KafuR

Sinister dělá čest svému názvu a hlavně v druhé polovině jeho sledování moc příjemných pocitů nepřinese, až se místy chtělo člověku doufat, že už to brzy skončí. Film se prakticky vyhýbá brutálním scénám, za to však na pozadí záhadných vražd neúprosně buduje mrazivou atmosféru založenou na přítomnosti bytosti, která po sobě kromě mrtvol zanechává bizarní záznamy o svých činech. Celá pointa není nic objevného, ale v souvislosti s psychedelickým soundtrackem je dlužno dodat, že plíživý a ponurý závěr tomuto depkoidnímu snímku slušel víc než případné vyhrocení celého děje. 9/10.

Postavě Sherlocka a jeho přenesení do moderní doby jsem nevěřil, ale studio BBC mě protentokrát příjemně vyvedlo z omylu. Díky perfektnímu scénáři, skvělým hercům a výborné práci s divákem se tento seriál velice rychle stal důkazem toho, že jde svěžím a zábavným stylem přenést klasická díla do televizních obrazovek a zachovat při tom i kvalitu originálu. Vyčítat seriálu překombinovanost by tady působilo nepatřičně, přesto se však občas zdá, že některé zápletky v kontrastu s pozdějším osvětlením nezapadají do sebe tak, jak by se na Mistra dedukce slušelo. Ale to je také možná věc názoru. Nakonec nezbývá než doufat, že tvůrci budou vědět, kdy skončit, protože tak kvalitní epizody, jako je Skandál v Belgravii, zatím žádný jiný seriál nabídnout nedokázal, a byla by škoda, kdyby právě ony zapadly v kvantitě dílů slabších.

Greengrass dokázal, že umí balancovat na ostré hraně a ve třetím Bourneovi se mu podařilo zachovat toho "námi" oblíbeného agenta a navíc ho bez vytáček pěkně od začátku ponořit do jedné nepřetržité salvy akcí počínající výbornou pasáží na berlínském nádru a končící.. kde vlastně? Asi až u jména rejžy při závěrečných titulkách. Zběsilý střih a rychlá kamera jsou tady už plně oddány akci, takže o přehlednost tady nejde a samotný závěr je takové toužebné vyvrcholení, pro všechny, kterým se tento agent stihl pořádně zadřít pod kůži. Přesto nezbývá než doufat, že Bourneho jeho minulost už nedostihne. V nejlepším se má totiž přestat, aby bylo na co vzpomínat.

Pokud chvíli počkáte na to, až se tu rozmotá konec dvojky, který nám tak sveřepě zkomplikoval Neo hrající si na Nikolu Teslu, dočkáte se explosivní podívané na roztomilé chobotničky šetrně se dobývající do Sijónu, kde na ně už se stejně šetrnou uvítačkou čeká celý zbytek flotily a lidského pokolení, zatímco Neovu pozornost nepřestává zaměstnávat neodbytný workoholik Smith a jeho kámoši s poruchou dělení. Celá ta zábava navíc vrcholí bouřlivým finále, které dává punc dokonalosti nejenom tomuto dílu, ale celé trilogii.

Jeden by neřekl, že zrovna u filmu, kde z hlavních hrdinů jdou často vidět jen oči, a to veskrze jen skrze sklíčko v lepším případě nepocákaným vodnatou sprchou z pneumatik o desetinu rychlejšího jezdce, se budu na své multifunkční židli otáčet jak na Matějské pouti a přitom dělat nohama díry do nově vytepovaného koberce ve snaze najít pedály od těch krásně barevných mašinek před obličejem. O svých sympatiích jsem byl sice přesvědčen už od začátku (já rád bručouny), to ale nemění nic na tom, že sledovat to jejich vžuuum bylo mnohem zábavnější, než bych očekával od filmu, který láká na dva frajírky soutěžící o to, komu se později porouchá ten jeho miláček.

Pustit si tento Leoneho film s tím, že jsem dneska nestihl Večerníček a musím si ho nějak nahradit, zavání tak akorát tím, že si buď Večerníček už nikdy nepustíte a chudák televize ho bude muset stáhnout i z dvojky, anebo se příště postaráte o to, abyste Večerníček už nikdy nepropásli, protože na podobné nahrazovací móresy vás přejde chuť. Protože jenom do té chvíle než po kapající vodě, bzučící mouše a hučícím vlaku dostane konečně jednu ze svých malých rolí dabér, dostanete žízeň, stihnete si pro pití dojít a ještě ke všemu se vám také začne chtít lulat. Naštěstí Morricone pod taktovkou nespí, Leone mu zdatně sekunduje, takže ve výsledném dojmu na konci dostanete pocit, že kolt vám plandá u pasu s potřebou neustále nastražovat uši, jestli někde v dáli neuslyšíte Harmoniku, abyste se ho mohli zeptat, jestli je McBainová stále volná.

Jelikož dinosauři patřili k mému dětství stejně tak jako slabikář anebo chození spat v devět hodin, tak o objektivním komentáři si můžete nechat jenom zdát. Tento biják jsem měl tehdy zařazený v sekci "Filmásek" hned vedle večerníčku anebo Mrazíka, takže děj jsem znal lépe než pan scénarista a o budoucím povolání jsem byl skálopevně přesvědčen až do té doby, než jsem se prvně svezl trajektem. No každopádně i dnes, kdy mám nad některými věcmi ve scénáři chuť zařvat jak hladový Tyranosaurus Rex, patří tento film mezi dílka, která si určitě nenechám ujít, i když paleontolog ze mě už určitě nebude.

Velkolepé zakončení velkolepé trilogie, které změnilo nejen dějiny Středozemě. Úchvatné exteriéry vytvářejí kulisu pro příběh, jehož završení tak rozvinuté z předchozích dvou dílů spotřebovalo celé 4 hodiny čistého času a pětkrát nastavovaný konec je pro milovníky této ságy jen malým zadostiučiněním, protože s touhle sérií se loučí asi tak jak Frodo s Prstenem v Hoře Osudu (né to zas kecám;). (Mimochodem jeden z mála filmů, kdy zůstávám až do konce titulků a nemalou zásluhu na tom má Annie Lennox a Howard Shore.)

Pokračování mistrovské jedničky, které možná jen trochu trpí tím, že přichází o moment překvapení nad působivosti tohoto světa, který patří právě jedničce. Ta také byla taková komornější, seznamovala s příběhem i postavami, zatímco tady už se ocitáme tváří v tvář válečné vřavě a to dokonce na několika frontách. K dokonalosti mi mnoho nechybělo a rozkouskování jednotlivých příběhů do epizod? Nemyslím si, že by to mohlo být pojato nějak jinak a přitom lépe.

Jako fanoušek původní knižní trilogie můžu opravdu s potěšením říct, že se Jacksonovi podařilo zachovat podmanivost Středozemě a výborně ji převést na filmové plátno spolu s výtečným obsazením hlavních představitelů (Boromir..). Howard Shore mě zase potěšil výtečným soundtrackem, který se postupem času zařadil mezi moje nejoblíběnější soundtracky vůbec. Je potřeba ještě něco doávat?