší, což vedlo Tarantina k jeho vydání.

Roli Wayna Galea odmítl John Malkovich. Postavu nakonec ztvárnil Robert Downey Jr.

Oliver Stone uvažoval, že by obsadil skutečného reportéra Geralda Riveru.

Plakát k filmu, na nějž Tony Scott napsal: "Quentine, tohle je nejlepší scénář a nejlepší film, co jsem kdy dělal. Chci něco dalšího." vlastní Quentin Tarantino.

Ještě před uvedením snímku do kin propukla ve světě mánie nazvaná "Kdo zabil Eddieho?". Byla vyrobena trička s natisknutou otázkou na přední straně. Na "zádech" trička pak zbyly uvedeny různé teorie skonu Hezkého hocha Eddieho (Chris Penn).

Paul Zimmerman ve své recenzi uvedl: „I když film není přehnaně názorný a mnoho scén vlastně vůbec nezobrazuje, vždy se najde někdo, kdo během promítání odejde. To je jasný důkaz, jakou silou film vládne.“

Pan Bílý (Harvey Keitel) utěšuje umírajícího pana Oranžového (Tim Roth), což jeden časopis označil za náznak homosexuálního vztahu.

Na premiéře filmu Terminátor 2: Den zúčtování (1991) se Quentin Tarantino seznámil s mladou producentkou Stacey Sher. Ta mu později pomohla zajistit práva na píseň „Stuck in the Middle with You“, která hrála ve filmu podstatnou roli.

Některé momenty se staly téměř legendárními. Předmětem mnoha diskusí se stala scéna, v níž Hezký hoch Eddie (Chris Penn) přejede autem oranžový balón. Fanoušci usoudili, že jde o jinotaj označující pana Oranžového jako zrádce. Ve skutečnosti balónek patřil dětem z nedaleké oslavy. Tarantino se později rozhodl tento záběr ve filmu ponechat.

Ve filmu nevidíme téměř žádné ženy. Tarantino vysvětlil, že celý příběh se odehrává v reálném čase, proto muži nepřicházejí do kontaktu se ženami, neboť film se soustředí na loupež a následné události. Kvůli absenci žen byl snímek nařčen z misogynie.